Co se týká kvality mojí sbírky starého Afghanistánu do r. 1900, myslím si, že mezi světovou špičku patří (mezi prvních 10).
Absolutně nejlepší sbírku tohoto období Afghanistánu má Rolf Dieter Jaretzki - Německo, jinak člen elitního Klubu 100 Monte Carlo. V Praze vystavoval v síni slávy exponát Tygří hlavy a byl to zážitek. Je např. zdokumentováno 13 smíšených frankatur tygří hlavy se známkou Indie a Kašmíru a z toho 11 jich bylo na tomto exponátu. Žádný jiný sběratel podobnou obálku v Praze ani jinde nevystavoval. Já také tuto obálku nemám. Zato na předchozí stránce mám vyobrazenou rekonstrukci desky D z první emise, kterou R. Jaretzki ve svém exponátu neměl (není to unikát, ale o vzácnosti si asi uděláš představu sám).

K Afghánským písařům.
Tuto pověst dobře znám. Velmi jsem pátral po jakékoliv zmínce o tisku známek na mucholapkový papír, ale nezjistil jsem absolutně nic.
První afghánské známky opatřené lepem byly vydané až v r. 1907. Pověst se také nezmiňuje z kterého období by to mělo být. Do r. 1919 vládl Habibulláh I., který Afghanistán naprosto uzavřel světu, takže i poštovní styk byl minimální (z tohoto období je velmi málo dopisů). Jeho nástupce Amannuláh byl naopak světu velmi otevřený, ale vůbec mne nenapadá, kterou emisi by mohly tvořit "otrávené známky".
Z tohoto období má na Exponetu jedinečné exponáty Alfonso Zulueta z USA.

Ještě k obálce s tygří hlavou z druhé emise, kde jak jsem uvedl je razítko ze směsi oleje na zbraně a bláta...
Ta obálka je též hodně vzácná, v Praze ji z vystavujících neměl ve svém exponátu nikdo (ani U. A. Isani, který získal Zlatou nedaili). Zato R. Jaretzki, který vystavoval v síni slávy měl těchto obálek několik!

Jak jsem slíbil v jiném vláknu, posílám jeden z materiálů, který jsem koupil jako celek mimo aukci.
Na této 7 pásce jsou ručním razítkem natištěné 2 typy známek nominálu 1 abasi. Tisk obou typů současně na 1 arch popisuje Dietrich jako vyjímečný. Ve svojí knize Afghan Philately píše doslova, že za svůj život viděl pouze 2 podobné materiály.
[

V diskuzi o čs. známkách jsme si psali názory na vady známek, kde jsou za vysoké ceny nabízené známky s kdejakou skvrnkou.
Uvádím snad ojedinělý případ v tisku poštovních známek. V letech 1880-1890 se známky tiskly ručními razítky. Pokud se "tiskaři" nezdál tisk některé známky a pokládal jej za vadný, bylo povoleno natisknout známku z opačné strany tak, aby se tisk co nejlépe kryl s polohou známky na druhé straně.
Tyto dochované "vadné tisky" jsou skutečně velkou vzácností, na výstavě v Praze na svém exponátu oceněném zlatou medailí to prezentoval Dr. Usman Ali Isání z Pakistánu. Na svém exponátu měl dochovaný 12 blok s nominálem 1 abasi. Mně se sice nepodařilo takto velký víceblok sehnat, zato mám tyto vady tisku jak u nominálu 1 abasi, tak i 2 abasi, jejíž ukázky zde uvádím.

[

[

[

[

Obálka odeslaná 24.10.1910 z Yorkshire z Velké Británie přes Peshawar do Kábulu. Kombinovaná frankatura
známky Velké Británie a 15 známek Afghanistánu v hodnotě celkem 15 abasi. Na zadní straně dopisu uvedena poznámka: váha 9 Miscals (váhová jednotka používaná tehdy v Afghanistánu).
Jsem zvědavý co mi na tuto obálku odpoví Alfonso Zulueta z USA, protože jsem podobnou frankaturu doposud neviděl, ale nejsem specialista na toto období.

[

Moc pěkná obálka, která má nalepený skoro celý arch známek(tuším, že byly tišteny 5x4 nebo 5x5 známek) nebo se pletu? Otázkou také možná trochu je, proč tak znáky byly vůbec nalepeny(a pro obyčejný dopis v takovém množství).
Kdyby to bylo posílané obráceně do VB, tak bych to vzhledem k neplatnosti známek Afghanistanu na uzemi UPU chápal, ale takto? Daň, clo, ...???
A kolik je ta hmotnost 9 miscal?
Například v západní Číně(dnes Sinkiang) byl 1 miskal Ag mince o hmotnosti cca 3,5g .
To jsi koupil u nás?

Posílám obrázek i druhé strany obálky, škoda, že je část utržená. Ty váhové tabulky někde zpracoval Patterson, musím se po nich podívat. Obálka má razítko Peshawar, který tehdy patřil k Britské Indii a potom byla odeslána do Kábulu. Na razítkách Kábulu je v arabštine nápis Kábul (to již za ta léta přeložím) a letopočet 1328. Teď si nejsem z hlavy jistý, jestli je to náš rok 1910 nebo 1911. Také je pro mne záhadou, proč se dolepovalo 15 známek po 1 abasi pravděpodobně v Kábulu. Fiskální známky Afghanistán vydával, tohle vypadá snad i na doplatek poštovného, možná mi o tom něco více napíše A. Zulueta. Ale podobnou obálku ve svém exponátu nemá.
[

Jen by mne zajímalo, které poštovní úřady fungovaly v Afghanistanu cca v 30.letech??? Většinou vidím jen Kábul...
Nemáš nějaký přehled - třeba tabulku? 😉

Zrovna mám před sebou Pattersona, k roku 1930 má uvedeno 19 poštovních úřadu na celém území Afghanistánu. Jak přijedu z chalupy, tak naskenuji celou stránku, je to včetně nápisů v Dárijštině.
Z větších měst kromě Kábulu je to: Kandahar, Jallalabad, Peshawar??? Herat, Mazar-i-Sherif, Charikar, Ghazni, Taškurghan. Přiznám se, že i obálek z let 1900-1928 (vstup do UPU) jsem moc neviděl. Poštovní styk musel být i v této době dost malý, i ta nejobyčejnější obálka většinou stojí 10-15USD.