podarilo sa mi ziskat od kamarata 2 starsie mince, trojgrajciare Ferdinanda II.. mince su sice pomerne dobre zachovane, velmi sa mi pacia, ale su niecim priam hnusne vycistene ze sa lesknu ako ... /a ked to uz vidim aj ja amater, tak nieco na tom bude/🙂)
da sa s takymito mincami nieco urobit aby ziskali aspon trochu prirodzenejsi vzhlad ? cital som cosi o experimentovani so "sirnymi jatrami" ale do toho nemam velmi chut ist a vysledok ma tiez nejako velmi neoslovil..

Ta sirná játra by se neměla aplikovat na vysloveně vyleštěné mince v jejichž odrazu si poberta nípe nežidy, pak totiž hrozí po aplikaci tohoto druhu patiny divné zabarvení do modra. Já bych je nechal být, nechal bych je na vzduchu nějakou dobu, chytnou přirozenou patinku..

Priklánam sa ku názoru ; časom naberú prirodzenú patinu.🙄

kolko zhruba trva /sice predpokladam ze je to tazke nejako rozumne odhadnut/ kym nabehne aka-taka patina? da sa vytvorit nejake mikroprostredie ktore by podporovalo nabeh patiny ? /trebars uzavriem mincu do nejakej vacsej flase v ktorej by bol nejaky plyn, alebo by sa tam udrziavala nizka pripadne vysoka teplota atd./ Maju nejake taketo faktory vplyv na vznik patiny? opisujem to sice velmi laicky, ale skusam radsej takto, snad to bude pochopitelnejsie a nevysmejete ma🙂)

Hodněkrát se mi stalo, že jsem našel minci Ag detektorem a byla lesklá bez patiny. Překvapením bylo že na vzduchu po pár měsících zčernala...Sám to nechápu, ale jsem za to rád🙂

Paul napsal/a:

Hodněkrát se mi stalo, že jsem našel minci Ag detektorem a byla lesklá bez patiny. Překvapením bylo že na vzduchu po pár měsících zčernala...Sám to nechápu, ale jsem za to rád🙂

Bude to nejspíš tím, že celá řada stříbrných sloučenin se používala a používá ve fotografii - tedy zdánlivě lesklý povrch je pokryt vrstvičkou fotosenzitivního materiálu, který na světle zčerná.

nerva - no zajímavý je, že černaj jen starší ražby cca do 17 století. Ty novější ani náhodou.

Paul napsal/a:

nerva - no zajímavý je, že černaj jen starší ražby cca do 17 století. Ty novější ani náhodou.

Dá se předpokládat, že mince ze 17. století nebyly uloženy nebo ztraceny ve stejnou dobu jako 10 koruna 1930. Na tomto faktu se asi shodneme. Tedy na tolaru Leopolda se dá předpokládat i silnější vrstva oxidace než na zmíněné 10 koruně. Fotochemická reakce proběhne na obou mincích stejně, pouze s rozdílem v závislosti na tlouštce oxidační vrstvy. Zabarvení je pak záležitostí interference na planparalelní desce (viz. např. zde a níže: http://cs.wikipedia.org/wiki/Interference#Interference_sv.C4.9Btla)

jen potvrzuji, co je zde psano:

1) zbarveni velmi tenkych vrstev vubec nemusi korespondovat s barvou, jakou ma dany material bezne (viz onen odkaz na wiki a pro neverici Tomase, necht si vybavi mydlove bubliny ci olejove skvrny na vode)

2) velmi dobre cernaji napr. halogenidy stribra (cernobila fotografie), nicmene funguji tak i jine slouceniny. me ruce jsou toho prave dnes dukazem, nebot jsem se vcera inteligentne popaplal roztokem stribrne soli a jsem plny hnedofialovych fleku🙂

(p.s. pro stouraly - prace se zminenym roztokem nebyla spojena s mincemi)

Pro zajimavost pripojuji pekny obrazek ze svetelneho mikroskopu - jedna se o skvrnu na zlate minci, vice se (snad) doctete pozdeji

Obrázky:

to Oliver: Diky.