Mezi námi je ale jeden velký rozdíl, já občas napíši s kolegou Oliverem na tato téma nějaký odborný článek do Numismatických listů a musím uznat, že mám v podobě kolegy velkého "hlídače" (to myslím samozřejmě v dobrém), který dbá na to, aby bylo vše z odkazované. Pamatuji si, že jsem uvedl jednu informaci - sice pravdivou - která ale byla v rozporu s autoritou. Tehdy jsem celou pasáž předělal a rozpor odstranil. Po nějakém čase objevil kolega Kučera (za což mu děkuji) odkaz na jinou autoritu, která můj názor potvrdila. Až na tomto základě jsem se mohl ke svému původnímu názoru vrátit. Víte, něco jiného je psát na stránky Sběratele cokoli a něco jiného je pak hledat informace do odborného článku. Moje informace se zakládají na zcela relevantních údajích, které již lze do článku uvést. Vy zde pouze něco střílíte od boku. Stačí se zaměřit např. na Vaší informaci, která udává, že v letech 1810 - 1812 byl kurz zlatého 1/2 dukátu k měděné minci na hodnotě 665 krejcaru. Tato informace obsahuje pouze pár slov, ale několik zcela zásadních omylů. Pokud by tato informace měla mít nějakou hodnotu, pak byste musel tuto informaci zařadit ke zcela konkrétnímu datumu a také ke zcela konkrétnímu měděnému nominálu. Pak údaj v této všeobecné rovině má nulovou výpovědní hodnotu.

Pane kolego není třeba se zde ochraňovat,, zaštitem,, znalců.
Pokud jste si všiml, vše co jsem zde uvedl, jsem také doložil.
Každý si může vše zpětně prostudovat..Teoreticky výpočet mezi poměrem nominalu, konkrétně 1/2 dukátu vůči krejcarů bezesporu byl a vycházím tak ze všech doloženych faktu z daného období..
Z dobových záznamu je známo, že v inkriminovaných letech se obyvatelstvo snažilo hodnotnější měnu uchovat, ale v praxi se tomu nikdo nevyhnul, společnost se snažila oslabenou kreditnimi měnu, různě kombinovat s hodnotnějším konvenčnim měnou a to v různých poměrech, v závislosti ke konkrením obchodům a platbam. Také vzhledem k,, chudé státní pokladně,, napoleonským válkám a postupné rozvíjející se inflaci kreditní měny, daně bylo možno platit pouze v hodnotnější konvenční měně.Tím v podstatě císařství donutilo samotné obyvatelstvo, aby hodnotnější nominaly netezaurovalo.. Dokonce jak jsem již dříve zmiňoval bylo vydáno nařízení k odvodů veškerých střibrných předmětů.... Se vším se musela tehdejší společnost vypořádat a dle kronik byly bez rozdílu zasaženy všechny společenské vrstvy.

Pane kolego je to pořád dokola, naše názory na konkrétní dobu se nikterak neliší, pouze vy nechcete připustit fakt poměru mezi platnými nominaly v císařství tehdejší doby.. Nemůžete tvrdit, že neexistoval poměr mezi hodnotnou a inflační měnou, to by ani v samotné podstatě nedávalo smysl... Dále dohadovat se o přesných časových sekvencich k jednotlivým událostem a následného dopadu je také nesmysl,nejen s pohledu určité,, setrvačnosti,, ale i důležitého faktoru utajování mezi obyvatelstvem..

Pane kolego, uvedu Vám příklad z naprosto jiné doby, ale v principu je zcela totožný. Kdysi jsme jeli na dovolenou do Jugoslávie. Jelikož byla v tehdejší době Jugoslávie postižena velkou inflací, jako kapesné jsme dostali USD. Pamatuji si, jak nás naše vedoucí varovala, abychom si dolary měnili pouze po malých částkách, které co nejrychleji utratíme. Vedle našeho hotelu byla malá restaurace, kam jsme občas chodili na sklenku vína. Poslední den pobytu jsme byli v dané restauraci hned po obědě a tato sklenka nás stála nějakou částku. Pak jsme se šli naposled vykoupat, na pláži jsme spočítali poslední štusy dinárů - akorát nám to dalo na těch pár sklenek vína. Bylo před večeří a tedy rozhodli jsme se využít tento čas posledním posezením v dané restauraci. Dali jsme si obvyklou sklenku vína a při placení nás postihla trapná situace - tato sklenka již stála více, než byla naše hotovost. Tehdy majitel s úsměvem mávl rukou a dluh nám odpustil. Pamatuji si jeho slova: "Jó hoši tuto částku stála sklenka do dvou hodin, ale nyní je již pět a dinár nám zas nějak zdevalvoval." V monarchii tehdejší doby byla inflace pravděpodobně o trochu přijatelnější, ale i tak byla vysoká a pak každé dnešní odmítání závislosti konkrétních cenových hodnot, na konkrétních časových datech zcela ignoruje fakta. A bohužel, bez nich to vždy budou pouze prázdná slova bez obsahu.

