Karel88 - zamlouvá se mi Vaše nadšení pro filatelii. Jsem pro každý nápad, který trošku oživuje náš koníček. Možná by se to hodilo i pro Infofilu.
Dobrý je tento článek - mladé slečny - http://www.infofila.cz/slecno-tady-je-burza-znamek-r-2-c-5430
Tam je také dost postřehů. Třeba, že je to jen koníček pro starší muže - jak už píšete. ..atd.

Stará známka je cenná, i když je poškozená (hlavní je totiž to stáří).

No, celkem jednoduše. Tehdy to dělali ve velkém. Známek nepřetištěných (a platných k tomu) byly spousty, takže koupili celé archy (u 10 fill známek to činilo 10 korun), vyrobili na to nějakou nápodobu nějakého žádaného přetisku a když prodali známku ne za 10 fill, ale za 20, získali dvojnásobek. Když toto prováděli ve velkém a v celých sériích, byl to výnosný kšeft. Než přišli v takové Francii na to, že pravý přetisk vypadá jinak a pokud k tomu přidali nějakou padělanou značku a padělaný certifikát, měli za chvíli vyprodáno. Po Velké válce byly známky velice oblíbené zboží a filatelistický tisk míval celkem zpoždění a o existenci nových vydání referoval často i s několikaměsíčním zpožděním, pokud vůbec a moc jiných možností nebylo. Obzvláště u těch okupací a revolucí.
Proto taky většinu těch známek držel Michel na 1 - 0,50 MiM i když náklad nepřesahoval 20000 kousků. Prostě se zdálo že těch známek jsou spousty, ale ve skutečnosti je náklad třeba 10000 kusů, ale padělků je klidně 200000.

Ostatně, definitivní známky Fiume taky vyráběli ve velkém, do chlubírny jsem dal ukázku celého falešného TL (to si zase myslím že je dnes už poměrně vzácný kousek, aspoň jsem to viděl jen jednou).

Jo!!! Prvni napad super, druhy napad super, treti napad super a na samostatny clanek :-)

Ten clanek jsem cetl uz pred par dny. Ta divcina je rozhodne nesetrila, vazne jim tam dost nalozila 😉

Jo takhle jste to myslel, uz to chapu, prominte mi.

No, ono tyhle machinace s tvorbou umelych zajimavosti, to jak sam vite neni jen u pretisku. Ja byl dost paf z toho, kdyz jsem se docetl, jak vyznamni clenove Klubu ceskych filatelistu nechavali perforovat sve archy na vyacna zoubkovani, jak kradli v postovni kotelne, atd 🙂
Ja samozrejme nevim jak to bylo ve Francii, ale myslim si, ze na nasem uzemi je stesti, ze se to presĺo a do dnesniho dne se to tise toleruje. To uz by se dohromady asi nedalo🙂
Dekuji za reakci Vam i ostatnim.

No, o to nejde jak to bylo ve Francii nebo kdekoliv - prostě převládá názor, že když je ta známka, s přetiskem nebo i obyčejná, (v katalogu) levná, že přece nemůže být padělaná, že by se to nevyplatilo. A to prostě není pravda.
Francii jsem vzal jako příklad. Padělky definitivních známek Debrecína jsou myslím tištěné ve Francii.

Máte pravdu, že v katalozích u levnějších známek jsou možné padělky zmíněny jen minimálně... Nevím, jestli je to tím, že se třebas předpokládá, že známky jsou levné a tudíž málo vyhledávané a proto jsou informace o nich okleštěny nebo jestli ty padělky jsou považovány za méně pravděpodobné, když se jedná o levnější známky - to e to, nač jste poukazoval vy... nebo z jiného důvodu... ale máte pravdu, že už jsem slýchával a přiznávám se, že zpočátku jsem si to také myslel, že koupě levnější známky je bez rizika, protože jak říkáte, by se to padělatelům nevyplatilo...

Ono to asi vychází, aspoň u nás, z toho, že u levných PČ1919 nejsou padělky moc známy, nejspíš proto, že padělatelé pracovali v jednotlivých kusech, kdežto když vyrobím přetiskovou desku na celý arch nebo půlarch, jedu ve velkým a už je jedno jestli přetisknu jen 70 fill Turul nebo i 10 fill Ženci či 2 fill Novinovou (korunové jaksi nejsou). Naopak, rentuje se přetiskovat celé série. Stejně tak u definitivních. Ty reálné náklady nebyly ve skutečnosti nijak ohromující, a to ani u Fiume (malý stát, menší potřeba velkých nákladů), a tehdy se ještě sbíral celý svět a tedy všechno. Originály byly nedostupné, lidi nevěděli (a neví to většinou dodnes) jak má originál vypadat, tak vzali co bylo k dispozici. je taky možné, to nevím, že to občas prodávali jako novotisk - výroba novotisků klasických těžko dostupných vydání byla celkem běžná věc.
Mnohem později si některé firmy začali vydělávat tištěním zbytečných známek s obrázky (když pomineme Jižní a Střední Ameriku, ale tam se přece jen ty známky dostaly do oběhu, u těch následníků s kačerem Donaldem, Elvisem, rybičkama, lokomotivama ne ostrovech o 5 km2 i s okolním mořem atd. mi to tak jasný není), pak přešly na kartičky, telefonní karty (to jen tak profičelo) a ti nejlepší z nejlepších tisknou lístky na MHD, což už je ale trochu jiná varianta trestné činnosti, ovšem podporovaná z vysokých míst politiky.

Takže, i když má známka katalogový záznam 0,05 € neznamená to, že nemůže být falešná. Mám ale takový pocit že i Michel si už všiml rozporu mezi cenou a skutečně uváděným (a dochovaným) nákladem a začíná uvádět cenu pravých známek a nikoliv padělků.

V případě Pavla je lepší na ocenění buď speciální katalogy a z těch běžnějších je docela dobrý Scott.