Odesílatel mohl také při podání zásilky požadovat potvrzení, že jím podaná zásilka došla až na dodací poštovní úřad. V tomto případě se v poštovním provozu se setkáváme s tiskopisem „Abgabs-Recepisse“ („dodací lístek“). Toto potvrzení vyhotovil dodací poštovní úřad, jakmile zásilku obdržel a odeslal ho zpět na podací úřad k archivaci, pro případ reklamace....

Mimochodem, je skutečně pozoruhodné, že mezi dochovanými brněnskými recepisy dosud nebyl nalezen ani jeden kus (!!) dodacího recepissu (Abgabs-recepisse), přestože na poštovních úřadech v jiných městech, byly tyto formuláře celkem běžně používány a ve sbírkách se vyskytují!!!

Tak aspoň pro názornost, a že takový tiskopis skutečně v poštovním provozu existoval ...
Abgabs-Recepisse č.5 z roku 1823 ...

Obrázky:

Posledním druhem tiskopisu u doporučených zásilek je „Retour-Recepisse“ („zpáteční lístek“), dnes bychom ho nazvali nejspíš „doručenkou“ nebo podle nejnovější poštovní terminologie „dodejkou“. Byl zaveden v roce 1791 a nejdříve ho jako speciální službu vystavovaly jen vrchní poštovní úřady (v Brně to byl poštovní úřad Brünn Stadt / Brno Město) a až později, od 16.7. 1812, byla tato služba zavedena na všechny poštovní úřady. Tímto potvrzením získal odesílatel zásilky doklad, že zásilku obdržel skutečně adresát. Tiskopis vystavil už podací poštovní úřad, byl připevněn k zásilce, adresát ho při převzetí zásilky potvrdil podpisem a tiskopis byl odeslán zpět a následně doručen odesílateli.

Jeden potvrzený na brněnském hlavním poštovním úřadě v roce 1854...

Obrázky:

... a zadní strana s denním razítkem "BRÜNN" (18.12)

Obrázky:

Další "Retour-Recepissy" z mé sbírky, které se odlišují od "standardu" ...
Rok 1864 ...

Obrázky:

... a jeho zadní strana s brněnským denním razítkem.

Obrázky:

Pokud došly tiskopisy (stává se...😉 ) musel se napsat ručně. tak jako v v únoru 1898 v Brně pro zásilku do Opavy ...

Obrázky:

... a jeho zadní strana s denními razítky.

Obrázky:

Snad jen ještě pro zajímavost a doplnění – v době, o které hovoříme, platil systém tzv. polovičního porta, kdy poštovní poplatky platil jak odesílatel, tak adresát. I tyto přídavné služby, které měly své pevné příplatky, platily obě strany. A nebyly malé (např. nejdražší z nich, „Retour-Recepisse“/„Zpáteční lístek“, stál odesílatele i adresáta plných 20 krejcarů!), což byl příjem, který si za takto vydané stvrzenky ponechávali poštmistři a správcové poštovních stanic – na rozdíl od základního poštovného a rekomandačního příplatku, to byl naopak příjem pro státní kasu.