..bohužel, i když pro tebe možná spíše na štěstí. Jinak by se totiž mohlo stát, že bych tě stejně jako Kacura využila a poslala něco posbírat 😆 😆

Kacuro- nedělej si srandu a pokud tam opravdu polezeš, tak fakt dost opatrně 😉

neboj nikam nepolezu, dyk říkám, že jsou to obrovské krátery, to zkrátka jdeš v lese, pak se přehoupneš přes kraj a jdeš z prudkého kopce a jsi dole😃

Ještě v době, kdy jsi pátral, poslala jsem foto s dotazem do Národního muzea. Dnes mi přišla odpověď a užitečné rady:

Dobrý den,

skutečně, mohu potvrdit jednu z Vašich doměnek. Jedná se o živočišnou houbu - zástupce skupiny Hexactinellida, pravděpodobně se jedná o rod Pyrospongia. Tyto houby (spongie) byly přizpůsobeny životu v kalu na dně moře tam, kde byl nízký přínos hrubšího materiálu z pevniny. Zatímco vrchní část (kam1) vyčnívala nade dno, spodní byla široce kořenovitá a kotvila tělo spongie ve dně (nezachovala se). Kostra houby představovala po její smrti a pohřbení v sedimentu vzhledem k své porezní struktuře prostor, kde se přirozeně hromadily sulfidy vznikající rozkladem organické hmoty v okolí a ty v kostře krystalovaly v podobě pyritu. Kořenová část má jinou strukturu, než ta, v níž docházelo k filtrování vody, což může být přirozeným důvodem pro to, že se zachovala jen část vrchní.

Ať si dá kolega pozor a houbu oddělí od ostatní části sbírky, snaží se, aby ji měl v nějakém prostoru, kde moc nekolísá teplota. Je dobré zkamenělinu neuzavírat, nebo když ji uzavře, ať k ní přidá silicagel. Tyhle pyrity se velice rády rozkládají, uvolňuje se z nich kyselina sírová a v konečném důsledku mohou podlehnout rozkladu nejen samy, ale mohou působit poškození i zkamenělinám a ledačemu dalšímu ve svém okolí.

S pozdravy Vám i nálezci

Jan Sklenář
kurátor sbírky druhohorních bezobratlých

Leni díky moc za zajištění vyčerpávající odpověďi😉

Ještě pořád na tom trváš?😋

Svokre je povolené pridať do jedla.😉

už ne, ten pyrit by se mi ještě mohl usadit v ledvinách a způsobit následně koliku😃