Při průmyslové výrobě černobílých fotografií - nejen pohlednic - se postupovalo, aspoň pokud jsem to správně pochopil, tak, že z původního negativu, který dodal fotograf, se vyrobil diapozitiv velikosti pohlednice. Z něj se pak kontaktně vyráběly opět negativy pro každý jednotlivý náklad pohlednice. (Nezabývám se teď detaily, např. tím, ve které fázi výroby se prováděly retuše.) Je potřeba si uvědomit, že stroj, ve kterém se na "nekonečný" pás fotografického papíru kopírovaly (opět kontaktně) fotografie, pracoval s negativy velikosti mnohem větší než jedna pohlednice. (Pokud je mi známo, v tiskárně v Lipníku nad Bečvou to bylo až 24 pohlednic standardního formátu A6. V době, o které se bavíme, tam byly jen menší stroje pro 12 pohlednic velikosti 9x14 cm nebo pro 9 velikosti A6. Předpokládám, že obdobné stroje se používaly i na Slovensku.) Diapozitivy, ze kterých se měly vyrobit pohlednice, se seskládaly tak, aby se z nich vyrobil negativ pro kopírovací stroj. Pravděpodobně šlo použít jeden diapozitiv pro přípravu více těchto velkoformátových negativů. Pro další výrobu pohlednic ze stejné předlohy tedy mohl stačit kterýkoli z uvedených mezičlánků.

Druhá věc je, že i když došlo k přejmenování nakladatelství nebo k převodu výroby pohlednic z jednoho nakladatelství do jiného (jak jsem stačil vypozorovat ze slovenských pohlednic, existuje taková posloupnost od Osvety ve 2. polovině 50. let přes VPL, SVPL, Epochu atd. až tuším po Danubiapress v 90. letech), pohlednice mohla ve skutečnosti i nadále vyrábět stále stejná tiskárna. Tak tomu zcela jistě bylo v českých zemích, když byla výroba pohlednic převedena v roce 1976 z Orbisu do Panoramy.

Nuz, kde to tak hodnotim, tak aj ked som sa k teme vratil po nejakych uplynulych rokoch, nebolo to zbytocne. Odpoved TOM – H ma dve casti, pricom obe prinasaju do tejto problematiky, aspon mne mnohe nove veci, ale najma erudovanu informaciu o tlaci – vyrobnom procese ako takom. Snad bude cas a najma ochota od TOMa sa k tomu blizsie rozpisat, popripade posunut info, kde sa da o tom nieco precitat. Zatial vdaka.

Ta druha, ta je zrejme z pohladu „kolovania“ zakladnych dokladov pre vyrobu fotografickych pohladnic – negativov/diapozitivov smerodajna. Tato veta ma zaujala najviac: „pohlednice mohla ve skutečnosti i nadále vyrábět stále stejná tiskárna“. To je pre mna zatial uplne neznama vec. Aj ked som po nejakej konkretnej tlaciarni patral, natrafil som uz len na oblikatnu odpoved: my uz nemame nic, nic sa nezachovalo. Archivovanie – tak to je uplna nula, aspon doteraz, lenze stale verim, ze nieco vstane z popola.

Podrobnejsie prejdem TOMove odstavce onedlho.

Druhy odstavec: Kedze poslednym kolieskom v tom kolotoci okolo vzniku pohladnice je vyrobca, tak kedze nepoznam vlastnicke vztahy originalneho podkladu pre vyrobu pohladnice, mohlo to byt aj velmi jednoduche dat si vyrobit priamo u vyrobcu z jeho archivu akukolvek pohladnicu. To co sa objavilo na adresnej strane je uz len to, co si vyrobca dohodol s tym, kto si zadal vyrobu.
J.Gaspar v jednom odbornom pojednani Producenti tatranskych pohľadníc, uvadza tychto ucastnikov procesu vzniku pohladnice: nakladateľov, vydavateľov a výrobcov. poprvykrat zaviedol pomenivanie producent. Pri pohlade do vykladoveho slovnika aj producent a vyrobca sa moze priamo podielat na vyrobe.V dalsom obsahu clanlu uvadza: vydávanie pohľadníc bolo umoznene aj slovenským a tu žijúcim českým producentom. Išlo hlavne o fotografov, kníhkupcov, majiteľov drogérií a obchodov s fotopotrebami, majiteľov penziónov. Cize cela plejada ucastnikov. Pre mna ako zberatela zostava zakladom to, co je napisane bud na obrazovej strane alebo adresnej viazuce sa k nejakemu menu. Ostatna hra je uz na nejakych specialistov.

