např. když mají v krabičce groš Václava IV. a popis k Václavu II. To je odbornost.

V posledních letech se v našich aukcích dražilo několik velkých sbírek a nepamatuji si na žádný případ, kdy by jejich součástí byly mince zavřené v těch trapných krabičkách. Celé je to jen habaďůra pro naivky, kteří skočí na tento stupidní marketingový tah. Jestli to p. Sovovi nevadí, jeho věc, možná se pak ale bude divit, až to bude chtít prodat a horko těžko pro to bude hledat kupce. A když najde, bude to právě jen ten naivka, který skočí na ty plky NGC.

Pokud je to pan numismatika sova, myslim ze je i prodava. Ja v tom vidim jen berlicku pro neodbornou verejnost ze jim nekdo zastiti pravost. Ale kdyz se podivam na 90% toho co je ve slabech, cpe se tam kazdy srot prave proto ze se pak lip proda. Kdybych v tom koupil minci do sbirky, vyndal bych ji z toho. Takove krase jakou je historicka minci ve sbirce to jen ubira na puvabu.

Tak jestli ten šmuk prodává, tak je pak jasné, že si tu dělá reklamu. Tady ale nejspíš na naivku, která by si to koupila, nenarazí. Alespoň doufám.

Sběratelský trh v USA je krapet větší a je založený na jiné mentalitě než u nás. Tak velký trh prostě vytvořil volné místo pro certifikační autoritu(y) s přesně definovanými pravidly. A že plavou v Bohemice? Plavou. Nabídl jim někdo z místních pomoc? Evidentně ne.

Občas mrknu na web Britského muzea na mince co mě zajímají. A co nevidím, u některých došlo k přetypování - je u toho poznámka. Jistě chyby se stávají. Ale udělal chybu ten co poprvé minci zařazoval - což je shodou okolností autor té typologie - nebo jen někdo prohodil dvě či více mincí? Toť otázka.

Zajímavá debata, ale podle mého názoru velmi jednostranná, protože každá problematika má dva konce. Předně je zde otázka - proč tyto firmy vznikly a jsou schopny se uživit. Jistě se shodneme na tom, že je to otázka určité poptávky, která je dána ochranou aukčních prodejců. Jak je známo, v Americe se za každou maličkost vedou soudní spory. Na tomto základě vznikly firmy NGC a PCGS, které slibují majitelům mincí jistou důvěry v dané mince. Pokud tedy dám nevědomky do aukce padělek a nový majitel mince to zjistí, pak budu mít velké problémy. Pokud dám do aukce tu samou ražbu, ale v krabičce a nový majitel to zjistí, budu z obliga z pohledu úmyslu. A to je podle mého názoru hlavní důvod jisté oblíbenosti tohoto postupu u určité skupiny sběratelů. Když k tomu připočteme velkou skupinu velmi bohatých investorů, kteří sice vlastní velká konta, ale znalosti o mincích žádné, pak je zde druhý důvod. Nechci zde polemizovat nad úrovní jejich služeb z pohledu pravosti a zachovalosti, protože bychom nalezli spoustu omylů. Pokud se týká samotné zachovalosti, pak podle mých zkušeností podstatně přísnější je firma PCGS.

Samozřejmě jsem i v dřívějších dobách škatulky ničil, ale od určité doby to nedělám. Před tímto postupem mě varoval obchodník, zástupce jedné německé aukční firmy, který jezdí po aukcích celého světa a podrobně zná nálady trhu v této oblasti. Podle jeho názoru to bude zcela normální. Samozřejmě něco jiného je koupě mince za pár korun na Aukru, ale to je pouze jedna celkem méně zajímavá skupina mincí. Druhou skupinou jsou mince vzácné a zachovalé, které se draží pouze v mezinárodních aukcích a tak se daná položka stane určitou součástí historie, protože tento výskyt se bude v budoucnu citovat, každý si bude moci tento výskyt vyhledat. Pokud bude součástí této konkrétní položky škatulka a někdo jí v budoucnu zničí, pak současně zničí i část této historie - položka, jak jí historie zná, již nebude kompletní.

V současné době jsme svědky pandemie, která ochromila i náš sběratelský svět. Sběratelé nemohou nikam cestovat a tak jsou odkázání pouze na deklarace aukčních katalogů, které ve většině případů nepíší pravdu. Z mého zájmu na našem malém trhu nemám šanci získat zajímavější položku, navíc v odpovídající zachovalosti. Tedy jsem odkázán pouze na mezinárodní aukce a jsem rád, pokud je mince, kterou chci dražit, ve škatulce. K jejich posuzování mohu mám výhrady, v některých případech zásadní, ale za ty roky jsem snad získal určitý cit a dokáži odhadnout zachovalost. Pokud je daná mince navíc ve škatulce firmy PCGS a označena v zachovalosti např. MS 64, pak si jsem téměř jist, že budu s mincí spokojen.

V poslední době jsme v zajetí ničení mincí a ve velkém počtu. Předně je to způsobeno jistou poptávkou. Pak se škatulka může stát jistou obranou proti tomuto vědomému ničení.

Materiál škatulky dokáže dosti podstatným způsobem omezit krásu mince, to je fakt. Na druhé straně jsem viděl spoustu krásných měděných mincí, jejichž krásu škatulka zcela zachovala. Navíc v případě měděných mincí se jedná o velmi náchylný artikl - stačí na měděnou minci šáhnou prstem a může nastat nevratný průšvih. Samozřejmě bavíme se o měděných mincí v opravdu sběratelských stavech a s původní ražební patinou.

To je pár postřehů, kterými chci upozornit na skutečnost, že tato problematika může být o dost širší, než se původně zdá.

Doplnění: Na US trhu má větší šanci na zobchodování mince v krabce s nálepkou NGC/PCGS (a za vyšší cenu) než nahá mince.