Zápalky

BRATISLAVA

O slovenském sirkařství nebylo zatím mnoho publikováno a není ani dobře zpracováno. Tyto řádky jsem psal v roce 1994. Za posledních deset let se toho moc nezměnilo, i když se na Slovensku jeden začínající badatel našel…! Problémem pro naše "filumenistické historiky" je to, že převážná část archiválií je psána maďarsky a maďarštiny se Čech - pokud přímo neumí maďarsky - bojí! Setkal jsem se i s texty německo-maďarskými a latinskými. Já osobně žádný jazyk neumím, o to těžší bylo moje pátrání. Někteří pracovníci archívů mi nechtěli věřit, že nejsem profesionální historik. Podařilo se mi i přesto nalézt řadu velmi zajímavých dokladů o výrobě zápalek na Slovensku, které velmi podstatně mění nám dosud známé tabulky. Podařilo se mi objasnit mnohé otazníky, ale - jak to obyčejně bývá - řada dalších otazníků vyvstala. Protože již na Slovensku nebydlím (žil jsem tam 13 let do roku 1991), asi se mi již nepodaří dále tuto otázku studovat. Kdyby se snad někdo našel, kdo by chtěl pokračovat, s radostí mu předám svoje zkušenosti a bohaté poznámky o archiváliích z několika slovenských archívů.

Na Slovensku se vyráběly zápalky dříve než v Čechách, protože z Vídně do Bratislavy je přece jenom mnohem blíže než z Vídně do Prahy. ¹⁾

Zakladatelem slovenského sirkařství je pravděpodobně Michael E X L , uváděn v mnoha pramenech také jako Exel.

Michael Exl se narodil v roce 1773 ²⁾. V roce 1833 žádá o udělení měšťanského práva pro výrobu chemického zápalného přípravku. Poukazuje se k přešetření proti dobrozdání purkmistrovské komise.

Tuto žádost projednávala bratislavská radnice dne 19.11.1833 ³⁾, kdy bylo vydáno rozhodnutí, že se musí Exl prokázat dobrozdáním a komise měšťanostů musí věc prošetřit.

Obr. 1 - kopie zápisu z 19.111833

Je tedy pravděpodobné, že výroba zápalek byla zahájena v roce 1833 (nebo i dříve??), protože nežádá o povolení k výrobě zápalek, ale o práva pro výrobu v t o v á r n ě   n a   z á p a l k y / je uveden doslova přesný termín: "Zündhölzl Fabrication" /. Ještě téhož roku byl vydán protokol ⁴⁾, který jsem však nikde nenašel. V indexu k těmto zápisnicím ⁵⁾ se hovoří doslova: "Exl Michael - udělení měšťanského práva na zápalkovou fabriku." Tento zápis, protože se jedná o index, není označen datem. S největší pravděpodobností to bylo v prosinci 1833. Myslím, že dnes by to trvalo podstatně déle! Pro nalezení tohoto dokumentu jsme udělali mnoho, protože v té době (pátral jsem po něm ještě za éry Československa) to byla nejstarší zmínka o výrobě zápalek na našem území. Nepodařilo se však. Chybou bylo to, že v roce 1833, koncem roku, úředníci nepracovali pravděpodobně aktivně a protokoly od čísla 246 nejsou založeny. Prohledali jsme i starší ročníky, jestli náhodou nedošlo ke špatnému založení nebo chybě při vázání svazků - nedošlo! Z tohoto dokumentu jsme se mohli dozvědět mnoho zajímavého, např. umístění továrny, počet zaměstnanců nebo rozsah výroby. O začátku výroby jsem se chtěl samozřejmě dozvědět více, proto jsem prolistoval také bratislavské noviny z let 1831 až 1834, ale žádný náborový inzerát a ani propagaci v té době ještě vzácných zápalek, jsem nenašel.

V únoru 1834:
"Žádost propuštěného vojenského vysloužilce, Michaela Exla, o oprávnění k výrobě chemického zápalného preparátu a udělení měšťanského práva na to. Poněvadž chemické zápalné přípravky nejsou předmětem měšťanského podnikání uděluje se žadateli jen povolení, že smí také s tovaryši (pomocníky) chemické zápalné přípravky zhotovovati." ⁶⁾

Obr. 2 - kopie zápisu z jednání č. 552 ze dne 4.2.1834

Je tedy pravděpodobné, že zápalnou směs si Exl od roku 1834 vyráběl sám. Kde vzal mnoha sirkaři po dlouhá léta přísně utajovaný recept, to už se nám již nepodaří zjistit a ani to, od koho dříve nakupoval zápalnou směs. Téměř s absolutní jistotou můžeme tvrdit, že se jednalo o zápalnou směs z bílého fosforu. Jaký byl stav v továrně si můžeme představit, protože v té době ještě neměli tak špatné zkušenosti s bílým fosforem a hygienická opatření nebyla nikterak povinná.

