Já vzorník barev od Michla mám a problémy s určováním barev s ním nejsou velké, chce to jen trochu cviku a dodržení některých zásad, které jsou na první stránce vzorníku uvedeny. Nejdůležitější je vhodné počasí, má to být slunečno, ale ne přímé sluneční světlo. Tzn. že nejlepší pro určování barev je období jaro-léto.

Ale mnohem větší problém vidím v tom, že každý vydavatel má svoje vzorníky barev, které však lze pro jiný katalog použít jen omezeně (Michel vs. Stanley Gibbons).

Druhý problém je nedostatečně přesný popis barev v našem katalogu. Např. ultramarínová barva pro Hradčany je jiná než pro další vydání.

Možná se pletu, ale v diskuzi o barvách známek, resp. o vydání vzorníku pro československé známky se ještě nevyskytl příspěvek někoho, kdo má k této problematice nejblíže - samotného tiskaře. Nebo nikdo takový mezi sběrateli není? Jsou tady příspěvky o počítačových programech, ale chtěl bych vidět sběratele, který si kvůli určení barvy několika známek koupí počítačový program za tisíce. Zato za tabulku s odstíny cena snad stokoruny je přijatelná pro každého.

Ano.Je to pravdou.Problém je v tom,že ani některé barvy ve vzorníku od Michelu se nedají najít na známkách našich.Protože zejména u fialové barvy existují barvy,kdy člověk neví,zda to jde do purpur,violet a nebo lila.A stupňování odstínů není dodrženo.Měl jsem v ruce mnoho růžných vzorníků barev.Jak na knihtisk,tak na hlubokotisk i na ocelotisk.To,když jsem hledal přesný odstín stříbřitě šedá a pak blassgrun.
A to samými dělal problém čokoládově hněda,prusská modř,ruská zeleň ,trávově zelená,ohnivě červená,bronzově hnědá.To si nedokážete vůbec představit,co jsem měl za honičku.Není problém nakalibrovat barvu a uložit jí do databáze.Horší je tu barvu popsat.Zvlášť když pod UV lampou zjistíte,že ty barvy jsou skutečně jiné a že vás oči nešálí.Jednou jsem kvůli takové blbosti měl popáleniny 2 stupně,když jsem použil UV záření ze zdroje,který mi vyrobil můj kamarád ze zárovky z pouliční lampy.Ale stálo to za to.
U 2kč TGM jsem měl 5 barevných odstínů,8 barevných odstínů u 3 Kč TGM,a to se nebavím o barvách na Hradčanech,OR,Holubicích,Sokolech,HaV,ornamentu od Vlčka atd.Takže barvy jsou odlišené,jen je správně popsat.Paprsek směřovat jen malou štěrbinkou a dělat zásadně v noci.Pak uvidíte i odchylné struktury papíru i u hodnot,kde to není popsáno.Pak uvidíte,že nejsem blázen,ale člověk,který z kýble tzv.braku najde věci,že Vám z toho lezou oči z důlků.O to víc jsem paknaštvaný,když se mi takové věci ztratí a já nemám pak k dispozici materiál,který popisuju,aby katalog byl jednou pro vždy opravdovým katalogem a ne jen řádkama dohadů o datumu vydání,počtu kusů,datu platnosti a dalších věcech,které se sbírají,ale pokud nebudeme mezi sebou skutečně spolupracovat,tak se onich nikdy nedozvíte,protože se budou vymlouvat na to,že to z toho a toho důvodu nejde.Ano.Grafika je drahá sranda.Mám štěstí,že mám kluky,kteří mi sponzorují tím,že jsem měl k dispozici elektronický mikrometr řádově za pár milionů korun,máme k dispozici i refraktometr a rozklad spektra a další věci.Včetně grafických programů a velmi drahých vzorníků barev.
Vše je jen otázkou domluvy.Proč já si budu kupovat spektoskop za 6500 Kč,když vím,že ho má kamarád a já velmi rád k němu přijdu na á vštěvu a ještě si hezky popovídáme a vyměn´me mezi sebou věci,o které máme zájem?Oni ví,že já sbírám tohle,oni sbírají tohle.Tak se to zkrátka mění.Takže není problém mezi sebou prohodit věci v řádech několika set tisíc.Takhle se sbírá.Vše ostatní je jen veksl založený na oblbování
druhého a využívání jeho moment ální situace.Promiňte,ale jsem narozen ve znamení draka,My neuznáváme
autority tak,že se k nim modlíme,ale my s nimi spolupracujeme.A spolupr áce znamená,že já budu například psát věci o tloušťkách,výrobních vadách papíru,další o perfínech,další o rekonstrukci tiskových desek,další bude zjištovat počty tiskových desek,náklady a vše kolem výroby a ne,aby mi někdo tvrdil,že známka se stále tiskne a z tohoto důvodu je náklad neznámý.Pak nelze určit její sběratelská cena,pouze cena nomin ální.A moc mi mrzí,když je pak rozhádaná Praha s Brnem a Pardubicema a bůhví s kým dalším a podle toho pak vypadá odborná literatura.Takže člověk musí mít minimálně 5 různých katalogů,i když speciálů,jen aby se dověděl,co ho právě zajímá.A neříkejte,že to není pravda.Já osob ě mám do Merkura z roku 2002 přes 280 doplňků.A netýká se to jen druhů papírů.Ale i Ladurnerů,zvrásnění,posunů zoubkování do obrazů známky,kroků perforátorů,nových deskových čísel,variant průsvitek,dvojitých tisků,zlomených jehel,dvojitého zoubkování,šík,ého zoubkování,odchylné barvy přetisků a dalších věcí jako jsou i perfiny,polohy perfínů a další věci sběratelského zájmu.Jen je problém v tom,že ti lidé to dělají dobrovolně.
To znamená nikdo na ně nemůže tlačit,protože za to nic nechtějí a když,tak jsou to naprosto směšné věci
jako přinést mu košík hub,sehnat mu cigaretu,když s ním sedím v hospodě a nebo mu zaplatit pivo.
A uvědomte si,že nejlepší věci jsou věci jednoduché a nebo věci,které dostanete zadarmo.
Takže když už jsme v tom HaV,tak mám například ve sbírkách doloženy věci,kdy jsou použity známky H A V I
ve 3,4a nebo 5 sazbě v páskách a nebo blocích.Katalogový záznam je -.-,na trhu se nevyskytuje.Ale dalo se to sehnat za staré flšky s lisovanými nápisy z vykopávek na starých smetácích.Tak takhle se opatřují věci
do sbírky,ale ne v jednom exempláři,ale v několika kusech až desítkách kusů.Na

