Pane kolego nejsem si jist zdali se dá takto s pohledu,, číselné hloubky inflace,, chceteli,porovnávát konkrétní napoleonskou dobu více než před 200 lety , kde je zcela zásadní X dalších faktorů,srovnávat v podstatě s dnešní dobou, která je nám v mnoha ohledech bližší,ikdyž se jednalo o poměrně závažnou krizi... .. Je to nesmysl a přišel jste s tím vy.
Pokud však budeme hodnotit,její rozsah, dopad a následky i samotnou rekonvalescenci, myslím že to bude jasné..

Inflace je obyčejný ekonomický ukazatel a je nepodstatné, v jakém období jí zkoumáme. Podmínkou jsou pouze data a těch máme ve vztahu k událostem období začátku 19. století dostatek. Jestli mě paměť neklame, pak se udává hodnota +/- 1240 %. tato inflace vychází ze zcela důvěryhodných hodnot, které nelze ani náznakem zpochybňovat. Inflace se totiž nedá "okecat." Existuje zde nějaká známá základna čísel a jejich znehodnocování v čase. Začátek 19. století nepatří do nějakého dávnověku, ale naopak do začátku doby formování moderních měnových systémů. Z tohoto důvodu je tato doba zmíněna v "učebnicích" pro vysoké školy.

Vy jste zde ale uvedl jasný odmítavý závěr k mému závěru, že inflace v monarchii byla pravděpodobně přijatelnější. Jaká tedy byla inflace v bývalé Jugoslávii 80. let minulého století? Prosím o přibližnou hodnotu, kterou pak můžeme srovnat se všeobecně uváděnou inflací odborné literatury v monarchii začátku 19. století.

V Jugoslavii bylo v dusledku inflace denominaci nekolik, ta Vami zminovana (1990) byla 1:10 000 v roce 1990.
Nejvetsi byly:
1.10.1993 1: milion
1.1.94 1: miliarda (pro zajimavost v roce 1993 byla vydana bankoka 500 miliard)
a jeste jednou v roce 1994 1: 12 milionum

Děkuji pane kolego, přeci byla pravdivá druhá možnost. Pokud budeme zkoumat pouze tuto inflaci, pak si jí může odvodit každý sám a je tedy zcela jednoznačné, kde je pravda. Pak nějaká inflace v monarchii byla "pouze" slabým odvarem toho, co postihlo Jugoslávii.

Evropa1: Kdyz uz jsme se od pomeru mezi stribrem a zlatem nechtene dostali az k bankocedulim, zajimalo by me, jestli kurs bankoceduli ke stribru byl (rekneme v letech 1806-1810) oficialne vyhlasovan. (Jaroslav Staněk ve vyse citovane knize uvadi tabulku kursu v teto dobe po mesicich.)

Pane kolego myslím, že jsem se trocha vyjádřil k celé záležitosti v minulém příspěvku.. Už tak jsem zde strávil dost času a další diskuze obdobných témat jak znám sebe i vás by byly minimálně na další dlouhé dny... Nic proti vám..
Dávám prostor i dalším...
Děkuji

To numismat:
Podle mého názoru pravděpodobně nějaké kurzy musely být vyhlašovány, ale pak je zde otázka, do jaké míry tyto kurzy mají vypovídající hodnotu. Něco jiného je oficiální kurz a něco jiného je konkrétní situace na tržišti. Do jaké míry byly jiné. Proto jsem argumentoval s příkladem oficiálního kurzu dolaru a cenou na Václavském náměstí u veksláků, jejichž kurz byl zcela jiný, ale pravdivý. Proto jsou veškerá data ohledně cen mezi zlatem a konvenční měnou udávána v konvenční měně, protože tento kurz na trhu +/- kopíroval kurz oficiální a byl platný po delší časové období.

Omlouvám se za poslední větu, kterou jsem trochu zkomolil. Správně měla znít.
Proto jsou veškerá data ohledně ceny zlata udávána v konvenční měně, protože tato měna zaručovala +/- shodu s oficiálním kurzem, navíc byl platný po delší časové období.

Ještě bych se vrátil k původnímu dotazu a k několika uvedeným hodnotám ceny tohoto 1/2 dukátu
V letech 1781 - 1800 je zde uveden mezi zlatem a stříbrem poměr 1 : 15,09.
Když jsem se z tohoto poměru pokusil odvodit cenu dukátu, došel jsem k závěru, že dukát měl hodnotu 4 zlaté a 26,5 krejcarů. Dovoluji si tvrdit, že se jedná o nižší cenu oproti předpokladu, ale tento rozdíl může být způsoben např. zaokrouhlením poměru atd.
Pokud se zaměříme pouze na období mezi roky 1786 - 1830, pak zde máme patrný určitý vývoj v čase.
Rok 1786 cena dukátu 4 zlaté a 30 krejcarů = 270 krejcarů.
Rok 1820 cena dukátu 4 zlaté a 36 krejcarů = 276 krejcarů.
Rok 1830 cena dukátu 4 zlaté a 42 krejcarů = 282 krejcarů

Mě by především zajímala cena zlata, samozřejmě v hodnotách konvenční měny, a to z období let 1794 - 1815, tedy z doby měnové nestability. Do jaké míry se inflační prostředí projevilo i na konvenční měně, či byla tato měna držena okolnostmi mezinárodního platidla a ražbou těchto mincí i v některých klidnějších oblastech dnešního Německa.
Samozřejmě inflace je běžnou součástí každé měny a to i v dobách zcela klidných, natož pak v období měnové nestability. Inflaci lze brát jako běžnou součást tržního ekonomického prostředí a v rozumné míře je jistě méně závažným ukazatel, než by byla deflace, natož pak stagflace.