Znovu opakuji. Proč jsou některé nominály netknuté. U nich nikdo nepotřeboval zkoušet pravost, nebo krást?

protože 80-90% padělků byly 10Kr., 20Kr., a tolary, ostatné nominály výjmečně, nebyl většinou důvot ostatní tak často zkoušet...

dotohoto tématu FII. jsem chodil rád, ale tato diskuze "justýroání" už je v této fázi o ničem
(teoretické dohady bez důkazů omýlané dokola) - už to nechte "spát"...

Evropa1 napsal/a:
..Znovu opakuji. Proč jsou některé nominály netknuté. U nich nikdo nepotřeboval zkoušet pravost, nebo krást?

Protože všichni nekradli, to je nad slunce jasnější...😁

Proč jsou tedy podstatně justýrované křížové nominály, 5 krejcary a 3 krejcary ze začátku vlády?

Jinak já se zde stále snažím dobrat od kolegů oponentů nějakých logických odpovědí na moje otázky, na které mě stále neodpovídají.

Dobré, ale pouze jako vtip.

Proč jako vtip? Pokud nejsou některé oškrábané 😆 a jiné ano, a budeme li si domýšlet, že tak někteří dělali kvůli vlastnímu obohacení, tak toto tvrzení nelze brát jako vtip...

p.s. i když jsem to jako vtip napsal 😁

Nejda, ale tato diskuze pak v těchto případech navézt do systému ražby al marco, protože k tomuto závěru nás může navádět i větší váhový rozdíl mezi jednotlivými kusy?

Já bych při této příležitosti chtěl poukázat na jinou věc. Dráček zde poukázal na to, že tato debata je již v této fázy o ničem, že se pohybujeme v teoretických dohadech, ale mě dala strašně mnoho a od jejího ranního zahájení jsem získal mnoho nových podmětů.
S termínem justýrování jsem se setkal v odborné literatuře, v debatách se sběrateli, kdy jsme tento problém braly jako předem daný a výsvětlený děj, o kterém není potřeba vézt další polemiku. Až v těchto posledních dnech jsem se s ním setkal v jiné rovině a to i jinak vysvětlené. To, že jsem zde mohl vlastně proti téměř všem obhajovat svoje názory, za kterými si stojím, mě donutilo hledat argumentaci pro a proti oponentuře. Nyní v této chvíli již dokáži z mnoha střípků sestavit svojí pravdu, o které jsem v této chvíli přesvědčen. Neříkám, že je jediná a možná, že se časem ukáže, že celý problém stojí úplně na jiných základech, ale i tak budu nezávisle na svojí pravdě rád, že dojde k objasnění nějakého postupu, jehož vysvětlení mě dokáže dále obohatit, protože jsem nad ním musel přemýšlet.
Takto jsem se snažil v minulosti vysvětlit několik souvislostí, které se sice pohybovaly pouze na teorii, protože pro praktické závěry nebyly důkazy, ale pochopením dobových pochodů jsem se možné pravdě snad částečně dokázal přiblížit.
Proto já čas v této debatě neberu jako promarněný, ale právě naopak mě dal strašně mnoho, nezávisle na skutečné pravdě.

Já jsem to tady otevřel názorem "justýrování (ubírání materiálu pro správnou váhu)". Tuto informaci jsem přejal od jednoho známého pražského obchodníka. 20 let řídím výrobu (manufakturu) a úplně si dovedu představit, že při takovém zadání (výroba milionu kusů) a při ní mít nedostatek stříbra a času, je řešením justýrování po ražbě. Protože ušetřím čas - pouze jedna kontrola na závěr a navíc při takovém množství ražby i materiál a to i kdyby 1 procento (1 procento z miliónu je 1000 mincí na víc).

"Justýrování" považuji za zkoušku pravosti mince v obchodním styku, tak jak bývá i popisována mince v aukčním katakogu. Dodatečné znovuválcování mincovního plechu považuji za justování, tedy technickou úpravu na jeho předepsanou tloušťku. V případě zlatých mincí jsou však dodatečně justovány pilováním i hoblováním jednotlivé střížky. U drobných mincí se justuje pevný počet mincí na určitou hmotnostní jednotku, tímto způsobem justování (al marco) měly ale jednotlivé mince různé hmotnosti - těžší byly vybírány k obohacení jednotlivců již v mincovně nebo i běžným obyvatelstvem v oběhu. No je to celkově zajímavé téma.