za vola urcite nejsi, jen ted nevim, ktera vlastne mince se ti nelibi. jestli myslis tu moji, tak kdyby nebyla poskozena, nikdo zde by nemel duvod tvrdit (alespon se zatim nikdo neprojevil), ze by byla malo stribrna, ci divna ci falzum...

jinak ja taky neverim, ze u te me mince zjistim 7 lotove stribro. nicmene par zkousek ukaze, zda je povrch vyleptan ci nikoliv apod. prubezne to zkusim, hlavne ale musim dodelat i to, co mam otevrene, napr. odtud, z tohoto vlakna, ten trikrejcar - to falzum je jak vysite🙂

co se tyce beleni drobne mince. ta drobot, co mela obsah stribra prilis nizky se nebelila proste proto, protoze by to neprineslo kyzeny vysledek, byly by tam velke ztraty v materialu strizku, mince by se diky tenkosti strizku snadno lamaly (laicky receno tim belenim by byly temer prozrane skrz na skrz). technologicke vybaveni na tuto praci bylo primitivni a myslim si, ze mincovny touto technologii disponovaly vsechny (dokonce i ty z kotehulek). dokud me nekdo nepresvedci o opaku, jsem presvedcen, ze nominaly jako 3, 6 a 15 krejcar se bezne belily (a ty vyssi myslim take). pochybuji, ze by nekdo chtel platit pricmoudlym tolarem...

bielili sa aj uhorské denáre. zákon 72 z roku 1659.
Ak bolo to bielenie tak jednoduché prečo nenariadili vyrábať len bielené mince, aj tak stratu pri bielení znášali zamestnanci mincovne.

cetl si pozorne? protoze by se mohly rozpadnout... spise bych duvod proc nebelit videl tam, kde by se zamerne zlehcoval drobny nominal nebo kde byly problemy jine

duvod bych nehledal v nedostatku vybaveni k beleni, je to primitivni proces (precti si Technicke aspekty vyvoje stredoevropskeho mincovnictvi...)

jednoduche to je, i kdyz kazda ptakovina neco stoji a nejmene rentabilni to bude prave u drobne mince (razba drobne mince navic obecne byva nerentabilni uz jako takova - viz soucasnost a halerove hlinikove mince)

čítal som pozorne. odpísal som len nariadenie, kde sa píše, že sa bielia aj denáre.

ok, jakou mely tehdy deklarovanou ryzost?

jinak je to samozrejme take cele o tom, jak dlouho se to "lorovani" provadelo. jak a co presne - to uz jsou zrejme spekulace, nevim, zda existuji doklady (neco by mohlo snad byt v Lemingerovi...

tak VI grajciar mal mať 438/1000
3 a 2 grajciar 414/1000
grajciar 250/1000
to platilo do roku 1680.

prikladám jedno "strieborné" falzum ktoré docestovalo z Poľska. Už som ho sem dával ale som si nebol istý, či ide o oficiálnu ražbu. Ide o kvalitné razidlo, ale nesie niektoré znaky, pre ktoré si myslím že o falzum teda ide.
Zberatelia sa čudujú, že kto by robil falzá zo striebra, keď výnosnejšie to bolo z postriebreného medeného plechu. Je možné že možné že práve takáto minca slabšieho zrna sa jednoduchšie dávala do obehu práve mimo Uhorsko. Poliaci boli na šidenie mincí vždy odborníci.

Obrázky:

jj, to mam v Nechanickem, ja myslel ten denar (odpovidal 3/4 krejcaru), ktery si zminil...

kazdopadne rozdil 41 a 44 % je detail a myslim, ze z pohledu tehdejsich moznosti byl rozdil necela tri procenta na hrane zjistitelnosti

ryzost krejcaru je uz hodne nizka a je pochopitelne, ze pri beleni to mohlo pusobit problemy - typicky napr. pokud nebyla slitina homogenni, obsahovala defekty, umim si dobre predstavit, ze se mince mohly rozpadat.

dula77 napsal/a:

prikladám jedno "strieborné" falzum...

a odkud beres jistotu, ze je stribrne?

polaci byli sice "specialisti", ale dostali tvrdou skolu v historii, hodne falz k nim proudilo od nas (nekde to bylo pekne citovano, ale nevybavuju si ted kde...)

denár konkrétne som nenašiel, pozeral som Huszára, je tam len 1/2 grajciar a ten má od roku 1680 3 loty.