Obraz známky byl tvořen nominální hodnotou číslem a slovem a dále štítem s rakouským malým státním znakem převýšeným císařskou korunou. Po stranách štítu jsou vavřínové a dubové ratolesti. Nad štítem je text K.K. POST (tímto štítem byly zdobeny i poštovní schránky a vozy).

                       Známka s nominální hodnotou 

1 krejcar měla žlutou barvu,
2 krejcarová známka černou,
3 krejcarová oranžovou,
6 krejcarová hnědou
a 9 krejcarová modrou.

Obrázky:

Na vteřinku odbočím …
Skládaný dopis z předznámkového období podaný v Brně, adresovaný do Lipníka (1843). Má všechno, co takový dopis má mít. Podací razítko z místa podání „BRÜNN“ s nastavitelným datem „5. AUG“ a poznámkou „FRANCO“ o zaplacení poštovného v červené barvě (jde o to razítko, z něhož bylo odstraněno rámování ozdobného rámečku „z bílých perliček“). Adresní strana je křížem přeškrtnuta, tzn., že poštovné bylo zaplaceno v hotovosti na poště přímo při podání zásilky. Na zadní straně je příchozí razítko místa dodání i s datem „LEIPNIK 6.AUG“

Obrázky:

Na svět přišly a podoba zásilek se změnila …
Dnes už málokdo ví, že v výnos, kterým byly popsány a stanoveny podrobnosti a provozní pokyny k vydání a prodeji prvních poštovních známek na území Rakouska – Uherska, byl vydán 26. března 1850. Šlo o výnos č. 968-1132H.M. V něm stojí za pozornost § 15, který stanovuje používání výplatních známek a ukládá odesílateli, že známku nebo několik známek musí upevnit na adresní stranu na horní okraj uprostřed navlhčením lepidla naneseného na její zadní straně, což je nezbytné k uhrazení poštovného stanoveného podle vzdálenosti doručení a váhy zásilky. Poplatek za doporučenou zásilku (registrační poplatek) musí být podavatelem zásilky naopak uhrazen vylepením známky na pečetní stranu dopisu.

Obrázky:

Toto ustanovení – rozdílné od „anglického“ způsobu vylepování známek v pravém horním rohu dopisu – nebylo ale podavateli zásilek často dodržováno. A protože tehdejšími kontrolními úřady nebyla tato skutečnost ani sankcionována, lze první známky na zásilkách z té doby (vlastně už od prvních dnů používání) nalézt vlastně kdekoliv na volném místě na přední straně zásilky … (Jak české, že ?😃 )

K dopisům, známkám patří i obálky …
Když už si to povídáme o skládaných dopisech, razítcích a pečetích na nich, víte, kdy vznikly vlastně dopisní obálky? Velice pěkně a jednoduše tuto otázku zodpověděl pan Jaroslav Tomandl na internetových stránkách Infofila. cz (tj. online magazín o filatelii). Protože bych to asi (asi určitě) neuměl napsat lépe, nebudu si tady nic vymýšlet nebo opisovat a odkaz na jeho článek sem (bez jeho dovolení, ale snad se nebude zlobit) rovnou překopíruji …
https://www.infofila.cz/kdy-vznikly-dopisni-obalky-r-2-c-6435

K dopisům, známkám a obálkám samozřejmě patří i poštovní schránky …😁
Počátek 19. století (dekret Dvorské komory z 10.4. 1817) byl také počátkem pravidelného vyvěšování poštovních schránek na všech poštovních úřadech (případně uložení do jejich interiérů) sloužících ke sběru poštovních zásilek.

V Brně se ty první objevily na poštovním úřadě ve Schwarzadlergasse už v roce 1818, jednalo se o dřevěné truhlice umístěné v prostorách poštovní stanice... ale v ulicích, jak to známe dnes, se objevily až v létě roku 1851. Bylo jich pouze šest a visely právě u některých známých brněnských obchodníků, kteří současně prodávali na základě udělené licence i onu nově zavedenou novinku – poštovní známky a navíc sloužili jako sběrny listovních zásilek :

• Ondřej Gach na Radnické ulici
• Linhart na Orlí ulici
• Büchler na Ferdinandově (Masarykově) ulici
• Kalcher na Velkém náměstí (nám.Svobody)
• knihař Linhart na Dřevěné (Běhounské) ulici
• Butschek a Graff na České ulici.

A pro zajímavost ...Shromažďování zásilek z těchto sběren na hlavní brněnský poštovní úřad zajišťovalo tehdy denně 6 stálých a 2 výpomocní listonoši.

Císařský dekret nařizující, „že na každém poštovním úřadě musí být instalována alespoň jedna poštovní schránka“ je dodnes uložen v archívu Poštovního muzea v Praze...

Obrázky:

Tak to bylo jen tak letem světem … ¨
Vrátíme se roku 1850 a k brněnskému hlavnímu poštovnímu úřadu.

Dne 1. června 1850 se začalo v tehdejší monarchii používat prvních pět nezoubkovaných střihaných známek s nominální hodnotou uvedenou v krejcarech. Prvním razítkem tzv. „známkové éry“ na brněnském poštovním úřadě, bylo razítko jehož obrázek přikládám. Jde o variantu s tečkou za legendou „Brünn“. Údajně se vyskytuje ve variantách slabší a silnější podoby písma (toto jsem zatím rozlišit a doložit nedokázal).

Obrázky:

Doložím obrázkem zásilky i detail razítka. Jde o dopis z 3.6.1850, zatím známky nevylepili. Možná proto, že ještě známky na poštovním úřadě neměli, ale spíše mohlo jít o úřední list osvobozený od poštovních poplatků, ale chybí mi na něm pak připsaná poznámka "Ex offico"...

Obrázky: