Na výzvu pro MikyM: námatkou jsem googlil a připojuji údaj z r. 1866, ve kterém je uvedeno pouze to, že službu poštovního úřadu Brno-nádraží zajišťuje 1 oficiál a 4 zaměstnanci uvolňovaní ze stavu pošt. úřadu Brno-město (nejsou zde uvedena žádná jména). Zdroj Hof- und Staats- Handbuch der Ősterrechisch-Ungarischen Monarcchie für Jahr 1879/1890/1899 uvádí vedoucí poštovního úřadu Brno-nádraží v těchto létech Eduarda Heinze/Franze Halusku/Adolfa Wawru - viz připojené snímky. To jen pro Vaši kontrolu údajů z Dragounových Excerpt. Pro mě bylo zajímavé zjištění, že v létech 1890 i 1899 je uváděný poštovní úřad (spojený s telegrafním úřadem) v Zemském domě (Landhaus) s poznámkou "dočasně".
Ale filatelie ani historie poštovnictví není má specializace, zajímám se obecně o historii Rosicko-Oslavanska a Brno je už na hranici mého zájmu. Tímto s hledáním personálního obsazení pošty Brno-nádraží končím a těším se na další Vaše příspěvky.

Obrázky:

jazzdr - toto už jsou jména a údaje, které ve svém archívu mám, pro kontrolu správnosti ale výborná věc. A děkuji!

ještě pro jazzdr:
Brněnský nádražní poštovní úřad Brünn Bahnhof/Brno Nádraží sloužil jako tzv. „sběrný“ pro zbylé filiální úřady ve městě Brně a byl s nimi propojen prostřednictvím pojízdné služby, která spadala pod hlavní brněnský poštovní úřad Brünn Stadt/Brno Město, resp. Brünn 1/Brno 1. – a to jak s hlavním poštovním úřadem Brünn 1/Brno 1, tak se všemi ostatními brněnskými poštovními filiálkami Brünn 3, 4, 6-10/Brno 3, 4, 6 -10. Vámi zmiňovaný poštovní úřad Brünn 5/Brno 5 - šlo o dočasný zvláštní poštovní úřad, který byl umístěn od 10.10. 1889 v novém Zemském domě na Joštově třídě a býval v činnosti jen při zasedání Zemského sněmu.

Ještě jedno jméno v řádě poštmistrů brněnské nádražního poštovního úřadu, v době kdy byl umístěn přímo v nádražních budovách, se mi povedlo v archívu Poštovního muzea v Praze dohledat...
Rok 1892 a Karl Halouska...

Obrázky:

Už víme z našeho dřívějšího vyprávění, že Nejvyšší dvorský poštovní úřad ve Vídni (17.6. 1769) nařídil uvádět na listovních zásilkách místo jejich podání. Provádělo se to nejdříve ručně a např. v Brně se psalo na podané dopisy „von Brünn“ (německá předložka „von“ naznačující naše „z“-„z Brna“).

A právě proto, že se místo podání připisovalo na zásilky ručně, bylo označování nejednotné, mnohdy nečitelné, nedělalo se to vždy a vlastně to proces přijetí a podání jednotlivých zásilek při jejich stále se zvětšujícím objemu velmi zdržovalo.

Tak se zavedlo razítkování dopisů. Dekretem z roku 1781 a s účinností od 1.11. 1782. Protože ale poštmistři jednotlivých pošt měli za úkol pořídit si „nějaké takové razítko“ na vlastní náklady (a to v té době nebyla levná záležitost), pochopitelně ne všichni se tímto novým nařízením, i přes opakované připomínání v úředních oběžnících, řídili. Nakonec to muselo být striktně a pod sankcemi nařízeno a od 30. let 19. století je pak razítkování zásilek už běžným jevem....

Známý československý filatelista a vystavovatel pan Adolf Dvořáček (mimochodem, autor velice podrobně a kvalitně vypracované historické poštovní studie „Pošta v Bystřici nad Pernštejnem“) při svém pátrání po historických faktech a materiálech objevil v moravsko-slezských archívech velice významný dokument pro „předznámkovou filatelii“. Jde o cirkulář královského moravsko-slezského gubernia z 26. února 1793, ve kterém se opětovně připomíná povinné označování zásilek místem odeslání.

