oliver: jenze v tomhle pripade se avers a revers nevylucuji.. samozrejme je otazka proc by se v Melniku razilo neco podobneho, ale to uz je jina vec.

no to ja tim ani nemyslel. jen jsem tim chtel rict, ze v tomto obdobi je klidne mozne, ze na anglicke minci je revers mince danske, na ceske polske a na nemecke ceske apod.

tenzor: přísně logicky vzato ta konstrukce založená na zkráceném latinském opisu není nějak "závadná", ale pouhým citem - moc bych na ni takto na první poslech nesázel. Ne, že by se nedaly najít aspoň vzdáleně podobné analogie - proklamace tohoto typu - viz třeba nedávno zde zmiňované REGNET IN PRAGA SANCTA, ale jak do toho zapadá ten Mělník ? To by muselo být podloženo ucelenějším "příběhem", který by odrážel nějaké konkrétní dobové pozadí. Jinak bych zatím zůstal u oficiální verze, která nakonec také není nijak nudná.

a také netuším, jak by šel stejný výklad napasovat na tu francouzskou minci ... ?

Ano, ten nález francouzských mincí se stejným opisem je trochu Achillova pata této teorie🙂
Na straně druhé, když slyším, že Mělník byl odjakživa věnným městem, když je to doloženo tuším až na konci 13. století nebo že Emma musí být matkou Oldřicha, přičemž léta všech zúčastněných jsou na hranici uvěřitelnosti, tak se tomu musím také usmívat.
Proč píšou francouzské kroniky o tom, že jediná Emma, která v té době mohla používat titul královny, zemřela roku 987 v klášteře?
A je pravda, že první nález těch denárů publikoval Hanka?🙂

Dávám sem nový přírůstek, i když to samozřejmě česká ražba není. Na ebay byla popsaná jako „Böhmen, Boleslaw I. ? 967-999“. Němečtí obchodníci to tak někdy píší u neurčených ražeb, protože postřehli, jaké bláznivé ceny české denáry občas dělají.
Tato zrovna určit lze, je to dosti vzácný bavorský denár vévody Ludolfa (953-955) z doby povstání proti Jindřichu I., z mincovny Nabburg, Hahn 66a2, známý dosud ve třech exemplářích, lícní i rubové razidlo shodné s denárem z nálezu Kotowice č.840.
Denár přesto souvisí s počátky české mince, aspoň okrajově. Jméno vévody, i když čitelný je jen začátek je na straně s křížem, na rubu je opis skoro nerozluštitelný, seskládaný s písmen VOI. Je zde tedy určitá spojitost s tzv. imitativními ražbami, které jsou právě W.Hahnem kladeny na počátek českého mincovnictví, před začátek vlastní regulérní ražby. Už se tady o nich i párkrát psalo. A také vzorem pro první nesporné české ražby se jménem Boleslava jsou denáry z Nabburgu.

Obrázky:

Pěkné, zajímavé, gratuluju.😉

Také se přidávám ke gratulaci, zajímavá mince i info k ní ...

Díky, ještě doplním parametry : 1,220g/ 21mm.
Radost udělal, i když to není žádný krasavec, ale aspoň na člověka trochu dýchne syrová atmosféra tehdejší doby. Bitva na Lechu je teprve na obzoru, maďarské nájezdy sužují půlku Evropy, obchod v Podunají vázne atd.
Vím, že bavorské mince z této doby nezvbudí takový zájem, ale historie s nimi spojená je s tou naší hodně provázaná.
Zkusím ještě aspoň pár poznámek.
Třeba k hmotnosti mince.
1,220g není u tohoto typu nic moc, ale nabburské mince jsou níž než řezenské. Tříbodový typ, který se v Čechách ještě nerazil, se vyznačuje relativně vyšší hmotností 1,5-1,7g, navazuje tedy na starou karolinskou měnu, kdy se z jedné karolinské libry o hmotnosti okolo 408g razilo 240 denárů á 1,7g. S přechodem na ražbu 9bodového typu k r.967 (Hahn) se hmotnost snížila na cca 1,2-1,3g, což platí i pro nejstarší české mince. Proč to v Nabburgu bylo jinak, nevím, možná se o tom někde píše. Určitě je to ale argument proti stále opakované tézi, že se u nás přešlo z karolinské libry na hřivnu jako měnový základ v rámci tzv. měnové reformy Břetislava I.

Hezky napsano