Zdravím,

byl by tu někdo schopen říct svůj názor (spokojenost/nespokojenost) s určovaním stavů mincí (0/0, 1/1...) a následného oceňování v rámci aukčních katalogů jednotlivých poboček ČNS a dalších pořadatelů aukci v ČR (Aurea, Nummus, Numismatika Třinec...)... popř. v rámci zahraničních aukčních sálů?

Předem děkuji za názory

Podle mne je určování stavu mincí něco podobného jako hodnocení krasobruslařů, kolik porotců tolik názorů. 😉 Není nad to si minci vždy osobně prohlédnout.

tak tak, když nemám čas a chuť, tak si (dle období) vyškrtám jen 0-1 a pak se na to podívám. když je čas a chuť, tak se na ocenění nedívám vůbec, max. na popis vad...

Moje zkusenost je (mluvim o antice), ze u CNS se musi propocitat alespon 1 ke kazdemu hodnoceni. Mam pocit, ze to vychazi z toho, ze to hodnoti starsi lide, kteri jsou zvykli na dlouhodobou nizsi prumernou kvalitu minci u nas, ktera neni valna a je dana vicemene historicky. Ale nerikam, ze je to v zahranici o moc lepsi. Nekde je to lepsi, nekde podobne. Kazdopadne ja se nikdy na hodnoceni nakoukam, dulezite je to, co vidim na minci. Zvlast je to tezke napr. mince v razebnim stavu s jetym razidlem a jemne jeta mince, ale s novym razidlem. Co je lepsi? Tot otazka..

Tovy napsal/a:

... Zvlast je to tezke napr. mince v razebnim stavu s jetym razidlem a jemne jeta mince, ale s novym razidlem. ...

Tento fakt se samozřejmě snažím zohledňovat, ale hlavní důvod proč jsem zde tento dotaz položil je, že určitě nejen mně přijde v poslední době patrné rozvolňování kriterií pro přiřazování stavu 1/1 nebo i 0/0 k mincím ve stavu 2/2 či horším.

Druhým důvodem, s kterým bude určitě někdo souhlasit a někdo asi ne, je ,že tato "tolerance" pro udělování stavů 1/1 namísto jednoznačného stavu 2/2 je problém hodnotících komisí několika poboček různých pořadatelů aukcí.

Právě tento rostoucí rozptyl nezklame pak jen toho kdo si minci vydraží limitem, ale určitě i zájemce, kteří pro danou minci byli ochotni jezdil přes celou republiku.

V posledních letech se závratným způsobem zvedla poptávka, což má za následek nižší nabídku kvalitního materiálu téměř ve všech sběratelských oblastech s mincemi. Pak si i aukční dodavatelé kladou neadekvátní nároky na deklaraci zachovalosti u svých položek a z nedostatku materiálu jim aukcionáři vyhoví.

Bohužel horší deklarování nabízeného aukčního materiálu je dnešním trendem a nevidím způsob nápravy. Na zahraničních trzích je situace o trochu příznivější, ale i tam v posledních letech dochází k ústupu od přísnějších hledisek k průměrnosti.

Mohl bych Vás kolego poprosit o informaci, co všechno si při nabízení aukčního materiálu může určit dodavatel a co je naopak výhradně určováno pořadateli aukce?... Doposud jsem vždy účastnil aukce pouze jako dražitel, tudíž mi jsou kritéria výkupu aukčního materiálu neznámá.

To se ale nedá od sebe oddělovat nějakou pevně danou hranicí.. Vše je pouze na dohodě. Třeba na tom, jak se dodavatel s aukcionářem znají, na tom, jaký počet, jakou kvalitu a vzácnost dodavatel nabízí atd.

Pokud přinesete běžný sortiment, aukcionář na vás bude přísný. Pokud přinesete velký počet kvalitnějších mincí, budete si klást podmínky vy.

Casto to jsou volacky. Jde to videt i na aukcich - volacky standard cca 50-80% prumeru a najednou par minci s volackama 100-150% prumeru. V jedne aukci to docela bije do oci. Mluvim o zahranici, ceske moc nesleduji, ale ne ze bych si nevsim v ceskych aukcich minci, ktere se vydrazily pul roku pred tim v zahranici a cena v ceske aukci o 20% navysena nad to, co za minci kupujici zaplatil (takze dvojnasobek zahranicni volacky🙂

Ona je to kombinace vyvolávací ceny a zachovalosti, kdy přejezdem hranic mince rázem "zkrásní." Ale ono to je logické. Pokud budu chtít na minci vydělat, musím také vylepšit deklaraci kvality, aby to odpovídalo. To, že bude mince stále stejně odřená, to je již jiná věc.