Prečo? Na eBay aj inde sa stretávam pomerne často s pojmom strieborný statér. Hodím do Google názov "strieborný statér" a vyhodí mi x obrázkov. No nie som odborník tak sa nebudem hádať.

obol by teoreticky mohol byť originál

No,mám na vše trocha odlišný názor.
Jde tu zřejmě o mix pravých a falešných/fantazijních ražeb.

Pravé jsou zcela jistě všechny zlaté ražby,statér má dokonce svůj původ až do aukčního prodeje(1400 USD+%)..možno doložit.

Ty zbylé dvě Au mince nejsou 1/24 stateru,ale 1/3 a 1/8..

Obol s pentagramem se zdá také v pořádku,ovšem bez záruky.

Stříbrné(tedy snad) statery s námětem Biatecu na aversu patří mezi fantazijní ražby..

Evangelions tých 5 s koníkom budú falzá, keď sa na ne pozrieš koníci sú úplne identický akurát na každej minci urobili inde akože je minca ošúchaná obehom aby to nebolo také evidentné, ale inak je ten koník na každej jednej identický.
Pre Strieborné Keltské statéry Bratislavského typu platí to isté.

O tých Bratislavských razbách tvrdí, že sú z pokladu nájdeného v okolí Bratislavy a boli medzi nimi aj Biateci. Dal si overovať pravosť na základe metalurgického rozboru striebra, ale to už som písal. Takže teoreticky to, že sú rovnaké nemusí znamenať automaticky že sú to falza. No určite ich nebudem kúpovať. A akú by mali odhadom hodnotu všetky jednotlivo keby boli pravé? (zlaté aj strieborné). Potom napíšem koľko za ne chce.

Tiez si myslim, ze vsetky zlate su Ok. Z tych striebornych su Ok maximalne 2 oboly ak vobec, ostatne vsetko fake. Inak tento rok sa s tymi fake-ami asi vrece roztrhlo.

Pochopitelně že statér se v žádném případě nerovná zlatá mince, původní statéry byly z élektra (váha cca 14 gramů), po zavedení bimetalické měny vznikly zlaté statéry o stejné hodnotě (o váze přes 8 gramů) a stříbrné statéry o desetině této hodnoty (váha cca 11 gramů). Samozřejmě časem s vznikem různých standartů se váhy začaly lišit, nicméně statéry byly ještě v klasické době základem měny každého městského státu a narozdíl od drachem (=6 obolů atd.), statéry na ně nebyly vázané všude stejným způsobem, například archaický athénský (stříbrný) statér byl původně 2 drachmy, tedy vlastně didrachma o váze 8.5 gramu, než byl vytlačen známou athénskou tetradrachmou, pozdější korintský statér o stejné váze měl hodnotu tří drachem a aigínský statér měl hodnotu dvě drachmy, přestože vážil kolem 12 gramů. Jiné statéry nebyly vázané na hodnotu jiných nominálů vůbec.
Pokud se někdo zabývá řeckou numismatikou, odkud Keltové brali inspiraci, tak ví, že při slově statér bez přívlastku zlatý si každý představí stříbrnou minci, protože byly častěji používány. U keltských mincí to samozřejmě může být naopak, ale dobře vím, že v různých aukcích jsou některé stříbrné keltské mince uváděny jako statéry...
Takže statér a to i keltský statér může být mince zlatá, stříbrná a dokonce i z élektra.

sme vo vlákne keltské mince, nie grécke. Skús sa niekoho opýtať na statér typ simmering, alebo Spiš bude asi veľmi prekvapený. To čo som napísal je u "nás" bežne zaužívaná terminológia a to aj v aukciách. Ale som rád, že si ma poučil.

Harley,tie s koníkmi nie sú identické,sú tam malé rozdieli.

No tak se omlouvam, pokud jsem nekoho znechutil nebo znudil obsirnym popisem toho, co byl stater. Ono to s keltskym mincovnictvim souvisi, protoze bez reckeho by ten nazev stater neexistoval (a ani zadne keltske mince). Kazdopadne jsem reagoval na vetu "statér je zlatá minca, strieborná môže byť drachma, didrachma prípadne iný násobok nie statér." ktera zjevne neni pravdiva, protoze minimalne v zahranici jsou si vsichni prodejci vedomi, ze keltsky stater muze byt i z jinych kovu a taky je v aukcnich katalozich videt rozliseni, napr. AV-stater, AR-stater, pripadne B-stater (jako billon) anebo El-stater.