Na veřejně dostupné části stránek ČNS pobočka PG je článek (autor admin1) o výrobních postupech, kde se píše : " Úprava plátů ( ve šmitnách ) : Již hotové cány si vyzvedli mincíři od úředníka mince a odnesli je do svých šmiten. Zde byly cány kladivy roztepány na pruhy požadované tloušťky. Tyto pruhy se následně rozstříhaly na čtverečky, které se posléze okrouhle zastřihly. Kotoučkům se říkalo střížky, odstřižkům cissura. "
Identicky je výrobní postup (že střížek vznikl rozstříháním stříbrného plechu na pravidelné čtverečky, z nichž byl ostříháním získán kruh) popsán i na stránkách Numismatika BARON v článku podepsaném Jiřím Hánou. V podstatě jde o popis stejný jako u E.Lamingera (Královská mincovna v Kutné Hoře, 1912).
V novější literatuře (např. Hlinka,Radoměřský - 1975, Vorlová 2002) je však tento postup popsán jinak : nejdřív se cány střihali na ústřižky (kousky) a teprve tyto ústřižky se po kontrole hmotnosti a opetovném zahřátí rozklepávaly na kruhovou destičku - tzn. každá mince byla samostatně vykována.
Zajímají mne vaše názory a argumenty. Kdo má pravdu, Hána nebo Vorlová ?

Já nemyslím, že je správně pokoušet se vysvětlit nebo argumentovat, kdo má pravdu, ale spíše se pokusit zařadit, v jakém období se jakým způsobem střížky připravovaly. Myslím si totiž, že výrobní postupy střížků se měnily. Jinak se vyráběly kruhové mince, dle mého názoru se vysekávaly z roztepaného plechu rovnou do kruhového tvaru, zatímco peníze se čtyřrázem se podle mne, jak už bylo psané v sekci drobné peníze... , střihaly z roztepaného plechu čtverečky, které se potom upravovaly do kruhové podoby a k tomuto se přešlo právě kvůli úspoře plechu (nemusel se znova tavit a rozklepávat, když při střihání do čtverců nebyl žádný, respektive skoro žádný, odpad)
Takže si myslím, jak co a jak kdy... Nebo se mýlím?

...nejdřív se cány střihaly na ústřižky (kousky) a teprve tyto ústřižky se po kontrole hmotnosti a zahřátí roztepvaly.... - je otázkou, pokud to tak bylo, proč hmotnost mincí tolik kolísá. Na druhou stranu, existují přeci mincovní závaží- k čemu přesně sloužila? Pokud se váha tohoto závaží rovnala váze jedné mince, pak by to mohlo svědčit pro teorii Vorlové...
Jen úvaha, možná je to nesmysl...

..teď ale koukám, že jsem poněkud mimo, protože jsi se ptal konkrétně na ražbu pražských grošů, jak je v titulku a ne všeobecně, jak jsem to omylem pochopila já 🙄 😁

Já si zhruba před měsícem koupil Lamingera (viz výše). Tam je popsán postup - vystřihování ze čtverce. Když porovnám obsah kruhu vepsaného do čtverce s obsahem toho čtverce, vychází odpad asi 21,5 %.
Mincovní řád Václava IV však povoloval max. odpad (vracená cissura) 1 hřivnu z 15 hřiven cánů (=cca 6,66 %).
Laminger píše také o přezkoušení mladých adeptů řemesla mincířského (pokoušení knapů), kde se mimo jiné kontrolovalo i množství ostřižku, zda se vejdou do onoho limitu. Tak mi to nějak nesedí.
To vážení asi nebylo u každého kusu. Nepoužívali mincovní závaží, ale za tím účelem dodávali probéři do každé šmitny 2 vzorové (porovnávací) pláty.

Jo, myslel jsem PG🙂 . Ale i u nich to asi bylo "jak kdy".

No, ono je také zajímavé, pokud si porovnáš zrovna groše Václava lV. s jinými pražskými groši- třeba právě s Janem Lucemburským, tak tam musel být rozdíl ve výrobě střížků. Jan Lucemburský měl téměř pravidelné, kruhové, relativně dobře doražené. To, že byly dobře doražené znamená, že byl plech rovnoměrně roztepán a tím mohl být i rovnoměrně oražen. Kdyby teoreticky byly groše Václava lV. vystřiženy a dotepávány do kruhového tvaru, pak by to mohlo znamenat, že střížek nemusel být rovnoměrný a tedy i díky nerovnostem povrchu špatně oražen, respektive proto jsou nedoraženy a také málo který je kruhového tvaru. Spíše jsou to různé patvary, i když hodně mohlo přispět dodatečné okrajování. Fakt nevím, je to jen momentální myšlenka a třeba je to nesmysl. Je ale pravda, že jsem někde četla teorii o tom, že se střížky PG snad právě Václava, do kruhového tvaru dotepávaly... ale kde to bylo... to už nevím...

Jinak já osobně si myslím, že pokud se střížky vybíjely nebo vystřihávaly v kruhovém tvaru, pak se mi zdá nesmysl, aby se plech rozstříhal na čtverce a pak ze čtverečků kolečka. Ten odpad by musel být obrovský, přesně jak jsi psal ty. Méně odpadu by bylo, kdyby se kolečka přímo vybíjela z nenastřihaného plechu.

..a ještě poslední myšlenka- střížky některých mincí se krájely, nebo řezaly z tyčí a pak teprve se roztepávaly do požadovaného tvaru. To ale do tohoto tématu nejspíš vůbec nepatří, myslím, že takto se vyráběly střížky u některých antických mincí, ale už si to moc nepamatuji. Tohle jsem četla už hodně dávno a pamatuji si jen samé útržky. Doufám, že se ozve někdo s nějakou lepší teorií než s těmi plky, co jsem tu vymyslela já 😁

Si sa nejako rozbehla...😉