cetl jsi muj prispevek?

tebou popisovany papirovy zvuk je dusledek vykorodovani urciteho podilu medi z celeho objemu mince. videl jsi nekdy houbicku na nadobi? tak takhle nejak vypada tvoje mince.

postribreni na vrchu? normalni. je-li tam patrna tenoucka vrstvicka stribra, je to nasledek beleni strizku pred razbou. to neni zadne padelani.

p.s. kdyz uz jsme u toho, par otazek po ranu pro zkusenejsi numismatiky:

1) odhadnete vysledek zkousky crtem na teto minci
2) odhadnete vysledek zkousky prepalenim u teto mince
3) odhadnete vysledek volumetrickeho stanoveni stribra u teto mince
4) odhadnete vysledek RFA analyzy u teto mince
5) odhadnete vysledek hydrostaticke zkousky u teto mince
6) uvedte, jakou ryzost by tato mince mela mit dle literatury
7) zjistete, jaky rozptyl ryzosti dovolovalo tehdejsi narizeni v opolske mincovne pro tento nominal

vysledky uvadejte v hmotn. % Ag, na toto cislo prevedte i zjisteni z bodu 6 a 7. tak co chlapaci, kdo to da?

to Oliver:
čítal som tvoj prvý príspevok, však len diskutujeme.
váha môjho grajciaru je 0,72 g (podľa Halačku by mala byť priemerná hmotnosť opolských grajciarov 0,84 g)
takže asi to bude vykórodovaním časti objemu medi z celkového objemu ako uvádzaš a tým vznikla aj tá chrusta

jaka krusta?

myslel som striebro, ktoré sa olupuje z mince

pokud jsou to "platky", korozi to nevzniklo

sú to plátky striebra (alebo čo to je) , ktoré sa olupujú a pod nimi sa objavuje niečo zkorodované

ano. presne tak. je to jak jsem psal vyse. skoda, ze nikdo nechce delat domaci ukol, byla by psina🙂

1) Mince s ebude tvarit jako velmi kvalitni Ag - 80-85%
2) vylsedek zkusky prepalenim bude nizsi 75-80% - nejaka zbytkova med uvnitr bude...
3) vysledek bude odpovidat zhruba zkousce prepalenim 75-80%
4) RFA potvrdi vysledek zkousky crtem - 80-85% Ag
5) nevypovidajici vzhledem k pozezite materialu - vysledna hustota muze byt nizsi nez hustota Ag nebo Cu...
6) v praci literaturu nemam... ale predpokladam ze vysledek bude znacne vyssi nez tehdejsi predpis
7) viz bod 6...
😉

super umi !!!

souhlas se vsim, u RFA to dost mozna vyjde az kolem 95 %

z toho je mimochodem patrne, jak nepresne az chybne mohou byt nektere starsi udaje v literature (tykajici se napr. naseho denaroveho obdobi tam, kde chybi spolehlive dobove zdroje), casto udelane na 2-3 "zachovanych" kusech, kterych se dnes nekriticky odvolavame (a pritom stoji na zkousce prepalem nebo jeste hur - zkousce crtem) - nerikam vsechno je spatne, rikam - premejslejme vice nez necemu uverime (to, ze je neco v knize neznamena, ze je to nutne pravda)

presto - z vysledku 2 a 3 v kombinaci s 5 pujde zrejme orientacne puvodni ryzost zjistit (coz ovsem majitele nepotesi, protoze by musel minci naporcovat). jiste zavery se ale nekdy daji vyslovit i na zaklade samotne hydrostatiky. jisteze ne kdovi jak presne, ale jiste mene lzive nez samotne 1-4 (resp. ne lzive, ale chybne interpretovane, neb 1-4 by byly provedeny presne a precizne).

ostatne - prestanme se snazit o uvadeni presnych cisel (jakoze napr. tento jednokrejcar mel mit ryzost 250/1000 pred rokem 1693 a 219/1000 od konce cervna 1693)- ta nebyla dodrzovana ani v mincovne. promenne byly navic dve - vaha slitiny i jeji ryzost. bylo by fajn (ovsem chapu, ze nekdy je to problem, uvadet, ze ryzost krejcarovych minci se pohybovala napr. od 190/1000 do 260/1000...

pokud se nekomu podari doplnit a upresnit 6 a 7, rad se poucim...

a dneska pridam jeste jeden prispevek. mam tu poskozenou minci, asi orbou (?) - nebo je to poskozeni umyslne?. co si o ni myslite, je to normalni oficialni razba?

Obrázky: