Nojo, nějaký slušný solidus do 8000 bych asi bral🙂 Tak aspoň pokračování osvěty

TAURSKÝ CHERSONESOS

Chersones znamená v řečtině poloostrov (doufám) a rovněž je to název několika byzantských měst. Známý je z historie thrácký Chersones a právě taurský=krymský Ch.
O Krymu se v poslední době mluví v souvislosti s jeho obsazením Ruskem, v minulosti tu proběhla známá Jaltská konference (Stalin/Churchil/Rosevelt). Carové sem kdysi jezdili na dovolenou, kníže Potěmkin tu stavěl Kateřině Veliké fiktivní vesnice, když Krym dobyla její vojska. V Sevastopolu sídlila do nedávna ruská válečná flotila – Ukrajina Rusku přístav pronajímala (teď už je po celém Krymu).
A kdysi hodně dávno tu byli Staří Řekové (byla to obilnice Periklových Athén). Nejvýznamnější bylo Bosporské království na východě poloostrova (dnešní Kerč) naproti olympijské Soči a právě v Chersones v místě dnešního Sevastopolu. (Sověti Chersones v literatuře nazývali sovětskými Pompejemi, i když to je poněkud přehnané) Od 6. století připadl Chersonesos Byzanci, která se tu udržena až do nějakého 12-13 století (teď vařím z hlavy).

Krym i Chersones jsem stihl navštívit v šílených vedrech roku 2010. Kdo chce vidět upocené fotky, může zde: http://martincermak.rajce.idnes.cz/2010_KRYM_-_Mundo/
O antických ruinách města jsem napsal před rokem-dvěma i článek, ale žel ho cestovka kvůli neutěšené situaci nestihla otisknout, zrovna se to mlelo na Majdanu (mohu poslat).

V Chersonesu se v byzantské éře razily mince a to je důvod, proč to zde všechno píši. Výspa to byla od Konstantinopole vzdálená a mince jsou snad proto specifické. Od Makedonské dynastie je zdobí jakési monogramy, které podrobně popisuje Anokhin a tato velmi pěkně stránka: http://esty.ancients.info/Cherson/
Chersonské mince nejsou krásné, ale jsou snad zajímavé a nevidí se asi tak často (pro mne zajímavé tím spíš, že jsem tam byl. V divadle ze 3. stol př.n.l. do nějž byla o staletí později vsazena právě budova mincovny http://martincermak.rajce.idnes.cz/2010_KRYM_-_Mundo/#11_Chersones_3_.JPG , což jsem při návštěvě nevěděl) Mám doma 4 kousky:

1) Basileios I. (867 – 886) – zakladatel makedonské dynastie, Monogram B a kříž na stupních (stylizovaná Golgota) 18 mm, 3,3g Sear 1719

2) Romanos II. (959-963) syn vzdělance encyklopedisty na trůně Konstantina VII., opět monogram a kříž, 17,5 mm, 2,8g Sear 1775

3) Jan I. Tzimiskis (969-976) pěkný román (vzhledem k jeho jménu) o životě tohoto schopného válečníka a panovníka napsal známý psychiatr a spisovatel Jan Cimický. Bohužel dost šrotový stav, ale vykreslené monogramy to jsou. 17 mm, 3,6 g Sear 1794

4) Konstantin VII. Porfyrogenetos (913-959) zmíněný vzdělanec na trůně – jemu minci přiřazuje Sear (díky monogramu) Naopak Anokhin přisuzuje tuto (větší) mince Romanu IV. (1068-1071) – tomu, který prohrál s Turky ve velké bitvě u Manzikertu a jehož rod Duků následně zbavil trůnu a nechal oslepit. Je pravda, že velikostí (a hmotností) výrazně vybočuje z řady malých předešlých bronzů, zatímco mince s naprosto shodným monogramem, ale malé 18mm řadí i Anokhin Konstantinovi VII. - Na reversu spíše nic než blbě znatelný kříž - 25 mm, 7,95 g Sear 1764

