Moderátoři: Akir, smith, ikanek, regula_jan, Pavel_III

No jo, lepidlo. Ale člověk je dnes natolik ovlivněn údaji na obrazovce, že je podvědomně přejímá. Senza goma je už natolik častý výraz, že lepidlu říkám guma. Tak mi to zde uklouzlo. Stejně tak občas manželce ukazuju, hele tahle známka má pěknou kočku. To prostě překladače neví, že zkratka cat je katalog a ne kočka.
Katalog na machiny. Hm. On to také nemusí a není jen jeden katalog u jedné firmy. Já sám jsem obecně váhal už při procházení počátků anglie. Měl jsem poměrně čerstvou speciálku michelu a stejně tak specialku scota. Jenže pro anglické známky je asi nejlepší Stanley Gibbson. Ale to je podobné jako u našich známek ČSR, že pak potřebujete i kompletní řadu monografií a další a další specielní příručky a katalogy. Takže zatím jsem to řešil tak, že obecně používám Michel, nakouknu do scota a na dílčí edice si prostě na netu vyprosím nějaký scen pár stránek toho co potřebuji.
U Machin jsem si prostě řekl, že k mému pojetí urovnání bohatě postačí Michel. Je jednoduší, například ve srovnání s SG mají známky omezenější řadu, to co SG u jednoho vydání řeší až 3-5 základními čísly a pak množstvím vnořeného členění, tak michel má jedno katalogové číslo a teprva pak ty drobná písmenka za číslem. Omlouvám se, že píšu značně laicky, primitivně a pravděpodobně lezu krkem lidem, co známky dělají sto let a určité věci jsou zažité, i svaté.
Známky Machin jsou s oblibou i užívány pro obrazy
Když jsem se letos opět vracel k anglii a došel do 70 let , nejprve mne odradilo množství zásobního materiálu z předchozí práce na této zemi. Také přibyl další album z čerstvě "preparovaného" skartu.
Ale přišla mi škoda mít jen pár exemplářů v hlavních albech a tak jsem do mašin skočil po hlavě.
Co se v mládí nenaučíš, to můžeš ve stáří najít.

Hezký den
také zabrouzdám do Tvých příspěvků / obecně většinou vykám, dřív mi to přišlo jako povinnost, ale jak člověk více komunikuje cizojazyčně, tak mu to vykání pak přijde podivné/ a tykání příjemnější. Registruji ovšem u Tebe nesrovnatelně větší záběr a znalosti.
Třeba u obrazů já jsem spíše laik. I když jsem pravda dříve maloval. Přeci jen ve mě pár let v lidušce něco nahlodalo. Měli jsme mistra Mrkvičku, který nás naváděl : více, více barev !. Mě pak v závěru smutně většinou řekl, chlapče to už je špína..
Ale jak jsem s malováním začal, tak jsem i za čas skončil. Ono když si člověk popovídá se Sašou Onishenkem a vidí jak lehce tvoří, nebo když se jde podívat na výstavu všech Mánesů, která kdysi byla. Tak jej to v tvorbě moc nepodpoří. Ještě snad zmíním skutečný zážitek, kdy tehdá jako milovník Blažíčka a vlastník malinké krajinka 30x35 jsem s jeho vnučkou procházel vilu s dalšími a dalšími skvosty abych nakonec viděl Blažíčkovo dílo 2x3 metry. Ten rozměr házím od oka, ale byla to celá stěna.
Když to uzavřu, doma máme v bytě jen a pouze grafiky a kombinace Hořánka, manželka jej kdysi lečila a má jeho abstrakce ráda. A já zase na chalupě mám jen a pouze Drahovzala. To je nepříliš známý a nepříliš uznávaný akademický malíř, který je sice za pár tisíc neprodejný, ale v jeho krajinkách z Nymburska jsem nalezl zalíbení.
Dost o obrazech, tady je to " filatelistické ", aby mě to Krakonoš nezatrhl.
No ale jen pro malou ukázku, mé dávné pokusy o výtvarno. Zkoušel jsem ale skoro jen portrety, no vlastně jen ženy.
Co se v mládí nenaučíš, to můžeš ve stáří najít.