V suvislosti s vyrobou čiernobielych pohladnic som sa dostal k zaujimavej informacii. Jedna sa o sériu 12 fotopohladnic - mini, maly -rozmer. Vydavatelstvo OSVETA, n.p., Martin, PŠK - HSV Bratislava. Vyrobil Orbis, tlac.zavody n.p. Lipnik nad Bečvou. Č.vyrobneho príkazu 3-57039. Séria...

Otazka pre TOM - nahodou z tychto tlaciarni sa nezachovali nejake vyrobne podklady alebo archiv tohoto zavodu?

Konkrétně u Orbisu to náhodou vím: Poté, co byla výroba pohlednic převedená (tuším, že 1976) do nakladatelství Panorama Praha, byl archiv Orbisu zrušený a vyvezený na skládku. To bylo v létě roku 1977, byl jsem tehdy na vojně. Díky tomu, že žena byla tou dobou na mateřské u svých rodičů v Lipníku a tchán byl vrátný v Polygrafii (tak se tehdy jmenovala tiskárna, která vyráběla mj. pohlednice pro Orbis), občas se něco z těch naložených vleček ztratilo. 😉

Vyborne, teraz este takato prosba. Da sa niekde zistit co znamena tato veta: Č.vyrobneho príkazu 3-57039.

To by přesně odpověděl asi jen ten, kdo má zkušenosti přímo z výroby. Z toho, co jsem pochopil, se výrobní příkaz týkal pohlednic, které se vyráběly "najednou"; ovšem jestli to znamená, že se kopírovaly ze stejného velkého negativu (viz moje předchozí odpověď z 8.6.), nebo tam nebyl takový jednoznačný vztah, to nevím. Vypozoroval jsem jen, že

1) stejné číslo výrobního příkazu mívají např. všechny pohlednice ze souboru (ve společném obalu, někdy s přiloženou textovou brožurkou) - možná se číslo opakuje i na menších fotografiích, kterých se týkal původní dotaz; ovšem právě tak mohou mít stejné číslo i dvě různé pohlednice, které evidentně nebyly součástí žádného souboru a na první pohled spolu nijak nesouvisí;

2) pokud byla vydaná stejná pohlednice (tj. ze stejného negativu, se stejným číslem předlohy) ve více vydáních, pak v každém z nich má jiné číslo výrobního příkazu.

Toto číslo tedy nelze použít k rozlišení jednotlivých "druhů" pohlednic (jednotlivých obrazových předloh), ale lze jím zřejmě rozlišit jednotlivá vydání stejné pohlednice. Podotýkám, že toto se týká nakladatelství Orbis, resp. tiskáren, která vyráběly pohlednice pro ně - jinde tomu mohlo být jinak.

TOM - To by přesně odpověděl asi jen ten, kdo má zkušenosti přímo z výroby.
Nuz tak to by bola trefa. Domnievam, sa, ze to bude asi veeeeeeelmi obtiazne v tejto dobe. Mozno, ak sa s tym bude n iekto dlhodobo bavit niekde v archive, mozno niekde nahopdou sa mu pritrafi najst podrobnosti.
Zatial aspon mne velmi staci a pomaho to co vsetko vyrobe ponuka TOM.
Prezrel som si tie moje OSVETy a nasiel najskor toto: Chata Kamzik. Rovnaky obraz velka pohladnica a aj mala. Na adresnej strane malej len cislo 222/3 vpravo dole. lenze na velkej tak ako to napisal TOM , zrejme cislo vyrobneho prikazu 3 57569 ale co ma prekvapilo aj 222/3. Takze rovnaky podklad. Zase som teda dalej.
Len to neviem otocit. Na obrazovej strane je mala fotka v pravom hornom rohu.

