Je třeba souhlasit s oběma pohledy na zachovalost mincí, protože existují/koexistují desítky „proudů“ v samotném sběratelství. Někteří sbírají typově, někteří nominály, jiní jen vybrané panovníky, další jen určité mincovny, někteří jen konkrétní stát apod. Sbíráme pro vlastní potěchu. Je ten, kdo sbírá všechny varianty daného nominálu a je v extázi z toho, že se mu podařilo koupit vysněnou minci a je 20x dražší jen proto, že má jinak položené písmenko, tím pravým sběratelem? Pro někoho ano, pro jiného ne.

Já osobně od toho dávno upustil, nemám ambice stát se „numismatikem – akademikem“. Sbírám podle vlastních kritérií, dle vlastního katalogu a takovým způsobem, který mi vyhovuje. A nevylučuji, že to v budoucnu přehodnotím. Mince vnímám jako „živoucí“ doklad dané epochy v dějinách. Takže mám ve sbírce jak mince Přemyslovců, tak mince F.J.I. nebo ČSR. Řada z Vás by to vnímala jako nesourodou směsici …Tento široký záběr (zaměřený v podstatě jen na nominály) mi ale umožňuje sbírat mince v krásných stavech, protože mě těší, když mají všechny detaily. Neměl bych radost z mince ve stavu 2/2, jen proto, že nemá písmeno, které by jinak mělo mít…

Jak úzká specializace, tak široký záběr, májí své výhody a nevýhody. Je ale krajně nemístné častovat někoho, kdo kupuje i mince ve stavech 2/2, „shromažďovatelem“. Jsou prostě období, která neumožňují sbírat mince ve stavu 0/0, protože na takový stav může čekat celý život a pak mu ji stejně vyfoukne „investor“ :-) nebo prostě nemá tolik volných prostředků…Také jsou sběratelé, které právě neohromí zachovalost mince, ale pouze vzácnost výskytu…Taktéž začínající sběratel asi nikdy nepochopí, že si za určitou sumu prostředků, které může vynaložit, může koupit jen pár mincí/rok, protože mince ve stavu 2/2 má hodnotu 10,- Kč a 0/0 klidně i 1000,- Kč….cena je tedy stonásobná. Souhlasím ale v tom, že je třeba dotyčného začátečníka na to upozornit a pak už je to jen jeho věc.

Také souhlasím s názorem, že je sběratelskou chimérou, že cena mince naroste mávnutím kouzelného proutku, když se nachází ve sbírce, která je tzv. ucelená apod. V případě rozprodeje takovou sbírku rozcupují jiní sběratelé, kterým daný typ či nominál chybí. Ano, cena může narůst, ale to je dáno tím, že se těch „hladových supů“ díky medializaci sejde více…😉

Celý článek docela hezky popisuje některé skutečnosti a co je v našem zájmu, stávající diskuze jde po podstatě.

S posledním odstavcem bych ale tak doslova nesouhlasil, protože podle mého názoru se jedná o širší problematiku. Např. jsou ceněny mince s historií a pokud se objeví ucelená kvalitní sbírka, která je bude nabízet, pak tyto mince jistě vytvoří vyšší ceny, než mince anonymní. Navíc se za nepřimněřené ceny prodá i běžnější sortiment. Prostě každý dražitel bude mít snahu něco z této sbírky získat.

Další ceněnou nabídkou by jistě byl prodej uceleného souboru pouze pár vzácných mincí uvnitře daného typu. Když to vezmu na svůj zájem, např. třech mincí, které bych si přál získat, jistě při výskytu tohoto souboru bych byl ochoten zaplatit cenu třeba o 30 % vyšší, než by byl dnešní tržní součet těchto mincí. Stačí si uvědomit skutečnost, že lze takovou nabídku považovat za zázrak. Pokud bych měl tyto mince sehnat po jednotlivých kusech, s největší pravděpodobností bych neměl šanci a pokud ano, pak úplně za jiné ceny. Např. dnes bych sehnal jednu za cenu X, druhou za deset let za cenu 5X atd.

Atd.

Souhlasim. A je tu jeste jeden aspekt (ktery se mozna opet vice prosazuje v mem oboru) - mince s dochovanou historii zacinaji byt ceneny taky kvuli mensi sanci narazit mezi nimi na moderni falzum. Kvalita falz jde docela dost dopredu a jsem zvedav, co to udela s trhem za napriklad 20 let. Dnes to az tak dulezite neni, ale taky je mozne, ze v budoucnu bude mit puvod mince na cenu podstatny vliv. A navic pokud sberatel publikoval ci jeho sbirka (nebo alespon urcite mince) jsou tak zasadni, ze se dostaly do publikaci, muze to cenu minci ci sbirky podstatne povznest.