Rok 1834 byl ale pro rodinu Michaela Exla nesmírně kritickým. Dne 29.ledna 1834 umírá jeho čtyřletá dcera Francisca na "Morbus e quo decessit Phrenesis" ⁷⁾. Dne 18. 9. 1834 umírá i jeho manželka Catharina ve věku 48 let na: "Febris nervosa". ⁸⁾

Svoji manželku však Michael nepřežil dlouho a dne 8. 10. 1834 ve věku 61 let umírá na: "Febris nervosa" ⁹⁾. V matrice úmrtí je uváděn jako (profese): "Vidnus fabricator lignellorum cali muriatico intechorums relietis z rolibny."

Výrobu přebírá s největší pravděpodobností jeho syn Peter Exl, kterého nám dokládá pramen až z roku 1839 ¹⁰⁾, kde je zaznamenáno placení daně z výroby zápalek za rok 1838 současně s dalším bratislavským výrobcem. To je však již jiná kapitola.

Michael Exl, jako vysloužilý voják, se zřejmě po těžkém vojenském životě toužil v Bratislavě usadit a získáním měšťanství se stát váženým občanem. Z důvodu jeho úmrtí se mu nepodařilo tohoto dosáhnout. Je pravděpodobné, že k rozvoji svého podnikání potřeboval na tento druh živnosti měšťanské právo. Na jeho potřeby a snahy navázal jeho syn Peter, který se zřejmě potýkal se stejnými problémy. Neznám podmínky a nařízení té doby, přesto se ale domnívám, že bylo nutné měšťanství, protože (asi z toho důvodu) mu byla pozastavena (zakázána) činnost. Z jeho žádostí se překvapivě dozvídáme o m o r a v s k é m původu Exlů!

Obr. 3 - kopie zápisu ve věci žádosti Exela Petera, výrobce zapalovacích prostředků Magistrátní protokoly, č. jednání 95 z roku 1842

O povoleni se pak dozvídáme z Magistrátních protokolů, č. jednání 165 z roku 1842, kde se uvádí: "Peter Exel prosí ve své žádosti označené číslem 2044 o udělení měšťanského práva na výrobu chemických zápalných přípravků. Poněvadž žadatel zde po více let provozuje s nejlepším výsledkem tento podnik, mnoha lidem tím poskytuje výdělek a platí z toho daně, vede spořádaný život, je v mužném věku, zdejší měšťanský syn a otec rodiny, uznává tato úřední komise za dobré, potvrdit témuž úředně na tento druh živnosti měšťanské právo".

Obr. 4 - magistrátní protokoly, č. jednání 165 z roku 1842

V Bratislavě se mi podařilo "vypátrat" celkem 11 výrobců zápalek v rozmezí let 1833 - 1878. Pravděpodobně po roce 1878 se v Bratislavě zápalky již nevyráběly, což může souviset i s konkurencí blízké trnavské sirkárny, která zahájila provoz v roce 1875, a také s možným dovozem zápalek z jiných okolních i vzdálenějších sirkáren. Prameny v Bratislavě (stejně jako i v jiných městech) jsou k výrobcům zápalek dost macešské, takže jednoznačně existenci dalších výrobců zápalek v Bratislavě n e v y l u č u j i !!

Prameny:

1)	Výroba zápalek ve Vídní již 1831 - Stephan Rómer, u kterého se vyučil i sušický Vojtěch Scheinost, V Praze potvrzena výroba v roce 1838 (nepřímo již k roku 1836)
2)	Matricula Baptisato rum Copuletorum et Parochialis ad S. Martinium Libera Regiaque Civitatis Posoniensis. Ročník 1834. I.č. M103, str. 520
3)	Magistrátní protokoly č.jed.4594 ze dne 19.11.1833, I.č. 2a99, str. 650
4)	Zápisy jednání měšťanosty, č.protokolu 267/1833. "Consular protocol 1833" I.č. E43. Poznámka: měšťanosta byl přímo pod rychtářem a měl pod sebou všechny komise. Oproti rychtáře neměl soudní právo
5)	Index k pramenu č. 4
6)	Magistrátní protokoly č.jednání 552 ze dne 4. 2. 1834, str.65, I.č.2a100
7)	Jako č. 2, strana 442
8)	Jako č. 2, strana 513
9)	Jako č. 2
10)	Kniha daní: "Contributoons: Schema für der Militrim Jahr 1839 - 1840." I.č. 3d206, strana 97b

Je jeden z důležitých zdrojů informací o výrobě zápalek. Protože se nedochovala kompletní sada, uvádím přehled mnou prostudovaných, aby bylo možné dohledat ostatní ročníky, které mohou skrývat další cenné informace.
Prošel jsem tyto ročníky:

rok	0	1	2	3	4	5	6	7	8	9
1830	n	n	n	-	-	-	-	-	-	-
1840	!	z	!	z	z	z	z	z	!	z
1850	z	z	x	!	x	x	x	z	z	x
1860	x	x	x	x	x	-	x	!	x	!
1870	x	x	x	!	x	x	x	x	x	x
1880	x	x	x	x	x	x	x	x	x	x
1890	x	x	x	x	x	x	x	x	x	x
1900	x	x	x	x	x	x	x	x	x	x
1910	x	x	x	x	x	x	x	x	x	x

