Pro otazky, diskusi i ukazky - zajimave stopy po kvecovani ci klopovani, stopy po dobovych zkouskach ryzosti apod.

a co je na teto minci (sorry, toto neni samozrejme gros):

Obrázky:

Jedná sa o obyčajné poškodenie mince. Tvrdiť pri grosi, ktorý bol v tej dobe uznávané platidlo, že tieto vpichy su materiálova skúška/v podstate teda nemajú opodstatnenie/ je ako tvrdiť ze sa jedná o kontramarku. Nevieš to nijak dôveryhodne dokázať a je to len špekulácia.

nemyslim si, ze je to totez a to ani zdaleka. kontramarka hodnotu mince zvysuje, tudiz se pri takove spekulaci jedna mimo jine i o ucelovost.

v pripade poskozeni zaseky to u grosu cenu urcite nezvysuje, pri rozsahlejsim poskozeni pak spis snizuje.

samozrejme se mohl obycejne nekdo nudit a bodat do mince dykou. to dnes nezjistime. jde ale o to, ze tyto zaseky nejsou vysledkem ani vyrobniho procesu, ani poskozeni orbou ci neopatrnym/neodbornym vyzvednutim. tudiz velmi pravdepodobne vznikly za doby obehu mince (predpoklad jejich vznik jindy by byla spekulace). a i kdyz napr. ten, kdo do mince bodal ve vzteku ci zpity na mol nezkousel ryzost, nasledne tyto zaseky v dalsim obehu svoji funkci plnily (kdyby byla mince pokovena, odhalilo by to med).

takze stale nevim, proc bych tomu nemohl rikat zaseky/pecks. a ta druha mince?

dula77 napsal/a:

... Tvrdiť pri grosi, ktorý bol v tej dobe uznávané platidlo, že tieto vpichy su materiálova skúška/v podstate teda nemajú opodstatnenie ...

Podle mne by právě u grošů Václava IV ty "materiálové zkoušky" opodstatnění mít mohly. Různorodá kvalita těchto grošů je přeci často uváděná jako důvod kontramarkování německými městy...
Samozřejmě může jít o náhodné poškození, nebo i záměrné, ale ze zcela jiného důvodu. Nicméně, obdobné záseky se objevuji na mincích po staletí. A dost často právě u mincí, u kterých mohl mít příjemce určité pochybnosti o kvalitě.

Snad by k tomu mohli říci své"grošáci"-zda se záseky na Václavových groších čas od času objeví,nebo jde spíše o ojedinělý jev.
Těch záseků+- 10 se mi zdá na jedné minci kvůli zkoušce poměrně dost..

oliver: ty dloubance nožem nebo dýkou se objevují hojně na denárech velkého střížku. Domnívám se, že se jedná o materiálovou zkoušku. Na denárech malého střížku už se neobjevují, tam je to nahrazeno dobovým nastřižením

To co je na tom oliverovém denáru to jsou spíš zářezy než záseky. V jedné práci o středověkém mincování v oblasti severního moře autor popisuje právě tyto zářezy (podle něj nožem), které se používali ke zkoušení kvality (kromě záseku/pecking a ohýbaní/bending). Většinou jsou mimo střed mince (kvůli držení) a někdy kombinované i s ohnutím mince, kde ty zářezy jsou pak na ohybu a je jich i několik za sebou.

Obrázky:

Tyto zářezy či vrypy na denárech jsou typické pro severské depoty, z polského území, Pobaltí apod., tzv. vikingské éry. Je o tom spousta článků hlavně v německé a polské literatuře. Tam existují dvě nesmiřetelné badatelské koncepce, jedna je označuje za zkoušku kovu a druhá v nich hledá magický význam. V podstatě toto rozložení názorů kopíruje pohled na důvody samotného ukládání takového kvanta depotů z vikingské éry. Argument zastánců rituálního znehodnocování mince je mimo jiné to, že jsou exempláře, kde je těch vrypů až sto na jedné minci, což samozřejmě jak pro zkoušku tak pro dělení nedává smysl.

Hledat v těchto "pecks" paralely s vrypy na pražských groších ovšem podle mě nelze. Samozřejmě, zkoušení kovu mohlo probíhat a probíhalo ve všech dobách a různými způsoby, stejně tak jak si někdo mohl nahodile dloubat něčím do mince. Systémová věc to nejspíš nebude, to by už se o tom u PG již snad vědělo.
Jako první mě naskočila vzpomínka na Janův portrétní půlgroš z cca 15let staré německé aukce. u toho asi o zkoušku jakosti nešlo, byla to víceméně repre ražba. Nějakého držitele mohl třeba Jan něčím naštvat, no, teorií se dá vymýšlet spousta.

Obrázky: