Svět se mění a sběratelství také.
Dříve byla úroveň znalostí nízká. Jako příklad uvedu názvy literálních děl: Jak lvové bijem o mříže a Na kometě. Mříž je rozbita, na kometě se přistálo. Můžeme nadále jako naši předchůdci vysedávat nad kovovými kolečky, nebo kousky papíru a hledat jednu tečku kterou se liší. Nebo porovnávat 2 snímky komety a hledat změny způsobené slunečním zářením. Zvídavý člověk má nepřeberně možností.
Na druhou stranu všeobecná vzdělanost klesá. Muzea v Paříži přestávají používat římské číslice, protože návštěvníci (hlavně z Asie , Ameriky) jim nerozumí. Tento pokles intelektu je státem mohutně podporován. Ve sci- fi knize Obchodníci s vesmírem je vysvětleno proč - kvůli zisku. Praktický příklad: Na základní škole se nesmí vyučovat ohmnův zákon. Aby malé dítě nemohlo říct, že král je nahý a ohrozit obrovský byznys.
Je tenhle mix vzdělanosti a hlouposti smrtící pro klasické sběratelství?
Jenže u těch Asiatů a Američanů(?) to nebude všeobecnou nevzdělaností, ale hlavně proto, že takoví Číňani a Japonci prostě římské číslice nemají. My taky neznáme čínské a třeba kambodžské číslice. Tam jsme naprosto negramotní!😁
Nechci mentorovat, ale není to spíš tím, že správně se píše :
literárních a Ohmův zákon?
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.