LEGENDA :
n - nepředpokládám existenci sirkárny
! - nový výrobce
X - tyto adresáře jsem viděl (od roku 1842 do roku 1919)
z - neviděl jsem (od roku 1842 do roku 1919)

Pč	Výrobce	Trvání	Adresa	Wegweisser	Neznám	Pozn.
1.	EXL Michael	1833-1834	Au der Donau 44	-	do 34	1
2.	EXL Michael	1833-1834	Au der Donau 44	40,42,	43-47	2
			č.p. 880	48	49-53
			Haynauplatz 235	54-56	57,58	3
			au der Donau 44	59-60
			Pálffyhof	61-71	65
3.	SCHUSTER Leopold	1838-1846	č.p.539	40,42	43-6, 49-51	4, 5
4.	SCHUSTER Katarína	1846-1856	Schöndorfergas.148	48,52,56	53-6, 57-	6, 7
			Schöndorfergas.184	57		17
5.	JOURVILLE Franz	(1848)	č. p. 187	48	42-47, 49-51	6, 7
6.	POLLAK Ludwig	1858-1875	Haynauplatz 232	59-61	57-58
		1858-1875	Barmherzigerpl.255	62-4,66-73	65	8
		1858-1875	Wallonergasse 224	74-75	-	9
7.	LOHEMANN Johan ?	? 1864	-	-	-	10
8.	EHRENFELD Samuel	1864	-	-	-	11
9.	BRODLER Karl	1866-1868	Neustadt č.p. 364	67-68	-	12
10.	BRODLER Paul	1869-1873	Neustadt č.p. 364	68-73	-	-
11.	BRODLER Karl	1874-1878	ober Kreuzgasse 364	73-78	-	13
12.	PAUL Jakob	1868-1878	Theresienstadt 90	69-73	-	14
			Grosse Schlossg.90	73-78	-	15
-	Duschinski	1900	-	-	-	15

Poznámky k tabulce:

1.	Zahájení výroby koncem r. 1833
2.	Po smrti Michaela přebírá výrobu syn
3.	Dnes Náměstí SNP
4.	V roce 1839 platil daň z výroby za rok 1838
5.	Koncem r. 1848 došlo ke změně číslování Bratislavy
6.	Vdova po Leopoldovi
7.	Dnes obchodní ulice
8.	Dnes Náměstí SNP
9.	Dnes Slovanská ulice
10.	Výroba zápalek před 1864 - není hodnověrně doloženo!
11.	Doložená výroba u Kozí brány, v adresáře se o něm nezmiňují
12.	P. Dörling uvádí BRODLEK Carl okolo 1884 - zkomolené jméno a přepsaný starý údaj
13.	V roce 1872 opět změna názvů ulic
14.	ako pozn. 12 - údaj 1884 převzal z Adresáře pro rakousko-uherský obchod se smíšeným zbožím,barvami,materiálem a gemischwarenhandl. J.Frölich, Wien 1884, díl 1.,strana 162- 164!
15.	jako pozn. č. 1!
16.	Obchodník (registr)
17.	Dle údajů Ing. Vladimíra Gajdoše

Poděkování:
Veliký díl mých díků náleží vedoucí Archívu hlavního města Bratislavy, Primaciální náměstí číslo 3, BRATISLAVA, paní doktorce Hudákové, která nesmírnou trpělivostí pomohla ke vzniku této krátké studie. Pomohla mi nejen radou, ale i svými zkušenostmi z dlouholeté praxe. Její nadšení bylo pro mne hnací silou! Děkuji svému švagrovi panu Ervínu Pálfymu ze Sence, za pomoc s překlady ze "staré" maďarštiny. Také děkuji panu Ing. Vladimírovi Gajdošovi z Bratislavy, který zahájil pátrání po starých slovenských sirkárnách a snaží se tak zachránit mnoho cenných informací pro nejen filumenisty. Jeho badatelská činnost přináší mnoho nečekaných výsledků! Právě on mne donutil, abych po dlouhých 10-ti letech setřídil poznámky a konečně napsal tuto krátkou studii.

A co dále…
V dalším bych chtěl pokračovat a napsat studii o bratislavských sirkařích SCHUSTER Leopoldovi (výroba v Bratislavě a v obci Štvrtok) a EHRENFELD Samuelovi (výroba u Kozí brány v Bratislavě).
Mnoho materiálu je již zpracováno ohledně výroby zápalek ve Velké Bytči (dnes Bytči). Tato studie napraví po dlouhou dobu přepisované chyby a omyly, stejně jako studie o výrobě zápalek v Žilině (počátek výroby jednoznačně až od roku 1916!!). Není nezajímavá informace o tom, že se sirkaři se v Bánské Bystrici setkáváme již v roce 1850. Pro filumenisty je jistě vítána i skutečnost, že k těmto studiím jsou již dnes zpracovány katalogy zápalkových nálepek a obalů, jejichž počet výrazně překračuje počet 1.000 kusů (v tomto počtu je produkce do roku 1920).