vracim se jeste [k tomuto prispevk(https://www.sberatel.com/diskuse/sberatel/stredoveke-mince-_post_-486609#post486609), konkretne k memu konstatovani:
tak nutne uz nemuselo. mel jsem napad, trosku jsem si pohral s pristrojem a udelal drobnou upravu a diky kolegialni vypomoci jsem ziskal kousek molybdenove folie. z ni jsem udelal clonku, takze jsem mohl snimat jen konkretni misto (pokovene / nepokovene). merena plocha byla zhruba 3x3 mm, tedy 10 mm2 (zkousel jsem i mensi - cca 1 mm2 - ale kvalita signalu byla uz velmi spatna).
to, co prezentuji jsou predbezna data, nejsou jeste vychytane ruzne drobnosti, ale je videt, ze to pujde. do budoucna si jeste muzu pohrat s lepsim poctem pulsu, at je na data vetsi spoleh, ale i tak je vysledek dost zrejmy.
co tedy vidime: cerveny zaznam je misto s pokovenim (plocha ve stite) a zde je patrne, ze je videt vetsi intenzita u stribra a rtuti, modry zaznam je zaznam z mista, kde vetsina pokoveni byla ztracena (ne ale uplne vsechno - proto je tam cast stribra a rtuti patrna - merenym mistem byla orlice). v miste, kde neni pokoveni, je nepatrne vetsi podil zinku a neprilis prokazatelne trosku vic olova. to znamena, ze zinek je hlavne v medenem jadru (ale ne ve vyznamnem mnozstvi) a olova je take spis vice v medi. vzhledem k ocekavane relativne male tloustce pokoveni a pomerne velkemu pruniku zareni v pripade RFA lze ocekavat, ze pri mereni pokoveneho mista ziskavame informaci pres pokoveni i z jadra (proto uvidime Zn i v miste pokoveni, byt by v samotnem pokoveni byt nemusi).
normalizaci jsem v tom prvnim pripade provedl na caru Cu(Kα1), ale bylo by asi lepsi to fixovat primo na molybden - Mo(Kα1). pokud se to udela (druhy zaznam), je zjevny pokles signalu medi v miste pokoveni (na vyrezu neni patrne), ale zaroven se lepe vyrysuji rozdily (vice Zn v oblasti bez pokoveni, stejne tak i Pb je prokazatelnejsi). to dobre potvrzuje predchozi zavery a zaroven je to asi i lepsim pristupem.
Obrázky:
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.
