poprosím o pomoc s určením a ocenením týchto dvoch mincí
1./ Strieborná a priemere cca 20 mm, hmotnosť 0,93 g
2./ by mala byť biely peniaz Ferdinanda I.
...ďalej by ma zaujímalo od čoho je odvodený názov biely a čierny peniaz, ďakujem

Obrázky:

bily peniz (obvykle vyssi obsah stribra) prochazel procesem tzv. beleni (tez lorovani), cimz z jeho povrchu byly odstraneny necistoty a korozni produkty, ktere se tam vytvorily v prubehu vyroby mince. belenim se z povrchu zaroven chemicky vyleptala med, takze na povrchu minci se dost casto nachazi v podstate ciste stribro (proto jsou povrchove analyzy takovych minci samy o sobe k nicemu).

cerne penize jsou nominalem drobnejsim, ryzost je nizsi a pri beleni by byla ztrata kovu natolik velka, ze by se producentovi vyroba drobne mince zbytecne prodrazila. navic timhle postupem by mince mohly i zkrehnout a snadneji se lamat/olamovat, jak zname u zkorodovanych minci v nalezovych stavech nebo u minci poskozenych nesetrnym cistenim. navic k tomu vsemu by vysledek beleni uz nemusel byt s ohledem na malou ryzost minci tak atraktivni, jako u penez bilych. takze beleni by prineslo vic rizik a nevyhod, nez profitu a proto se nedelalo

druha mince je skutecne bily peniz Ferdinanda, existuji k tomu i typologie (viz zde, vyslo i v NL - zde).

prvni mince je pak tyrolsky krejcar (1439-1496), opisy COMES TIROL / SIGISMVNDVS

ďakujem za informácie 🙂
Na Áčku som dražil mince Arpádovcov a predajca ponúkal za dobrú cenu aj mince "Českých zemí", tak som aj tam prihodil, že ich časom za viac predám a znížim si cenu Arpádovcov. No a keďže bolo Štefana a bol som na párty, tak som zameškal aukciu Arpádovcov a stal som sa majiteľom 14 mincí "Českých zemí".
Ale aj tieto mince majú svoje čaro a zisťujem, že je čas si rozšíriť vedomosti a zberateľský obzor 🙂

oliver napsal/a:

...
cerne penize jsou nominalem drobnejsim, ryzost je nizsi a pri beleni by byla ztrata kovu natolik velka, ze by se producentovi vyroba drobne mince zbytecne prodrazila. navic timhle postupem by mince mohly i zkrehnout a snadneji se lamat/olamovat, jak zname u zkorodovanych minci v nalezovych stavech nebo u minci poskozenych nesetrnym cistenim. navic k tomu vsemu by vysledek beleni uz nemusel byt s ohledem na malou ryzost minci tak atraktivni, jako u penez bilych. takze beleni by prineslo vic rizik a nevyhod, nez profitu a proto se nedelalo

S treti vetou by se mozna dalo polemizovat, viz rimske mince s ryzosti nekolik malo procent a stribrnou vrstvickou na povrchu. Resp. presneji receno, mozna by vysledek nebyl tak atraktivni jako u bilych penizu, ale rozhodne by byl atraktivnejsi nez bez beleni 🙂 Zbyvajici duvody u tak male a tenke mince urcite smysl davaji.

kdysi jsem videl nejaky pekny dokument, ta stribrna vrstva na nizkojakostnich rimskych razbach se delala udajne trosku jinak (mince se pomerne dlouho zihaly v peci a pak se teprv belily) - nemel jsem cas to dohledavat, ale pokud to mas v povedomi, hod mi pls odkaz, kde je to presne a podrobne popsane.

znacka ideal by samozrejme byla experimentalni overeni, ale kdo na to ma dneska cas, ze?

