Vemte si kolik bylo vyraženo 10 Kč 1993 a kolik jich bylo chyboražba=1000
Tady je vyraženo jen 3000 a z toho jen 1 kus chyboražba,myslím,že by tato mince měla být dražší než 10 kč 1993.....můj názor

• pro stoupa:
  10 Kc 1993 var. s malym Kc neni chyborazba, jednalo se o ucelove odrazky z neschvaleneho razidla vzorovych odrazku. Tyto odrazky byly urceny k serizeni stroju na zpracovani minci a dostaly se do obehu.
  Co se tyce chyborazby 200 Kc 1998 Palacky v proof, tak vyvozovat zaver ze se jedna o jediny kus je bez dalsich informaci predcasny. Kontaktoval jste CNB jako emitenta a Ceskou mincovnu jako firmu ktera provedla razbu, o teto chyborazbe? Nebylo by vhodne napsat clanek napriklad do Numismatickeho casopisu vydavaneho CNS, vcetne kvalitnich fotografii jednoznacne identifikujicich chyborazbu? Je zde predpoklad ze z clenu CNS se bude rekrutovat vetsina majitelu teto mince a ne kazdy si mohl teto chyborazby drive vsimnout. Take informovanost o teto chyborazbe by mohla v budoucnu hrat roli pri pripadnem pozdejsim prodeji.

Oběžné mince nepodléhají takovým kontrolám jak pamětní mince s hodnotnějších kovů,ale i přesto,jak jste uvedl 100 procentní bezchybnost v ražených sérii,se nedá vždy i za dnešních technologii zaručit,také musíme vzít v potaz možný záměrný umsl samotnych pracovníků mincovny.
Přesto všechno máte zajímavý kousek.

Podle mého názoru nemůže být z principu u této 200 koruny vyšší cena než u 10 Kč s malým názvem nominálu. K tomuto tvrzení mne vede zkušenost s podobnými mincemi.

Na sběratelském trhu se můžeme potkat s ražbami podle předem daných kritérií, s regulerními variantami, s chyboražbami a se zmetky.

V případě zapomenutého opisu na hraně se jedná o klasický příklad zmetku, který ze své povahy nebude mít na sběratelkém trhu takovou váhu, jako například neznámá varianta, či chyboražba atd.

to mitom007: nevěděl jsem jak je to s 10Kč 1993,tak děkuju za uprřesnění.Kontaktoval jsem Aurea a nic o této chyboražbě nevědí,ptal jsem se navíce místech a nikdo nic neví..

to barbar: ano pamětní mince se kontrolují velmi přísně hlavně proof a přesto jim unikla zatím co vím jedna mince skoro z 3000 ks....za což jim děkuju🙂

to Evropa1: Podle mě je to chyboražba a ne zmetek🙂

Ano,co jste uvedl evropo .U většiny sběratelu tento , řekněme typ chyboražby, nepatří mezi klasicke žádanější evidované,početně zpravila známé varianty,či chyboražby s historií.Jako praskla raznice,či série zmetků uniklých do oběhu,nebo mezi sběrately a poté pokus o staženi s oběhu,či upozornění mincovny o špatné sérii mezi sběrately.
Ale i přesto pokud je vše jak majitel uvádí u Proof produktu je to s mého pohledu zajímavé a cenu si netroufam určit a je velmi spekulativní, klidně se může ukázat o vadnou sérii zapříčiněnou nějakým prokazatelným faktorem při výrobě.

Tato otázka se zde již probírala.

Podle mého názoru platí toto:

Regulerní ražba je taková ražba, která obsahuje oficiální atributy, takto vyrobená mince vznikla vědomě a všechny vyražené kusy je obsahují.

Varianta je taková ražba, kde došlo k vědomé úpravě v souladu s oficiálními náležitostmi. Např. jiná délka zkrátek atd. Pak všechny vyražené kusy tuto změnu obsahují.

Chyboražba je taková ražba, kdy došlo např. chybou výrobce razidel k chybě, která se vymyká oficiálním náležitostem. Tato chyba vznikla nevědomě a tuto chybu obsahují všechny vyražené kusy.

Zmetek je ražba, která vznikla chybou při výrobním procesu a jedná se z celého nákladu o vyjimečnou, či částečnou záležitost.

Např. v případě 200 Kč se jedná o zmetek, který vznikl ojediněle vynecháním jedné operace.

Jiný příklad je tolar 1833 A, kde je chybně vyražen opis na hraně ve tvaru- FVNDAMENIVM. Toto je klasický příklad chyboražby, která se nachází s určitostí na všech vyražených kusech za předpokladu takto seřazeného opisu.

Pro Evropa,
Řesilo se,správna řekněme identifikace, pojem a samozřejmě souhlasim. Ale u dizkutovaneho Palackého v proof kvalitě je třeba uvažit a neúspěchat závěr.Mitom celkem vystizně napsal v jeho příspěvků a osobně souhlasim s jeho postupem pro bližší informace k této ražbě.
Znovu uvedu, Jedna se proof provedení, osobně jsem se nesetkal ,i jak tvrdíte vy zmetkem,možná i spravně u proof produktu modernějsiho typu . Možná proto, že jsem ani podvedomě bych to nečekal.
Uprimě setkal jste se vy sám u proof kousků tohoto typu s něčim neobvyklym?

:o

Omlouvám se za chyby ve formulaci...... Možná proto, že jsem to podvedomě ani nečekal.
Píši ve spěchu s mobilu, děkuji

Pokud si prostudujeme historii vyroby ceskych minci po roce 1993 tak zjistime, ze zhotoveni vlisu na hrane bylo u pametnich 200 Kc typu proof poprve pouzito v roce 1998, v pripade Palackeho se tedy jednalo teprve o druhou 200 Kc proof s vlisem na hrane. Zhotoveni vlisu na hrane je u ceskych minci razenych od r. 1998 provadeno az po razbe jako posledni vyrobni operace pred jejich expedici. U zde diskutovane mince nebyla tedy tato operace provedena, jednou z moznosti se nabizi opomenuti prave vzhledem k tomu ze tato operace byla nova, nedavno zavedena u proof 200 Kc.
Ohledne presneho vyznamu numismaticke terminologie (jak ji napriklad uvadi Encyklopedie ceske, moravske a slezske numismatiky) se (jak uvadi Evropa1) nejedna o chyborazbu. Presto si myslim ze "varianta" bez vlisu by mela mit sve misto v katalozich, je to prece jen neco vic nez bezny vyrobni zmetek.
Napriklad dle striktni numismaticke terminologie jsou i 10 haler 1963 s teckami a 50 haler 1969 bez tecek take vyrobnimi zmetky vzniklymi chybou pri vyrobnim procesu (viz vyse uvedene definice od Evropy1), a to zamenou licnich razidel z jine mince. Presto je vsechny katalogy CS minci uvadeji jako varianty. Chci tim jen rici ze dogmaticke trvani na presne terminologii by nas v nekterych pripadech mohlo ochudit o zajimave razby a zejmena poznatky z vyrobniho procesu.