Tak to souhlasím, ale je to do jisté míry dáno právě tou medializací/reklamou a těch "supů" je více než u provinční aukce (i když v dnešní době internetu už není taková žádná). Je pravdou, že ta skutečnost, že se rozprodává renomovaná sbírka a každý by MĚL chtít kousek z dané sbírky také navyšuje ceny...Na druhou stranu, to se týká v masivní míře jen mincí s minimálním výskytem (ať už stavem nebo nákladem) nebo kde hrozí častý výskyt falz. U běžnějších ražeb, které se vyskytují v každé větší aukci, tak asi nikdo nezaplatí více jen proto, že to sbíral pan XY.

Na toto téma uvedu jeden svůj příběh. Někdy před deseti lety jsem rozprodával mince FJI. Mezi nimi také 2 FL 1862 A 1 K 1906 KB, které jsem nabídl jednomu pánoví za cenu X, který mince FJI dražil i po aukcích. Bohužel o ně neměl zájem a tak jsem je dal do následující aukce. Jaké bylo moje překvapení, když tyto mince vydražil dotyčný pán za cenu 1,8 X. Proč je tedy nyní vydražil? A jsme u toho podstatného. Mincím moc nerozuměl a bál se je kupovat z ruky, když byly ale nabízeny v aukci, měly jeho důvěru. Mince již nebyly anonymní, měly svojí historii. I když se jednalo o zajímavější ročníky, zároveň se nejednalo o něco vyjímečného.

Před pár lety byla dražena ve Vídni u Raucha zajímavá sbírka mincí FJI a zde se prodaly naprosto běžné položky za vysoké ceny a to jen z důvodu původu.

Zde máte dva příběhy. Za prvním stála důvěra v pravost, za druhým historie.

Dovolím si přispět malou perličkou. Před lety jsem čistil sbírku a vyřadil řadu Cu mincí ve zbědovaném stavu. Byl to šrot od M.T. po Františka II. Dal jsem to na Aukro i s náležitým popisem. Prodalo se více než dobře. Když jsem je posílal výherci, ptal jsem se, proč zaplatil poměrně vysokou částku za materiál pro numismatika v podstatě bezcenný. A považte, byl to fanda do vojenské historie a chtěl, aby mu v kapse cinkaly autentické peníze.

Poptávka mincí může mít všemožné důvody a především záleží na síle poptávky. Čím bude větší, tím budou i ceny zákonitě vyšší. Na ceny má zamozřejmě vliv i vzácnost a zachovalost mincí. Pak není nutné přeplácet např. 1 FL 1861 A, protože ten lze koupit i na "vesnické" burze. Pokud ale narazíme na minci, kterou marně sháníme deset let, v tomto případě nebude na místě spor o jednotky procent z ceny, protože platí jedno známé rčení:

Nikdy nebudeme litovat vyšších cen za koupené zajímavé a zachovalé mince, ale vždy budeme litovat promarněných příležitostí.

Odkazy na tyto mince jsou v jiném tématu, ale když zde proběhla otevřená diskuze na téma zachovalosti, cen atd., dovoluji si dát fota těchto mince pod sebe. Zároveň uvádím jejich deklarovanou zachovalost a vydražené ceny. Nebylo by v tomto případě od věci se nad těmito výsledky zamyslet, protože lze nalézt zajíamvé skutečnosti. Aby byly výsledky směrodatné, mince byly draženy ve stejné době.

1. Deklarovaná zachovalost 0/0 (škoda, že jsou v ploše patny škrábance), cena 1150 €.

2. Deklarovaná zachovalost 1/1, cena 380 €.

3. Deklarovaná zachovalost 1-/1-, cena 75 €.

Konečný závěr záleží na každém, pouze si dovoluji podotknout, že i když poslední mince má svoje nejlepší dny za sebou, stále vypadá k světu a tato mince byla vydražena za cenu, která je snad schůdná téměř pro každého sběratele.

Obrázky:

Kvalitní materiál z nabídek mizí, ale i tak lze občas v nabídkách zhlédnout kvalitní mince, což je i případ tohoto tolaru, který byl v poslední době dražen.

Jedná se o vzácnější ročník císařského tolaru s letopočtem 1792, který byl ražen ve vídeňské mincovně. Škoda, že foto plně nevystihuje skutečný stav. V tomto případě se jedná o prvoražbu a pochybuji, že v podobné zachovalosti se dochovalo více kusů. Na tomto základě se jistě bude jednat o unikátní kus z pohledu kombinace vzácnosti a kvality. Nelze se divit, že zájem byl velký a lze pouze závidět novému majiteli, který tuto minci do své sbírky získal.

Obrázky:

Zde stojí za ukázku i tento tolar 1805 A z důvodu krásného fota. I když to bude znít nepravděpdobně, tato mince nedosahuje kvalit předešlého tolaru 1792 A, navíc se jedná i o poměrně dostupný ročník, ale i tak se je na co dívat.

Obrázky: