Z pouhého fota se špatně určuje podrobnější označení zachovalosti.

Jestli se dívám dobře, pak se jedná o kremnický 3 krejcar, který je nejběžnějším ročníkem s letopočtem 1812, který lze zcela běžně sehnat i v hezké zachovalosti.

Lícní strana vykazuje setřelé detaily.

Rubní stana vykazuje seky na hranách.

Mince má tu nejhorší možnou patinu.

Evropa1 --- Děkuji

Není zač.

Poohlédněte se po lepším kusu, jistě se časem nějaký hezký vyskytne.

Nebavím se notně o nule, ale rád bych si koupil lepší 1 za rozumné penize, ne skoro za 3000. Mluvil jsem všeobecně o mědi. Nejsem žádná trubka aby jste se tak arogantně vymezoval! I začínající blbec ví že 0 bude vždy mnohonásobně dražší než lepší 1. I dvě stejné nuly můžou být astronomický rozdílný, když je jedna z nového razidla, druhá z opotrebovaneho. To nic nemění na tom co jsem řekl a stojím si za tím jak jsem ten jev popsal. A spíš mi přijde nesmyslna vaše poezie že med se navrací ke své zašlé slávě, nýbrž možná vrací, diky přílivu nových sběratelů kdy roste poptávka i po horších mincich a to postupně zvedá cenu i těch lepších. A propo k tomu 3krejcaru, co má běžnost výskytu, rok, mincovna druh patiny společného se zachovalosti?! 🙄

Já se zde vůči ničemu ani nikomu nevymezuji, natož pak arogantním způsobem. Mé vyjádření bylo pouhým konstatováním k dané problematice. Pouhý suchý výčet mých názorů a všeobecná poznámka k nepochopení mědi některými sběrateli, kteří stále žijí v bludu, že existují pouze tolary, které mají cenu. Ostatní ražby, především měděné nemají v jejich očích žádnou cenu.
Dále jsem nenapsal, že se měď vrací ke své zašlé slávě. Napsal jsem, že po dlouhé době opomíjení měděných mincí, začíná být o ně zasloužený zájem. Což je pravda.

Proto nevidím důvod k vaší útočné odpovědi. Pokud jsem se vás nějakým důvodem dotkl, omlouvám se vám.

Nechtěl jsem již reagovat na vaše závěry abych nebyl opět nařčen z arogance, proto se omezím pouze na konstatování tohoto příkladu.

Pokud budete mít dvě mince stejného ročníku v naprosto rovnocenné zachovalosti detailů a plochy, ale v rozdílném odstínu patiny, mince budou prodávány v jiné ceně. V případě patiny růžové a tmavě čokoládové se bude jednat o fatální cenový rozdíl.

Tedy, odstín patiny u měděných mincí má na chápání zachovalosti zcela zásadní vliv.

Nějake asi horke ráno, možná jsem "někteří sběratele nechápou" vzal příliš vztahovacne. Za ten výpad se omlouvam.

V pořádku, byla by škoda, aby některá vyjádření byla důvodem k nedorozuměním.

Ještě si dovolím zareagovat na tuto větu.

Otázku patiny, která se přímo vztahuje k chápání zachovalosti jsem se snažil vysvětlit výše.

Samozřejmě, že běžnost výskytu a rok ražby se přímo nevztahuje k otázce zachovalosti. Já ale nejsem člověk, který by od sebe odděloval věci, které sice s spolu přímo nemusí nesouviset, ale na druhé straně na sebe navazují.

Přáklad:

Představte si 3 centesimo 1822 A a 3 centesimo 1822 M ve stejné zachovalosti 2+, s naprosto stejnými vadami atd.

Ano, obě mince zcela stejně označím z hlediska jejich zachovalosti, ale učiním zde širší rozdílný závěr.

U milánské ražby napíši, že se jedná o běžný ročník, který je dostupný i v hezké kvalitě. Tedy tato mince neodpovídá nárokům na zařazení do sbírky.

U vídeňské ražby napíši, že se jedná o mimořádně vzácný ročník, který je mně znám pouze v tomto konkrétním exempláři. Tedy i tato horší zachovalost umožňuje tuto minci zařadit do sbírky.

Tedy stejná zachovalost u obou mincí, ale zcela jiný závěr na tyto mince z hlediska širších souvislostí.

Rad bych se touto cestou OMLUVIL panu uživateli EVROPĚ 1.
za včerejší nevhodného slova mou použita.
Prosím přijměte mou omluvu.

Někdy mám opravdu problém s kultivovanym vyjádřením.
Bohužel asi to bude má profesní deformace, skoro 15 let jsem řidil svou firmu v zahraničí a někdy to nebylo zrovna lehke s cizinci. Tim to samozřejmě nechci svoji vulgaritu omlouvat.Jen mě berte s rezervou. Děkuji