Co Vás od Machin odradí?
Troufám si říci, že katalog.
Respektive forma, v jakém albu máte dosavadní známky anglie zařazeny.Vesměs je tam velký problém s rozřířením stávajícího alba o tuto skupinu.
Pokud se podívám do svých alb, tak jedno je Leuchturm, německé, ale nemám tuchy, jak vlastně machin řadí.
Další systém mám Davo, kde to je jednoduché, protože je tam jen základní řada, tam jse, si ukládal různé druhy známek pod sebe:
No a do třetice poslední verzí mám program pro tisk vycházející ze Scota, kde je základní řada rozžířena o max. 2 známky.:
tak co ted?
Většina sběratelů zde s jakoukoli vizí na speciálku končí. Známky vesměs laciné. Potažmo lepší kusy jsou zase lacine, ale proklatě nedostupné.
Pravděpodobnost, že někdo pujde do katalogů SG a půjde do nákupu předtištěných edicí pro tyto známky je téměř nulová.
I já jsem to při dvou třídění anglických známek v průběhu let prostě Machin odmítl a třídil jen abych měl zaplněné generální album a zbytky do zásobníků.
Ale při poslední práci na anglii mi to prostě nedalo a začal jsem si to upravovat po svém.
Jak?
Co se v mládí nenaučíš, to můžeš ve stáří najít.

Nebo raději nejprve vyzkoušet třídění?
Pokud bych použil katalog Michel ve specielní edici, tak to vůbec není složité.
třeba známka 561, z roku 1971, 1/2P.
Základní třídění je podle fosforových proužků.
Většinou jsou dobře vidět s nakloněním ve světle, ještě lépe jsou vidět s klasickou UV a vubec nejlépe s krátkovlnou UV. Ale téměř vše jde roztřídit jednoduše:
Takto to vypadá v běžném UV.
Spodní známka je YA, tedy 2 proužky 9.5mm / z obou stran.
Horní známka YB má také 2 proužky, ale jen 8mm.
Vidíte na fotce je krásně vidět rozdíl.
Další typ je YCM, tedy jeden proužek centrálně.
Zde použiji zvýraznění ve photoshopu:
Další alternativou je 4mm proužek na levé straně YCL
a poslední je celofosforový papír PCP s označením Y
Takže máme celkem 5 variant známek 561 podle fosforu.
..
Druhé základní třídění je tloužka hodnoty. tenká a) tlustá b)
s trouchou cviku se to dá zvládnout. V pozdějších edicích přibývá ještě termín hodně tlustá.
..
Třetí řád je v pozici hodnoty 1/2P výš e) a níže f)
Toto se týkalo hodnoty na známce a poslední dvě třídění se týkají papíru a lepidla.
..
Papír se dá dobře rozeznat u druhů u. a v. kde první je běžný, který je pod UV tmavší a v. který svítí jasně. Typ papíru y je nutné pátrat s krátkovlnou UV. Poté svítí.
..
Lepidlo je z mého pohledu , tedy laického věcí jen **. I katalog některé druhy pro ražené vubec neuvádí. První typ u je lehce nažloutlá matně lesklá , v je arabská pryž čistě bíle lesklá a poslední w. je modrozelený kaučuk.
..
Nesmíme zapomenout že u řady známek jsou pospány rozdílné barvy. V některých případech jsou určité barvy vázané na určitý druh papíru.
..
To asi tak. V katalozích je to myslím dobře popsáno a pro jakýsi strart v problematice mašin to stačí.
Takže už je jasné co znamená
561 ya I ae. e. uu
Co se v mládí nenaučíš, to můžeš ve stáří najít.

Výsledkem je tato pracovní - provisorní studie této první známky druhé serie Machin 1971.
Pokud se sám v průběhu několika následujících let dopracuji k urovnání následujících serií mašin, pak se možná někdy vrátím i k těmto studiím a pak už budu moudřejší jakou formou tyto známky lépe adjustovat, zda-li nechat v rámci generální sbírky, nebo založit zvlášt.
Sám za sebe musím říci, že jsem si pohrál a zcela jistě ještě pohraji. Bez rizika mozkových příhod, což u některých známek hrozí.
Tak to bylo z mé strany k mašinám.
Co se v mládí nenaučíš, to můžeš ve stáří najít.
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.