l jsem na jednání,tak jsem ani nestačil odstranit překlepy,kdy se mi slova spojují dohromady.Takže pokud vezmeme katalogy za kterých můžeme vycházet,tak první je Eckstein.Pak Novotný,Pak Dušek.Neviděl jsem speciál od Hirše,ale mám ho objednaný.Pak specál 1978,Dušek 1988 a Merkur 2002.Do toho Hamr a jeho Rukověti + všechny Monografie.Spojené s přeloženými články
z www.knihtisk org.Teď tu vedle mne stojí i pan Materna z Aše.S ním se mi docela dobře spolupracuje,velké množství známek po dědečkovi,archový materiál Hradčan,razítka,perfíny.Mraky pásek Hav I a II jsem měl a mám od něj.
Tak tam třeba hledáme skvrnu pod trubkou u hodnoty 300 H.Dokonce se mi jí povedlo sehnat v třípásce,kde se skvrna vyskytuje na všech třech známkových polích.Právě on mi u doplatních od Muchy upozornil na to,že se mu na některých známkových polích místo nápisu Mucha objevil nápis Praha.Když jsem byl v roce 1998 pak jsem nakoupil bloky doplatních známek v Praze v Holešovicích a povedlo se mi též tuto srandičku nalézt,ale v jiném rozložení čtyřbloků.A kdyby mi nevykradli,tak to zůstalo jen mezi náma dvěma.Bylo to u hodnoty 25 H.Jinak mi teď pan Materna říká,že to uveřejní i na webu.

Zase se sešlo několik názorů. Vzorník Michel je samozřejmě hlavně pro Německé známky. Přes 1000 odstínů, které tam jsou rozhodně nestačí pro určení odstínů např. Afghanistánu. O staroitalských státech, Australských klokanech atd., jak píše Ikanek ani nemluvě. Ve světelných podmínkách a barevné citlivosti každého z nás je další problém. Potom je v pořádku názor Ing. Karáska, že od určování barev jsou zde znalci. U levnějších známek zase určování barev znalcem nedává smysl. Pokud někde existuje program na určování barev, tak to chce v první řadě zjistit jeho cenu. Třeba není tak drahý, vzorník Michel stojí 1000,-Kč a jak vidíme v diskuzi, je naprosto nedostatečný. S určováním odstínů purpur, violet mám problémy, zvláště s přechodovými odstíny např. černěpurpurová, černěpurpurovofialová nebo tmavěfialová. Na vzorníku jsou tyto barvy odlišné, ale když s nimi porovnáte známku a zjistíte že přesně nesouhlasí se žádným odstínem, potom nevíte kam ji přiřadit.

Ale o tom přece celá diskuze je, ne? Aby se sešlo několik názorů. Samozřejmě je vzorník Michel pro známky Německa, právě proto by se měl vydat vzorník pro známky Československa. Stačí porovnání - sběratel si myslí, že našel známku hnědočervenou, porovná ji se vzorníkem a zjistí, že tomu tak není. Nepoletí proto za znalcem a nebude vyhazovat peníze za odzkoušení levné známky. Stejně tak je to i s jinými barvami, hnědočervenou jsem vybral jen pro její popularitu mezi emisí Hradčany. Spíše si myslím, že znalci se brání z toho důvodu, že by jim odpadl příjem za odzkoušení.

Víte co je cihlově červená?To je světle hnědočervená.Rumělkově červená se už zase přibližuje ke karmínově červené.To až s těmi vzorníky budete někdy dělat.Vtip je totiž v tom,že si koupíte třeba i ten vzorník od Michelu,ale musíte najít český překlad a pak zjistit,co tím autor chtěl skutečně říci.Jako katalogu.
A to zjistíte teprve tehdy,když jich budete mít stovky a nebo tisíce,aby jste mohli srovnávat.Pokud je to na výstřižku,tak nehrozí moc chemické padělky,ale v čistém stavu navíc s lepem je popsán postup ve Filatelii s čikuli,což je cyklohexan.U razítkovaných známek to totiž částečně odbarvuje i razítka,takže ty barvy jsou přeci jen bezpečnější.Ale teplá voda a smíchaná červená známka s modrou a bůhvíjakou barvou,si s tím pěkně pohraje.Takže když už náhodou odlepovat známku,tak jedině stejné barvy a radši nad párou,než v teplé vodě.a to ještě radši ne ze strany známky,ale z druhé strany.Jinak jde vždy o peníze.Proto se divím,že vyšla publikace Padělky československých známek.V tomhle se mi líbí Merkur,že tam i padělky popisuje.
Jen má zásadní chybu pro známky ČSR I,že tam nejsou jako u Michelu vyobrazeny formáty známek.,a to jak zoubkovaných,tak nezoubkovaných.
Já to pak v katalogu na Hradčany řešil tak,že jsem počítal jak výšku,tak šířku známek při kroku perforátoru
o 1,2 a š zoubky do plus a nebo mínus rozměru podle toho se pak připočítávala přirázka za krok perforátoru.
Než jsem to ale mohl udělat,musel jsem nejprve sehnat 4 bloky,abych určil minimální rozměr známkya mohl na to udělat papírovou měrku,abych stále nepočítal zoubky.Ale to jsou věci zajímavé pro ty,co dělají ČSR I studijně.

Formáty známek včetně zoubkování ve skutečné velikosti, konkrétně mám na mysli Hradčany, jsou vyobrazeny v 1.vydání Padělků z roku 1963. Je mnohem lepší než pozdější vydání. Co se týká kroku perforátoru, myslím, že toto je věc nevyzpytatelná a nějaké měření nemá cenu. Jen pro upřesnění - perforační lišta stála a pohyboval se arch nebo archy známek. Stačilo zvlnění archu a perforace poskočila třeba o 1 mm.

Zeptám se ti na to u kluků v Chebu v Anoru-profesionální DTP studio.Zeptám se i na ty kalibrační vzorníky.pokud by to neměli,tak se obrátím na redakci Chipu.Podle jejich testů si vždy kupuju to nejlepší,co je na trhu.

stupně ozývají perfináři.Už 4 osoby.Dostali ode mne spolupracovní úkol přeměřit známky HaV s tvým perfinem kvůli možnému soukromému zoubkování Hz 14.Už zkouším sehnat ty kalibrační vzorníky v redakci Chipu.Podle jejich testů si kupuju tiskárny,scenery a další komponenty k PC.