Obrázky:

Otisk poštovního razítka na poštovní zásilce představuje vlastně úřední dokument o převzetí zásilky do poštovního provozu. Setkáváme se s ním už na tzv. „předznámkových dopisech“ a pak, pochopitelně po zavedení poštovních známek sloužilo denní razítko a jeho otisk ke znehodnocení poštovní známky, která představovala jakési „potvrzení“, že za zásilku, její přijetí, přepravu a doručení bylo řádně zaplaceno. Už víme, že k razítkování se používala černá barva, výjimečně pak barva modrá, ale jsou známy vzácné zelené otisky či dokonce červené!

První brněnská poštovní razítka byla nejdříve opatřena textem v úřední němčině, (poštovní razítko "von Brün" doložené již roku 1782, je nejstarším známým poštovním razítkem na Moravě!) později pak byla zaváděna na brněnských poštách razítka dvojjazyčná, s přidaným názvem také v českém jazyce.

To všechno už víme ...

Nejdříve byly jednotlivé postupně otevírané filiální brněnské poštovní úřady (do vzniku Československé republiky v roce 1918 bylo v Brně otevřeno celkem 11 filiálních poštovních úřadů) vybaveny denními poštovními razítky se jmenovitým vyznačením jejich umístění (např. nejstarší brněnský poštovní úřad v Verlorene Gasse – posléze Ztracené ulici - měl v razítku „Brünn Stadt“, později doplněné o „Brno Město“ a brněnský nádražní poštovní úřad pak „Brünn Bahnhof“, později doplněné o „Brno Nádraží“).

(První poštovní razítka brněnského nádražního poštovního úřadu pocházela z dílny vídeňského rytce Burka (už v roce 1861 to byl jeden z největších dodavatelů poštovních razítek poštmistrům. Od roku 1885 do konce rakousko-uherské monarchie byl pak dodavatelem výsadním. V roce 1882 vyšlo nařízení, podle něhož veškerá nová razítka směla poštám dodávat jedině vídeňská správa pošt))

Vzhledem k narůstajícímu objemu poštovního provozu a specializace jednotlivých oddělení na velkých poštovních úřadech došlo v roce 1892 k rozšíření označení denních razítek podle funkčního použití, a to pomocí malých abecedních písmen, někdy ve spojení s arabskou číslicí. Když bylo nařízeno, aby od 1.1. 1896 se označovaly filiální poštovní úřady ve velkých městech číselně, arabskými číslicemi v pořadí, jak byly zřizovány, projevila se tato skutečnost i u denních poštovních razítek.

Mimořádnou publikací, která se velmi podrobně zabývá problematikou prvních poštovních razítek, je 13. díl Monografie československých známek – Česká poštovní razítka od nejstarších dob do roku 1918 od předního československého poštovního historika Ing. Emila Votočka.

Na straně 160 pod pořadovým číslem 248 je - co se týká poštovních razítek – zpracován velmi podrobně právě brněnský nádražní poštovní úřad Brünn Bahnhof - Brno Nádraží za období 1848 – 1918 …

Obrázky:

Byl to tak můj původní pramen, z kterého jsem čerpal poznatky pro to, co vlastně mám hledat a sbírat. Doplňoval jsem to pak informacemi od brněnského filatelisty Františka Žampacha i svými poznatky...

Následující příspěvky, kterým vás budu seznamovat s jednotlivými typy denních razítek, tak jak šel čas, míním tím zejména údaje o dataci v používání jednotlivých razítek brněnského nádražního poštovního úřadu Brünn Bahnhof/Brno Nádraží, prosím, berte „s určitou rezervou“. Je to pouze výsledek mého soukromého dohledávání a sledování, bez jakéhokoliv nároku na nějaké encyklopedické zpracování, které by svojí konečnou úplností přesahovalo rámec této práce. Orientačně se následující údaje určitě blíží ke skutečnosti, jsem však osobně přesvědčen, že jak bude moje hledání pokračovat, bude docházet ke korekci a úpravám časových úseků použití těchto razítek přímo v poštovním provozu. Jako první můj poznatek už nyní mohu sdělit, že zavedení nového typu denního razítka do poštovního provozu, neznamenalo automaticky striktně vyřazení toho předešlého. Mnohé typy razítek se používaly v běžném denním poštovním provozu současně…

Brünn Bahnhof / Brno Nádraží na jedné z dobových pohlednic z roku 1897 ...

Obrázky: