fakt je ten ... že ta mince není uvedena v katalogu Höllhubera, což něco znamená .... to provedení odpovídá ražbám z let 1659 - 1660 .... v každém případě to není špatně koupená mince .....

Zde se jedná o kříženou ražbu dvou typů a jistě se shodneme, že je zajímavá, ale nepřeceňoval bych skutečnost, že není v uvedeném katalogu, protože mincí tohoto nominálu bylo raženo ohromné množství a tedy ze spousty razidel. S určitostí také platí, že v případě některých mincoven můžeme nalézt spoustu variant, které zde zanesené nejsou.
Zajímavá je například skutečnost, že se dříve myslelo, že například typ s bandelore pochází z Kremnice, ale asi se ukazuje, že naopak kremnická mincovna ho přebrala z vídeňských ražeb.

Vsechno pekne, ale kolik rezacu zamestnavala v te dobe videnska mincovna? Proc rocniky 1663 existuji z jedine mincovny na jedne strane s krasnymi portrety (mysleno technicky, nikoliv na portretovanou osobu) i s touto pitoreskni zrudickou? Ja neresim spousty variant, resim diametralne odlisnou praci. Nepozastavuji se nad tim, ze se to stalo, ptam se na fakta. Znate je?

Protože k ražbě této mince bylo použito razidlo líce z dob mincmistra Franze Fabera a rubního razidla z doby Andrease Cetta. Tedy razidel, která se vyrobila v nestejné době, tedy líce, pravděpodobně mezi léty 1659- 60 a rubu například z roku 1663.
Výskyt velké spousty variant svědčí o velké produkci mincí a křížené typy v případě XV krejcarů jsou zcela běžné. Pokud nebylo na skladě správné razidlo vypůjčili si staré.

Údajně na začátku vlády Leopolda I. nebyl ve Vídeňské mincovně natolik zručný řezač želez, který by byl schopný Leopolda zobrazit podobně jako v ostatních mincovnách. Proto byli povoláni řezači želez (snad) z Vratislavi a proto jsou pozdější vídeňské portréty velmi podobné vratislavským.

..s tou kříženou ražbou nerozumím jedné věci a snad mi ji objasníte odpovědí na tuto otázku- jak byly v této době vůbec raženy mince? (o jedné technolii vím, ale u té by mi bylo divné, že mohou vzniknout křížené ražby)

V období ražby mincí Leopolda I se používala klasická technologie ražby a později i forma válcování.
V obou případech záleželo pouze na okolnosti, jaké kolky razidel byly použity, ať už vědomě, nebo náhodně.
V tomto konkrétním případě, podle mého názoru, mohla nastat situace, kdy se použilo starého kolku líce, například z důvodu nedostatku kolků nových, ale důvod je nepodstatný, protože z této mince a různé ikonografie lícní a rubní strany, můžeme zcela jistě dojít k závěru hybridní ražby.

..- dívala jsem se na ty Oleverovi mince ze stejného ročníku a stejné doby. Proč ony mají standartně vysoké písmo a na diskutovaném groši je relativně maličké? Navíc, kdyby to byla křížená ražba s posunem pár let, nejspíš by na jedné ze stran bylo standartní a ne také maličké ne? Nevím, zda jsem to vysvětlila správně, ale nějak se do toho zamotávám a připadá mi to ještě záhadnější než před tím 😆

..jinými slovy- razidla pro avers i revers musely být vyrobeny ve stejnou dobu...

Zde nejde o velikost písmen, ale o ikonografii portrétu. Zde se jednoznačně jedná o výrobce, který fungoval za mincmistra Fabera v letech 1659- 60.
Na rubu je již značka mincmistra Andrease Cetta, i když nyní vidím, že i rub spíše připomíná starší typ, kde mohla být dodatečně vyražena mincmistrovská značka.
Tedy i v tomto případě můžeme mluvit o hybridní ražbě v podobě původního líce a upraveného rubu.