No já to právě hledal, kdysi jsem o tom někde četl. Jenže už je to dávno. Našel jsem jen toto

https://www.nbbmuseum.be/en/2014/07/coin-production-through-the-ages-casting-and-manual-or-mechanical-hammering.htm

Hledal jsem konkrétně právě Nizozemí...a nic. Jen zmínka, že praskliny jsou znakem tehdejší technologie výroby.
Jsou opravdu jiné než tolary z našich mincoven (tj císařské, německý státy atd)..
Prostě ty Španělský (patagony) a Holandský jsou asi jinou technologií dělaný.

Třeba tu někdo něco k tomu ještě napíše. Taky by mě to zajímalo.

https://www.numisbids.com/n.php?p=lot&sid=298&lot=250

tohle je klasika..a označujou to jako chybu střížku (Planchet flaw)

TAdy se dá dočíst, že

The screwpress was introduced along with a modified design in Brabant 1686 (KM#107 replacing KM#81), and in Flanders in 1694 (KM#91 replacing KM#63), upgrading earlier hammered technology.

tj kdy zavedli šroubovej lis...

Paule....
Převratnou novinkou v mincovní výrobě byl vynález válcovacího stroje v prvé čtvrtině 16.stl.... A to včetně pro výrobu tolarových nominalu !!
Stinnou stránkou prvních válcovacích strojů bylo, že válce namáhané tlakem se často lámaly - praskaly, což znamenalo přerušení práce a prudký růst výrobních nákladů, neboť nový válec se musel znovu opatřit negativními mincovními obrazy. To byla práce velmi draze placená, nehledě pak i na cenu válce samotného. Kolem roku 1630 se proto v Čechách a v Tyrolsku začaly negativy mincovních kolků rýt do samostatných kusů ocele (měly tvar jakési houby, na jejíž hlavě byl obraz a její noha zapadala do otvoru ve válci), které se připevňovaly na válce. Tak vznikl zlepšený typ válcovacího stroje, tzv. taškový (někdy též kapsový) válcovací stroj, který zaručoval nepřetržitou, hospodárnou výrobu i kvalitní a dokonalé výrobky. Kolky taškového stroje bylo rovněž dobře možné zakalit (tehdy používaný termín - zocelit). Kolky starších válcovacích strojů bez kapsové úpravy byly po vyrobení 20 - 30 tisíc mincí již tak opotřebované, že ražba z nich vyhlížela nekvalitně, rozmazaně a vypoukle, zatímco stroje novější - taškové - mohly kvalitních mincí vyprodukovat asi dvojnásobné množství.

Paule tvůj případ odkazu mince..
Kolky starších válcovacích strojů bez kapsové úpravy byly po vyrobení 20 - 30 tisíc mincí již tak opotřebované, že ražba z nich vyhlížela nekvalitně, rozmazaně a vypoukle, zatímco stroje novější - taškové - mohly kvalitních mincí vyprodukovat asi dvojnásobné množství.

Obrázky:

Vzhledem k tomu že po usnesení o ražbě těchto hrubých mincí(1575) z jejichž výtěžku byly hrazeny válečné náklady niz.povstalců proti Španělsku je začali brzy razit velká množství měst v povstaleckých provinciích se dá předpokládat absence zkušených odborníků v těchto provizorních mincovnách.
Také až snad na vyjímky scházely stroje-třeba zrovna na válcování cánů.
Cány se tedy rozklepávaly ručně,ve spěchu a mnohdy nestejnoměrně...ražba byla také ruční.
Proto jsou tedy hrany těchto mincí často různě silné.

..tolik k dostupným údajům z netu a nizoz.numismatických fór...

K té nepravidelnosti tvaru(ořezání) mohlo si myslím dojít dvěma způsoby:

1)Už přímo v"mincovně",kdy byl hotový střižek těžší než uváděly předpisy tj.více než nějakých 27,7 gr....a oseknutím či zbroušením se to takhle leckde řešilo -aby dotyčný emitent koneckonců neokrádal sám sebe..

2)Nebo později,kdy byly lví tolary ve velkých množstvích vyváženy v rámci obchodního styku třeba do oblasti Levanty,pobaltských zemí,Polska atd.
Také byly po určitý čas zákonným platidlem v Americe...oblíbeny i v Arabském světě,kde si kvůli zobrazení lva na rubu vysloužily hanlivou přezdívku psí tolary.

Platilo se s nimi na x místech světa vše-od obilí až po otroky.
Ačkoli jejich ražba skončila 1713,byly údajně přijímany leckde u nás ještě v počátcích vlády Marie Terezie

...a tady snad u tehle obchodní mince mohlo dojít od různých příjemců k ořezu kousků kovu z hran-přece jen stříbro je stříbro....i když ryzost byla jen cca,.750.

Lopezi nejspiš )Už přímo v"mincovně(Jelikož váha odpovídá deklaraci) ",kdy byl hotový střižek těžší než uváděly předpisy tj.více než nějakých 27,7 gr....a oseknutím či zbroušením se to takhle leckde řešilo -aby dotyčný emitent koneckonců neokrádal sám sebe..
...

Tohle mě zprvu také napadlo, ale u ražeb habsburský monarchu tyto výrazné váhové úpravy tolarových nominalu docela atypické...

Nechápu..
Není přece řeč o habsburské minci..

Doplnim aby nedošlo k nedorozumění.... Ale například u ražeb habsburských monarchu jsou tyto výrazné váhové úpravy (viz. Lví tolar) u tolarových ražeb docela ojedinělé, osobně jsem se s tím ještě nesetkal..

Jasně, blbě jsem to napsal...

U habsburských tolarových nominalu narozdil od holandských viz lví tolar, se tyto,, sekance,, váhové úpravy zřejmě tolik nevyskytují, alespoň jsem se s tím ještě nesetkal,či jen nevšiml, natož to tak chápat ...

Lopez1506 - to ruční rozklepávání atd. dává smysl. dík

Paule rozklepávání cánů v té době do byla již velmi individuální záležitost všude v Evropě. Osobně se přikláním u mince v tvém odkazu na vady s opotřebením válce (viz.prispevěk technologie mincovnictvi 16,17 stol.) a následná úprava vyrovnání...

Mimochodem lví tolar, psí tolar
“Leeuwendaalder” byl určen především pro zahraniční obchod.
Používán hlavně na Středním Východě, v Nizozemské Východní Indii a kolonii New Netherlands. Také v anglických koloniích v 17 a 18 stl. Mince s nižším obsahem stříbra, nejsem si zcela jistý s teorií váhové úpravy, v podstatě se jednalo o méně hodnotnou minci, nedávný to smysl,spíš se přikláním k možnému záměru jakémusi znehodnocení např. angličany..
Přesná váha tolaru korunky by mohla připližit možný důvod deformace..