pokud se liší jen takto dělení opisu, pak je to jen varianta...

(typ se výrazně odlišuje vždy obrazově nebo titulaturou/např. nový titul/)

ješte by byl možná otázkou diskuze formát letopočtu(asi by rozhodly další aspekty)

jak jsem psal, je to vec pohledu - vem si treba prazske grose: u Vaclava II. je obracene Z v opise jiny typ a naopak u Vladislava II. Jag. je treba obracene N "jen" odlisna podvarianta.

bavíme se ale o tolarovém období(nepočítám drobné bez opisů)

Ono sice na tom nezáleží zda varianta nebo jiný typ, vždy je to věc názoru autora katalogu, ovšem u těch XV krejcarů 1691 Hall uvádí Nechanický tyto ražby odděleně a to pod čísly 2419 a 2420 a taktéž Herinek ve svém II. díle čísluje tyto ražby odlišně 982 a 983.

Pokud se týká variant tak zde Nechanický přímo uvádí u ročníku poznámku o variantách, jako například u půltolaru 1693 bz Vídeň "dvě drobné varianty v rozdělovacích znaménkách" a nebo u XV krejcaru 1664 bz Vídeň "tři opisové varianty" a to:
a/ ...A. /XV/ G.
b/ ...S. /XV/ A.G.
c/ ...I. /XV/ S.

Nechanický je jen hrubý přehled, varianty v něm nemá smysl hledat a ani se pozastavovat nad tím, že tam u drobných ražeb(1-15kr.) cca každá pátá mince není vedena variantou opisu...

Prostě to neřeš, je to zbytečné...

V případě mincí Leopolda I bylo u většiny drobných nominálů použito mnoho druhů razidel a mnoho vzájemných kombinací a proto můžeme nalézt další varianty, které nejsou nikde publikované, ale zároveň nemusí být ani nijak vzácné. Když jsem před lety sbíral mince tohoto panovníka, zajímal jsem se velmi intenzivně o XV krejcary a můžu říci, že jsem objevil mnoho dalších nesrovnalostí, které nebyly zaneseny ani v rozsáhlém díle od Hollhubera. Proto mě tato problematika nechává klidným, protože se nejedná o nic mimořádného. V dnešní době můžeme stále nacházet další neznámé ročníky a proti tomu jsou varianty nepodstatným detailem.