No v tom se snažím udělat si jasno už delší dobu, přečetl jsem na to téma několik odborných článků, ale myslím, že nějaký jednoznačný závěr z toho udělat nejde, experimenty ohledně "postříbřování" se bůhvíproč zabývají hlavně dobovými padělky a ne všemu se dá věřit, například když vidím článek, kde autoři tvrdí, že oficiální ražby o ryzosti 15-25%, kterou údajně zjistili nějakou FNAA metodou bez zničení mince (!) mají téměř homogenní strukturu a vrstvička se zvýšeným obsahem stříbra je daná ražbou (aniž by se to dále rozvádělo), tak mám o takových tvrzeních vážné pochybnosti..
Osobně ale pochybuju o tom, že v době, kdy se překotně chrlily mince v co největším množství, by byl čas na nějaké dlouhodobé žíhání. Vsadil bych si na to, že se snažili docháznout přijatelného výsledku co nejméně náročnou metodou.

velka cast tech clanku tykajici se antiky (protoze analyzy jinych minci se v impaktech v podstate nemaji sanci ani chytit) by bohuzel doslova a do pismene zaslouzila spalit. pouze skodi, lzou a dezinformuji. je to typicka ukazka, kdy se potka namyslenej vedec s drahym pristrojem s namyslenym numismatikem (nepo jeste lepe ani ne numismatikem, ale nejakym namyslenym historikem ci archeologem, ktery o mincich naposled slysel pred 30 lety za svych studii) bez mozku a vyrobi nesmysl, ktery projde pres reviewera bez potrebnych znalosti a kritickeho pohledu. Pak vznika "u beznych numismatiku a neprirodovedecky smyslejicich humanistu" dojem, ze vsechno je uz jasne a zname, v knihach se stale toci znovu a znovu sto let stare neustale bez uvahy opisovane nesmysly. za takove konstalace se stezi da nekam dojit.

co pises, ma logiku z dnesniho pohledu veci, na strane druhe antika i stredovek maji spolecnou jednu vec. levnou, temer nic nestojici pracovni silu. to co by dnes clovek oznacil za neefektivni a zdlouhavou cinnost tehdy videli a vnimali uplne jinak. tim nechci rict, ze neumeli byt efektivni, to jiste ano, ale jen tam, kde jim to zajem a moznosti umoznovaly. kde to neslo, umeli se na rozdil od nas ozbrojit svatou trpelivosti a pokorou.

Fast Neutron Activation Analysis (FNAA) je skutecne metoda, ktera s nadsazkou receno "minci pronikne skrz na skrz" (neni tedy povrchova na rozdil od nedestruktivne provadenych analyz jako je RFA, XPS, EDS), ale je velmi obtizne dostupna (u nas maji NAA - neutronovou aktivacni analyzu v Rezi u Prahy, obcas se tam fakt meri i mince). potiz s NAA je stejna jako s jakoukoliv jinou technikou - treba jak se snad vsem dnes jiz znamou RFA. Pokud to chytne v jakekoliv fazi - at uz pri mereni, interpretaci a nebo sepisovani - do ruky "optimista", vznikne z toho paskvil. V Rezi bych rekl, ze nastesti vedi, co delaji, coz ale neznamena (a to vim ze se stalo!!!), ze nekdo, kdo si prevezme vysledky, plne chape, co znamenaji (holt komu neni rady, tomu neni pomoci). S tim musi clovek holt vzdy pocitat, ze narazi na "umelce".

Zde odkaz pro pripadne zajemce: http://cvrez.cz/komercni-sluzby/ozarovaci-sluzby/neutronova-aktivacni-analyza/

Ahoj, něco na odlehčení, koupil jsem si dnes na schůzce toto hezké falsum Fridrichova malého peníze a domníval se, že je to naše Východočeské falsu, Nechanický si ale myslí že je na Bureše moc hezké, mohlo by to být Hankovo falsum, nebo spíše novější věc? Váha je 0,45 gr.

Obrázky:

zajimava osklivost 🙂 kdyby to byl Hanka, bylo by to pekne

Známá od této mince jsou falsa Bureše a pak ta Hankova. Letopočet u této mi přijde z poměrně moderních číslic?