Evropa1 napsal/a:

Pane kolego, uvedu Vám příklad z naprosto jiné doby, ale v principu je zcela totožný. Kdysi jsme jeli na dovolenou do Jugoslávie. Jelikož byla v tehdejší době Jugoslávie postižena velkou inflací, jako kapesné jsme dostali USD. Pamatuji si, jak nás naše vedoucí varovala, abychom si dolary měnili pouze po malých částkách, které co nejrychleji utratíme. Vedle našeho hotelu byla malá restaurace, kam jsme občas chodili na sklenku vína. Poslední den pobytu jsme byli v dané restauraci hned po obědě a tato sklenka nás stála nějakou částku. Pak jsme se šli naposled vykoupat, na pláži jsme spočítali poslední štusy dinárů - akorát nám to dalo na těch pár sklenek vína. Bylo před večeří a tedy rozhodli jsme se využít tento čas posledním posezením v dané restauraci. Dali jsme si obvyklou sklenku vína a při placení nás postihla trapná situace - tato sklenka již stála více, než byla naše hotovost. Tehdy majitel s úsměvem mávl rukou a dluh nám odpustil. Pamatuji si jeho slova: "Jó hoši tuto částku stála sklenka do dvou hodin, ale nyní je již pět a dinár nám zas nějak zdevalvoval." V monarchii tehdejší doby byla inflace pravděpodobně o trochu přijatelnější, ale i tak byla vysoká a pak každé dnešní odmítání závislosti konkrétních cenových hodnot, na konkrétních časových datech zcela ignoruje fakta. A bohužel, bez nich to vždy budou pouze prázdná slova bez obsahu.

Osobně si myslím, že v monarchii jedna s nejhorších vůbec... Od státních dluhu z dob vedení pruských válek až po vyvrcholení v období Napoleonských válek, všechny ty ekonomické a hospodářské nároky vůbec na rozvíjející se válečny průmysl nástup průmyslové revoluce, tím větší a větší nároky na politiku kreditní měny, narustala tak v obrovskou bublinu, která v inkriminovaných a těžkých válečných letech praskla a měla nevídaný dopad na veškeré obyvatelstvo ve všech sociálních vrstvách v císařství.. Doznivala ještě dlouhá desetiletí v podstatě až do začátku 20 let minulého století...

barbar napsal/a:

... která v inkriminovaných a těžkých válečných letech praskla a měla nevídaný dopad na veškeré obyvatelstvo ve všech sociálních vrstvách v císařství...

Možná by takto zjednodušeně formulované závěry stačily žákům na základní škole, ale celou tuto problematiku musíme chápat v trochu košatější podobě. Existují články na cenový vývoj v dané době, které vycházejí z dobových kronik a z nich je jednoznačně patrno, že všichni obyvatelé nebyly po vyhlášení měnového úpadku a nastoupení drahoty poškozeni stejným způsobem. Padl zde i výslovný závěr, že existovaly široké skupiny, jichž se např. drahota téměř nedotkla. Jednalo se o lidi, kteří měli co nabídnout ve své profesi a tedy rozmohla se nějaká forma výměnného obchodu atd.

No podívejte se, já to zde nehodlám rozsáhlé popisovat.V podstatě to zde ani nelze..
Snažím se jen vše stručně a smysluplně napsat. Pouze oponuji vašemu porovnání a tvrzení..... V monarchii tehdejší doby byla inflace pravděpodobně o trochu přijatelnější... s kterým jednoduše nesouhlasím to je celé...
Dále pane kolego nemyslíte si, že tohle je už doslova,, slovičkařeni,,.. všichni obyvatelé nebyly po vyhlášení měnového úpadku a nastoupení drahoty poškozeni stejným způsobem. Padl zde i výslovný závěr, že existovaly široké skupiny, jichž se např. drahota téměř nedotkla....ano samozřejmě, že ony skupiny tady byly. Cituji publikace Radoměřský, Hlinka
Tehdy byly dvě kategorie lidi - jedni byli bankrotem téměř nedotčeni, druzí měli veliké ztráty. Nedotčeni zůstali majitele nemovitosti, strojů, zásob a zboží, postižení byli majitele peněz, cenných papírů a peněžních kapitálu. Ten, kdo za války (napoleonské) zbohatl a zaplatil své hypotekarni dluhy, tak-že třeba o milion vzrostl jeho majetek, neztratil nic..
Tohle je strohý příklad, který se dá v podstatě přirovnat ke každýmu bankrotu inflacim v historii .. Bohužel tehdejší státní bankrot spolu s předcházejícím napoleonskym tažení naprič monarchii a následné války výrazně zasáhly mnohém širší společenské vrstvy v monarchii...

A víte jaká byla inflace v roce 1811, která se načítala po dobu více než deset let?
A jaká byla inflace v Jugoslávii v osmdesátých letech minulého století?

Zde jde pouze o čísla, která mohou dát odpověď. Já jsem použil termín pravděpodobně, Vy kategorické odmítnutí, tedy tyto čísla zajisté znáte.

A jaká byla inflace v Maďarsku po roce 1945!!

Abych Vám trochu napověděl, také existovaly nové a staré dináry. Kurz se rovnal 1 : 1000 . Tedy 5000 starých dinárů bylo 5 dinárů nových a to se nebavíme o celé inflační anabázi tehdejší Jugoslávie. Jaká pak vychází inflace z poměru 1 : 1000?

Nyní jsem na rozpacích, nebyl ten poměr mezi starými a novými dináry ještě o jednu nulu vyšší - 1 : 10 000?