nemůžeš níkdy čekat stylem dnešní mince RL(0/0) u mince starší cca 250 let a více, u mincí starších se nejčastěji popisuje tato zachovalost u mincí, které šly krátce po vyražení jako depod do země(se štěstím relativně neutrálního složení) a po jejich nálezu opatrně odborně vyčistěných a ty bývají reálně popisovány jako 0/0, ale nelze od nich čekat zcela totožný vzhled, jako u mince z roku 2000...

To Sredo.
Mince se z fota špatně posuzuje. Všichni, kdo se zůčastňují aukcí, to mohou potvrdit, kdy mince v katalogu vypadá úplně jinak než v reálu.
Nikdy nesmíme bezmezně věřit katalogu, ale pouze sami sobě.
Zkušenější sběratelé mě zajisté potvrdí, že mají nakoukané určité nejvyšší detaily mincí a podle nich jsou schopni posuzovat i kvalitu z kvalitních aukčních katalogů , nebo internetu a odhadnout skutečný stav mince, ale pouze v důvěryhodných aukcích. Stejně to není zaručený výsledek.
Proto vysvětlení leží pouze v reálných ukázkách mincí.
Dále si musíme uvědomit, že mince ražené v různých historických obdobích, byly raženy různou technikou a z tohoto zjištění pochopíme, že pražský groš nebude mít zrcadlovou plochu jako zlatník FJI z roku 1861 z videňské mincovny. V tomto případě PG v zachovalosti 0, neprošel oběhem a bude mít naprosto nepoškozenou plochu a plastiku. Nulový zlatník 1861 A také neprošel oběhem a bude mít naprosto nepoškozenou plochu a plastiku, ale bude z důvodu rozdílné výrobní technologie jiný. Vždy jde o pochopení určitého poměru mezi mincí, která opustila mincovnu a jejím případným poškozením oběhem.

Při určování kvality starších mincí by se asi měla brát v úvahu plocha mince. Je-li čistá, s minimem rysek a poškození a přechody z plochy do obrazu jsou ostré, je to 0/0. Paradoxně může ale nedoražená mince v 0/0 vypadat hůř než hluboce vyražená 2/2, které bych já osobně dal přednost, protože pak má sice mince krásné plochy, ale o detailech nemůže být řeč - panovníkovi např. chybí obličej nebo není čitelná někdy velmi velká část opisu.

Tak tady jsou ty groše. Pořadí kvality následující:
0/0
1/1
-1/1-
2/1-

Obrázky:

hlavný problém pri určovaní stavu je, že všade sa píše niečo iné a potom si vyberte....

Proto je nutné se zajímat o numismatiku v reálu, pohybovat se mezi skušenějšími sběrateli a pozorovat jejich názory na tuto problematiku. Tím získáme nějaký cit a to ostatní přijde samo. Z literatury se toho moc nenaučíme, protože ta nám jenom pouze něco deklaruje v hrubých rysech. Určité niance a mezistupně musíme pochopit prohlížením tisíců mincí sami.

veru tak, ja na hodnotenie stavu už ani nepozerám, jednoducho buď sa mi minca pozdáva alebo nie

proto pokud je to mozne davam prednost tomu si minci osobne prohlednout a porovnat si tak ziskany dojem z mince s tim co pri zachovalosti preferuji. Zde bych se priklonil i k nazoru Vassilije ze i stara mince v zachovalosti 2/2 muze mit neco do sebe. Na ukazku treba tento desetnik z prazske mincovny ktery ma setrele detaily ale me se libi a do sbirky jsem si ho zaradil:

Obrázky:

Ono je ale jak tu podotkl vassilij hodně podstatné je nejen stav mince stupněm zachovalosti, ale vzhled jako takový a tam nutno počítat s exentricitou, nedoražením, vadou střížku, dvourázem, justýrování atd. a to mně mnohdy vadí výrazně více, než rovnoměrná otřelost oběhem... Takže nejednou pokud je možnost sáhnu po vyvážené horší zachovalost než lepším stavu s nějakou výrobní vadou.

Přesně jak píše Kucera. U takto starých mincí a navíc relativně vzácných se nedá tak striktně hledět na kvalitu a tím spíše mi připadá současný humbuk kolem top kvalit nesmyslný. Je to pěkný 10ník v kvalitě s.sch. s nepatrnou stopou po oušku.