Obrázky:

Krásný příspěvek jak z knihy. Zajimavé, že jsem se s podobnými mincemi zatím ani na aukcích příliš nesetkal. Jedninou minci s monogramy, kterou ve sbírce mám, je tetarteron Manuela Komnena (viz. foto). Mám dokonce dva kousky. Zajimavá je také nejednoznačná identifikace jednitlivými autory. Asi pokud není na minci jméno a podobizna panovníka, není to vždy zcela jednoznačné. Takže jen tak dále s osvětou.🙂

Obrázky:

V aukci na Ebay se objevil jeden vcelku pěkný follis Basilea I. Co mě ale trochu zaráží je ta barva. Měla by to být klasická bronzová mince, ale toto vypadá jako stříbro. Setkali jste se s něčím podobným?

Obrázky:

..to může být tím, že je ta fotka "černo-bílá"

..názorná ukázka- AE mince z předešlé str. (příspěvek č. 56)

Obrázky:

Ta nejjednodušší možnost je obvykle ta správná🙂 Já se přiznávám, že mně to vůbec nenapadlo🙂

Souhlas s korunkou, mám stejný názor, jen jsem ho včera nestihl napsat ;-)

Někdy se podaří vydražit i krásné kousky za neuvěřitelnou cenu. Tuto trojici jsem asi před měsícem pořídil za neuvěřitelných 16 EUR. Celkem běžné mince, ale stavy, řekl bych ucházející:
1) Justinián I. (527-565)- Follis, mincovna Konstantinopol, SEAR 163
2) Justin II. (565 - 578 ) - Follis, mincovna Konstantinopol, SEAR 360
2) Tiberios II. (578 - 552) - Follis, mincovna Antiochie, SEAR 448

Jinak potvrzuji rady zkušenějších sběratelů, co jsem viděl, s růstem kvality, roste zpravidla i cena a to přímo exponenciálně.

Obrázky:

Ahoj, ač je tu sekce pro výměnu, byzantské mince sbírá, myslím, tak málo lidí, že vložím nabídku/poptávku sem.
Měl bych na výměnu pár následujících byzantských mincí (prodávat je ale nechci)

1.Mauritius Tiberius (582-602) 1/2follis (K)
2.Basileos II+Konstantin VIII. (976-1025) anonymní follis velký-class A2 31 mm, 13,7g
3.Konstantin X. Dukas (1059-1067) anonymní follis 26 mm
4.Nikeforos III. Boatinetas (1078-1081) 23 mm
5.Alexios III. (1195-1203) – trachy Sear 2003?
6.Latinské císařství (1204-1261) (stav nic, ale už vzácnější)

přál bych si za ně rovněž Byzanc v odpovídajících stavech a to někoho z následujících panovníků, byli-li by :

Tiberius II. Konstantinus
Herakleios
Konstantin IV. +Leon III. Syrský
Konstantin V. Kopronymos či kdokoliv z 8. století
Theofilos
Michael III.
Konstantin IX. Monomachos
Izák I. Komnenos
Michael VII. Dukas
Alexios I. Komnenos
Theodoros I. Laskaris
Jan V. Palaiologos

Obrázky:

Ahoj, jsem rád, že v naší sekci opět proběhla nějaká aktivita.🙂

Z panovníků co sháníš mám v přebytcích dva kousky, jsou to spíše mince ve slabší kvalitě, ale pokud je nemáš, rád se zapojím do výměny.

1. Tiberios II. Sear 448 (vlevo)
2. Herakleios Sear 810 (vpravo)

Jinak mám ještě více mincí u miskovitých follisů Manuela Komenena - Sear 1964 (3x) a Sear 1966 (4x). Když tak pošlu fota.

Z tvé nabídky by mě zajímaly kousky č. 3, 4 a 6

Obrázky: