Největší problém vzniká při určování známek Hradčany 15h. Katalogy - od prvorepublikových až po dnešní - uvádějí u této hodnoty 21 (!) barevných odstínů. Myslím, že v tomto se už nevyznají ani samotní znalci. Já osobně si to zjednodušuji tím, že pokud odstín hnědočervený (červenohnědý) není jasně rozpoznatelný na denním světle, nezařadím jej do sbírky, i kdyby měl pět značek znalců. Známka, jejíž odstín není viditelný při prohlížení na denním světle, pro mne nemá cenu. Ještě větší zmatek zanesl do označování odstínů znalec Karásek v roce 1996, když navrhnul obrácené označování odstínů - místo doposud hnědočervený označovat za červenohnědý a naopak.

Souhlasím s blazek007, protože v 15h je opravdu paseka. Někdo by to měl již podrobně zpracovat. Jak se, která barva chová pod UV-lampou ..atd. Vyškrtal bych nevýrazné odstíny a ponechal jen ty jasné..

Měl bych prosbu, zda má někdo zkušenosti s oxidací barev působením slunečního světla (takto to popisuje znalec Dietrich). U Afghanistánu řeším barevná vydání pro města, na příkladu uvádím nepoužité i použité známky fialové a potom čtyřblok, který s fialovou barvou nemá nic společného - barva je ve skutečnosti žlutohnědá a měla být původně jako ostatní zobrazené známky. De facto by všechny známky měly mít stejnou barvu.
[

[

Teoreticky bych to pokládal za možné, záleželo by i na tom, z čeho se chemicky barva skládala a v neposlední řadě je nutné počítat i jiné chemické pochody třeba i na bázi vlhkosti či složení papíru(možností by chemik asi našel více).
Zajímavé je to razítko na 4-bloku (Kontrolní, cenzurní, jiné??? přečtu tam jen rok1288...).

Ty zkušenosti mám, ale nejvíce by ti o tom mohl napsat kolega Fronc. I naše nové známky dokážou udělat velkou paseku a třeba z červené se lehce změní na čistě žlutou, která dokáže hodně zmást.
http://www.infofila.cz/new/zpravodaj-3-2007-slunecni-svetlo-a-stalobarevnost-r-11-c-2846

Podobných žlutohnědých známek mám více. To, že měly být původně fialové dokládá pouze to malé černé razítko, které se používalo jen v Taškurghanu a nikde jinde. V barvě žlutohnědé i když jiného odstínu se známky tiskly také pro Jalallabad. Kdyby Jalallabad neznehodnocoval známky úplně jinak, tak těžko někdo posoudí jaká barva známek byla původní.
Dráčku, kde vidíš letopočet 1288? Známky vyšly až v r. 1294 a letopočet (číslo 94) je dobře viditelný mezi nápisem Kábul a nominálem 1 shahi. Co je to za razítko vůbec netuším... Určitě bude britské, protože Afghánci kruhová razítka používali až po r. 1900 a podle nominálu 4 shahi = 1 abasi to vychází, že zásilka šla přes více poštovních úřadů (odeslána z Taškurghanu musela jít přes Kábul pravděpodobně do Peshawaru). Tam měli Britové svůj poštovní úřad od počátku vydávání tygřích hlav.

Datum(pokud se dá z obrázku soudit) 1288 vidím na černém 8-bokém razítku hned za ozdobným okrajem. Např. u levých razítek v horní části mezi textem a okrajem.

Dráčku, máš pravdu. Tato razítka jsem blíže nezkoumal, ani v literatuře jsem o nich nic bližšího nenašel. Jednoznačné je jen, že se používala v Taškurghanu. Rok 1288 je rok vydání první emise tygřích hlav. Tohle razítko zřejmě bylo vyrobeno současně s první emisí tygřích hlav a používalo se po celou dobu frankování těmito známkami (1288-1295, tj. 1871-1878 n.l.) Zkusím zapátrat na kolika celistvostech a známkách je najdu. Zase by to byl další krůček ve výzkumu poštovních služeb Afghanistánu 19.st.
Děkuji Zd. Jindrovi za odkaz na stálobarevnost známek.

Jinak ten článek od pana Fronce o vlivu slunečního záření na některé barvy je vynikající. Dává to téměř úplnou odpověď na moji otázku. Když při pokusech pana Fronce barva červená se změní na žlutou, tak fialová barva, která obsahuje červenou při slunečním záření zmizí a odstín je potom žlutohnědý

Pri týchto dvoch známkach sa prikláňam k vplyvu slnečného žiarenia, ale rád by som prečítal názory aj iných. Tá 1000h má aj papier žltý a úplne iný odtieň ako bežné známky. A 15h je zase taká bledá, že ledva vidieť obraz známky (musel som trošku upraviť cez scanner).

[

[