Pavle, ty budeš špičkový moderátor, gratulujem chlape...😉

zdarec ty si asi z laciného kraje.za 650Kč koupím těch zhořeleckých penízů se lvem a korunkou i deset.zde je můj mail alarich@centrum.cz
6500kč za 10 kusů +poštovné😉
jinak nikde na aukci sem neviděl,že by se psalo haléř o minci na které je koruna-GOR vždy to byl peníz.Jestli to je haléř tak by mě přesvědčila jedině váha mince a ta by musela být pod 0,3g.
navíc zhořelecký haléř by měl mít na averzu korunku a na reverzu gotickou minuskulu"g"😉

Mám doma tři kousky a ty mají tuto váhu:
Šaf II. - 0,42 g
Šaf III. - 0,30; 0,43 g

Ten se lvem koupen na veletrhu sběratel v roce 2009 za uvedených 650,-Kč jen pár metrů od stánku ČNS. V balíčku s haléři s korunou a pár vídeňáky. To víš, že jsem ani chvilku neváhal. 😆

Od té doby jsem na něj na burzách nenarazil. I kdybych jich měl 10 stejně bych je neprodal.😉

Váha u nich je dost proměnná. Maj váhu od 0,17 - 0,378. Ten se lvem má 0,42.

Jako o haléřích o nich mluví např.Šafář ve výše uvedeném článku. Je pravda, že Radoměrský ( a podle něj je zase většinou určují ) zase píše o penězích. Problém spíš bude v tom, kdo používal jaké názvosloví. Někdo používal haléře a půlhaléře, někdo peníze a haléře. Označení jako haléřů se dost často používalo v popisech nálezů.

S tvým popisem haléře souhlasím, ale ten právě zase jiní uvádějí, jako půlhaléř. A jsme zase u čokla.😋

Nejlépe to asi rozsekne někdo, kdo dělá Slezsko. Jak jsou tedy zapisovány v dobových zprávách? Chlapi poraďte.

do Slezska dělám,ale výraz půlhaléř sem nikdy neslyšel.to mě vyzní něco jak půlparvus.co sem slyšel za výraz tak to je jenom půlbrakteát.

Docela predpokladam a ani bych se nedivil, ze je to podobne jako napr. s drobnymi nominaly Josta Lucemburskeho. Terminy peniz a haler byly zavedeny az v soucasnosti. Myslim, ze drive lide vic nez nazev nominalu brali v potaz kupni silu a smenitelnost za jine obezivo a dohady o terminologii mohou pak byt nechci rict uplne zbytecne, ale mozna trosku detinske a samoucelne...

Ovsem netvrdim, ze v tomto pripade ma odborna literatura jasno. Nastudovano to nemam.

Ostatne zavery na zaklade metrologickych parametru (v tomto pripade predevsim hmotnosti) zalozene na malem poctu znamych exemplaru bez hlubsi znalosti jejich soucasneho stavu a tim i PUVODNI hmotnosti mohou byt v pripade nominalu s nizsi ryzosti silne zavadeji (rozdil stavajici a soucasne hmotnosti muze byt pomerne znacny a hranice 0,3 g nemusi mnoho znamenat a je treba ji i tak vnimat - o vlivu razby al marco ani nemluve).

Pokud má mince mít cca 0.2 gramu a ona má 0.17-0.38, není to dost neobvyklé? Pochopil bych spíš, kdyby měla mít 0.4 gramu, ale byla různě šizená tak, že to vychází na uvedené hodnoty. Uvažuju špatně?🙂

ono to asi tak uplne jednoduse rici nejde. hlavne znovu: razba al marco muze znamenat i exemplare s dost vyrazne vyssi i dost vyrazne nizsi hmotnosti, nez by mince "mela mit dle nasich soudobych predstav". pokud budu mit hromadku sta minci, prumerna hodnota neco rekne, pokud je ta hodnota urcena z nekolika exemplaru, muze byt zavadejici.

k tomu co jsem napsal o puvodni / soucasne hmotnosti. zmena hmotnosti mince muze jit dokonce i nahoru, nejen dolu. u "stribrnych" minci zasazenych vykorodovanim medi jde hmotnost dolu, ale napr. u minci, zasazenych vetsi mirou povrchovou korozi s "nerozpustnymi" produkty muze jit i nahoru. jenze to je vetsinou dobre videt narozdil od tech vyraznych ubytku...

No, bude to asi to samé, jako se používalo dřív pro penízky se lvem. Ve starší literatuře se o nich mluvilo jako o husitských haléřích. A rozdělení na penízky a haléře se začalo používat až později.

Nemám problém si opravit název u popisek, ale zajímalo by mne, jak to tedy skutečně bylo.

Vyhlašuji tudíž pátrání po dobových záznamech, kde se o těchto mincích hovoří. Hledáme tedy původní slovní spojení v účetních, berních knihách, nařízeních o oběhu mince atd.😆

Jinak, abych Tenzora neuvedl v omyl. Váhy, které jsem uváděl, se týkají penízů, ne haléřů. Tedy ta 0,17 je hoodně lehký peníz.

jen pro doplneni toho, o cem jsem tu blekotal vcera mne napadlo vlozit jednu tabulecku (muzete zapatrat odkud je 😁 😁 😁 ), ktera ukazuje:

1) jak zasadne se muze menit hmotnost a ryzost minci vlivem koroze (a to prosim pozor - na nekterych mincich to ocividne videt je a na jinych ne)

2) jak moc je dobre NEverit RFA, pokud ma byt jedinou metodou, kterou neco overujeme (obecne jakakoliv spatne pouzita a spatne interpretovana metoda a to i destruktivni vas dovede na scesti - odtud ma kritika pseudozkousek jako je zkouska crtem ci prepalem pro potreby numismaticke u starych, obehem proslych a hrickam prirodnich vlivu vystavenych minci)

3) jsou tam zrovinka hezky videt v nekterych pripadech ty oscilace kolem hodnoty 0,3 g (vicemene nahoda, ale v teto souvislosti docela vtipne) i ten vahovy rozptyl, kterym se trapime jen my v soucasnosti... po par pivech v dilne by vam to prislo naprosto koser

jinak samozrejme puvodnich dat se lze presne dopocitat jen stezi, presto je lepe udelat z takovych dat prumer a rici, ze puvodni ryzost byla pravdepodobne nekde kolem 75 % nez tvrdit, ze z RFA vyplyva, ze ryzost minci je pres 90 % !!!

Obrázky: