No, ono je takřka fuck, kdo to vyryl, protože Vaše edice je minimálně o 100 let pozdější než originální tisky... Čemuž odpovídá mj. i jejich relativně slušný vzhled - originály z té doby (17. - 18. století) bývají většinou nepříjemně zarezlé (zaplísněné), pokud nebyly v nějaké výjimečně citlivé péči někde v suchu. Mám zopár takých kůskov...😐

Myšáku, zkus se zeptat v Hradci jednoho soudního znalce přes obrazy a rytiny: Mudr. Jiří Kačer CSc, Divišova ul. 830, HK, tel 495 513 709

Díkes Miro.Zkusím to,ale asi fakt nebudou mít valnou cenu.Přinejhoršim s tím zatopím😉 😉

A jsou to vůbec tisky z původních měděných desek nebo jen nějaké fotoreprodukce či co?🙄
Jinak na zatápění máš ještě dost času, vždyť léto Vám teprve začíná.
😎

Podle mýho jsou to tisky.Na omak je to oproti papíru dost drsnější.Papír je silný asi jako čtvrtka.Na tom štítku pro adresáta je napsáno"Ctihodný pán Chrysostom Mastík.Bohoslovec😃 😃 😃
Skočím s tím za znalcem,snad poradí.Takhle to posílat po mailech nemá vejšku.Ale i tak díky.Pokud by k tomu ještě něco někdo měl tak to samo uvítám.Do umění nedělám ale člověk se učí celej život,že ju??😉 😉

Takže...soudruzi a soudružky...😃 😃
Shrnu to pro ty jež by to zajímalo jen ze zvědavosti...
Je to dle papíru opravdu reedice.Tištěná mezi rokem 1910-1920.
Jednotlivé obrazy vyjadřují toto:

1. Klášter benediktinů v Broumově
2. Klášter benediktinů v Legnickém poli (německy Wahlstatt) - nyní v Polsku
3. Opat Tomáš Sartorius - opat břevnovsko-broumovský - v 2. polovině 17.stol. a jeho kláštery
4. Klášter benediktinů v Břevnově
5. Sv.Benedikt předpovídá budoucnost svého kláštera na Monte Cassinu (oraculum - doslova proroctví)
6. P.Maria - tzv. Thaumaturga - Ochránkyně Broumova
   Za toto určení děkuji převoru Piotru Siostrzonkovi z břevnovského kláštera.
   Dále mi bylo napsáno toto:
   Preji dobry den,
   neznam aktualni ceny ramovani, ale uvedene rytiny rozhodne nemaji zanedbatelnou hodnotu - jde o tisky z originalnich desek, ktere jsou nyni jiz nedostupne a naklad tohoto tisku byl limitovan. Paspartovani tedy rozhodne neni spatnou investici.
   S pozdravem
   Anselm Skrivanek O.S.B.
   No a to je asi tak vše.
   Čest😃 😃

Jo a ještě k příjemci..
Z minulosti zapomenutých nebo ne příliš známých autorů tentokráte vytahujeme kněze, básníka, prozaika a překladatele Chrysostoma Mastíka (1900–asi 1972).

Původem ze zchudlého zemanského rodu, člen Řádu sv. Benedikta P. Chrysostom Mastík, občanským jménem František Josef Mastík, se narodil 13. února 1900 ve Veselé, bývalé součásti obce Barchov. Od konce desátých let vydával své publikace pod pseudonymem Jetřich Lipanský, když vydal mimo jiné esej Jiří Karásek ze Lvovic (1929), črty z cest Plujeme k zemi svých snů (1930), monografii Athos, poslední útočiště (1932), sbírku básní Růže a kříž (1934) nebo životopisy Maria Fortunata Viti, laická sestra řádu sv. Benedikta (1939) a Karel Foucauld: Z důstojníka saharský poustevník (1938), přičemž řada z publikací byla vydána ve vlastní edici Ismael/Izmael, v níž rovněž vyšla mimo jiné díla R. Bazina, Alfreda de Vignyho nebo B. Štorma. Vedle své tvorby vydával v letech 1930– 1933 bibliofilskou revue Gedeon, určenou „jen pro kruh přátel“, kam rovněž hojně přispíval vlastními texty, překládal z francouzštiny a němčiny (např. R. M. Rilka, F. Kafku nebo F. Werfela) a již po první světové válce navázal spolupráci s nakladatelem Josefem Florianem ve Staré Říši. Vedle toho se jeho texty od dvacátých, ale především potom od let třicátých objevovaly v Arše. Svá díla uveřejňoval pod různými pseudonymy jako například František Kolman, František Mastík-Lipanský, Konrád Lanta, Lip. či František Mastík. Během druhé světové války, v červnu 1942, přijal kněžské svěcení a po jejím skončení působil krátce jako duchovní v trestnici pro mladistvé. Páter Mastík byl taktéž náruživým cestovatelem (Palestina, Švédsko, Itálie, Arménie atd.), cestujícím bez finančních prostředků a živícím se příležitostnou prací. Po odchodu do exilu působil v USA (Texas) a v Latinské Americe pod jménem P. Crisóstomo. Jeho přesné datum úmrtí není doposud známé, nicméně pravděpodobně skonal v roce 1971 nebo 1972 během jedné ze svých misionářských cest v Peru.
Ani nevim kdo se mi narodil v baráku😋 😋
Jinak sorry asi jsem to tu mírně zaplevelil tak se omlouvám...

Dále mi bylo napsáno toto:
Preji dobry den,
neznam aktualni ceny ramovani, ale uvedene rytiny rozhodne nemaji zanedbatelnou hodnotu - jde o tisky z originalnich desek, ktere jsou nyni jiz nedostupne a naklad tohoto tisku byl limitovan. Paspartovani tedy rozhodne neni spatnou investici.
S pozdravem
Anselm Skrivanek O.S.B.
No a to je asi tak vše.
Čest😃 😃

No a co Ti, souhu, mohli asi tak tihle dobří řeholníci napsat... že tenkrát vydali totální sjačku a ještě k tomu v obrovském nákladu?😋
Zkus napsat kterémukoliv žijícímu grafikovi a dotaž se ho na hodnotu jeho prací - vsadím se o cokoliv, že dostaneš podobnou odpověď... Souhu😃

Nevím.Dal jsem to sem jako doplňující informaci kdyby to někoho zajímalo.Nic víc.
S tím žijícím grafikem to není špatnej nápad.
Ještě po tom popátrám.
Jak jsem nakoupil tak prodávám.Nemám důvod někomu nevěřit,kor když je ve věci fundovanější než já😉

Nic ve zlém, ale myslím, že dotyční benediktíni jsou fundovanější jen v tom, že potvrdili existenci reedice v časovém rozpětí jednoho desetiletí (sic!) a s neurčitým konstatováním o jejím "limitovaném" nákladu...
To o tom žijícím grafikovi jste ovšem špatně pochopil😉