Nezbývá než souhlasit. Specialisté si to plus minus jsou asi schopní ohlídat, ale hokej v tom dělá vlna zájmu vyvolaná knížkou. Až investorům a laikům dojde, že vlastně nevědí, na čem jsou, všechno se trochu vyčistí. Mezi námi, už aby to bylo. Jak to tak z povzdálí pozoruju, tak některé vzory bych i pořídil. Ovšem odhadem tak desetinu typů / variant, které se nabízejí (a za výrazně nižší ceny). Ostatní věci mi přijdou dost ohubózní. Jak píše Zdeněk, chce to mj. zdravý selský rozum a ten bohužel v době jakékoli mánie (aktuálně třeba vzory) dostává hodně na frak.

Chce to zdravý selský rozum a chladnou hlavu při nákupu.😉

Kolegovia mám otázku. Ako sme spolu preberali tak v prvej emisií bankoviek sa bankové vzory perforovali perforáciou NEPLATNÉ, kde dĺžeň je perforovaný dvoma bodkami čo je oka. Karasiewicz uvádza vo svojej knihe bankový vzor NEPLATNÉ 1x + otvor 4,5 mm, séria 0081. Lenže táto perforácia ma 3X bodky nad dlžňom.
Všetky sú série 0081, pre porovnanie mám len dve fotografie.

Jedná sa o bankový vzor, alebo o domácu perforáciu ??? Čim viac tu knihu čítam, tým mam v tom väčší bordel a nejasnosti.
Viac foto

Obrázky:

Podle mého (laického!) názoru byly dva strojky. Starý se dvěma tečkami a nový se třemi. Teď jde o to, kdy byla provedena perforace. U vícenásobných perforací klidně ve více fázích: proto se na některých bankovkách mohou vyskytovat oba nápisy.

Pořád se točíme kolem základního problému v terminologii. Co je to bankovní vzor? Může se za bankovní vzor považovat to, co máš na obrázku (perforováno třeba cca 1930), když tehdy ta pětikoruna už x let neplatila?

Ta 5/1919, série 0081 na obrázku je podle mého normální obyčejné sběratelské NEPLATNÉ, od kterého někdo udělal navíc díru (jestli je na prodej, za pětistovku - v Kč! - koupím). Možná jich je neznámý počet a jeden konkrétní kus z této série sloužil jako "bankovní vzor" (a má nad E jen dvě dírky).

obě perforace mohou klidně pocházet z jednoho strojku, z těchto fotek ale nelze nic posoudit
(technologicky to je lehce možné...)

Na fotkách jsou dvě pětikoruny s perforací "3 tečky nad E". Faktem ale je, že na té spodní fotce jsou dolní dvě tečky dál od sebe než na té horní (a všech ostatních tohoto typu) - čárka nad E tam vypadá dost podivně. A když to studuju pečlivě (z těch fotek samozřejmě), ta dolní pětikoruna se mi nelíbí.

Na tej spodnej bankovke chýbajú dve perforačné dierky. Jedna z dĺžňa, a jedna z hornej vodorovnej nožičke písmena E. Sú to vylomené ihly perforátora....

Ano, muze. Kdyz jsem se kdysi ptal na CNB, napsali, ze za vzor muze byt chapano i to, co je preforovano po skonceni platnosti emise. Text te odpovedi jsem daval i sem na forum, ale uz je to hodne davno, takze nevim ani do jakeho vlakna.

Majkle, aspoň vidíš, kam sme to dopracovali.... Tá vrchná bankovka bola na predaj myslím -2 roky na aurei,alebo u Klima, už neviem presne a nikto sa nepozastavoval nad takýmito vecami. Až teraz posledná aukcia MaCH rozprúdila túto debatu a porovnávanie.

Stále chýbajú informácie o perforovaní a nevieme, či boli perforované jednotlivé kusy alebo 10-20-100 ks balíky. Tam by sa odchylky dali chápať. Na spodnej bankovke zo 100 ks balíčka môžu byť dierky kľudne posunuté. Alebo dokonca chýbať.

A ted preforace NEPLATNE.

Pokud je 1x (tedy JEDNONASOBNA PERFORACE NEPLATNE), byvaji nad poslednim E 3 tecky.
Dokonce i na 1000/1919, ktera ma 1x NEPLATNE vodorovne a SPECIMEN svisle, jsou 3 tecky.

napr. 5K1919 jsem NEPLATNE 1x nahore videl pouze v 52 aukci KLIM, 3 tecky nad E.
[Jedina vyjimka je 100/1919, tam jsou pouze 2 tecky u 1x NEPLATNE nahore]

Pokud je vicenasobna perforace NEPLATNE (2x, 3x, 4x), byvaji nad poslednim E pouze 2 tecky.
Typicky na 1/1919, 5/1919, 10/1919, 20/1919, 50/1919, 100/1919, 1000/1919, 5000/1920, 100/1920, 50/1922, 500/1923, 20/1926, 500/1929
ale pozor - treba uz na 1000/1932 2x NEPLATNE jsou tecky uz 3 !!

Takze je v tom nejaka jasna logika?

Zrejme perforacni strojek do pouzivany do roku XY mel 2 diry nad E, potom ho nahradil jiny se 3 dirama ?? 😕