Obrázky:

jansvi: To číslo 222/3 je číslo negativu. Tento způsob označení podle všeho zavedlo už někdy v polovině roku 1953 nakladatelství Tvar - předtím používali napřed číslování jako Tatran a potom krátce další systém podle krajů (? - zkratka kraje a pořadové číslo). Vytvořili jakýsi číselník míst, odkud vydávali pohlednice, seřazených podle abecedy - ve sbírce mám s č. 7 Bánovce nad Bebravou, 9 Banskou Bystrici, 10 Banskou Štiavnici atd., Bratislava má číslo 24, Žilina 613. Později zřejmě doplňovali další čísla podle potřeby (mám např. Nitrianske Rudno s č. 663). To je číslo před lomítkem, za ním (později u jiných nakladatelství za pomlčkou) jsou číslované jednotlivé negativy, resp. předlohy z daného místa od jedničky. Takže toto je třetí obrázek z místa č. 222. (Přiznám se, že netuším, co je tímto číslem označené. Pokud se Vysokých Tater týká, zdá se, že jednotlivá střediska měla vlastní čísla, ve sbírce mám odtud doloženo asi deset různých čísel, ale 222 mi chybí.)

Když se začaly vydávat barevné ofsetové pohlednice, používal se dál stejný číselník míst, ale s čísly o 5000 vyššími. např. Bratislava má číslo 5024. Netuším, jestli se začaly jednotlivé záběry znovu číslovat od 1 nebo jestli se pokračovalo v číselné řadě započaté u černobílých fotografií.

Nakladatelství Pravda vydávalo i pohlednice míst z českých zemí - jsou mi známé jen barevné ofsetové, často v kombinaci se stříbrným nebo zlatým (zřejmě) sítotiskem. Byl použitý stejný princip, jednotlivá místa byla zřejmě číslovaná v pořadí, jak se začaly vydávat pohlednice z nich: namátkou jsem dohledal: Karlovy Vary 4004, Mariánské Lázně 4005, Olomouc 4017, Kroměříž 4041, Šternberk 4140 (většinu těchto pohlednic mám prošlých poštou, takže číslo je skryté pod známkou).

Ve sbírce mám pohlednice ze Slovenska z těchto nakladatelství a let, na kterých je použitý tento způsob číslování pohlednic:
1953 - 56 Tvar
1956 - 59 Osveta
1959 - 62 SVPL
1962 - 68 VPL
1969 - 70 Epocha
1970 - 90 Pravda
1994 - 96 Danubiapress

V příručce Sbíráme pohlednice, II. díl (1991) popisuje L. Kurka stav, který platil v době napsání příručky, tj. v odstavci o nakladatelství Pravda Bratislava píše o číslech nad 4000 z českých zemí a nad 5000 ze Slovenska

Pokud by se toho ujal některý kolega ze Slovenska, bylo by snad zajímavé pokusit se rekonstruovat tento číselník - aspoň tak, abychom měli přiřazená k jednotlivým číslům odpovídající místa + nejvyšší známá čísla "negativů" pro každé z nich. Nebude to sice katalog pohlednic vydaných těmito nakladatelstvími, ale měli bychom aspoň přibližnou představu, kolik pohlednic z toho kterého místa bylo vydáno.

Uzasne, ja som vedel s TOMom sa dostanem velmi daleko.
Teraz triedim tie tatranske OSVETy a napisem moje zistenia.
Velka vdaka TOM