Nechci se pouštět do diskuze o plastech a celofánech neb tomu prdlajs rozumím chemii jsem ve škole nenáviděl – Oliver promine ale jednu poznámku si dovolím,
že má něco potravinářský atest ještě neznamená že je to vhodné pro mince protože například citron ho má také.😉

turtleoverhead napsal/a:

Nechci se pouštět do diskuze o plastech a celofánech neb tomu prdlajs rozumím chemii jsem ve škole nenáviděl – Oliver promine ale jednu poznámku si dovolím,
že má něco potravinářský atest ještě neznamená že je to vhodné pro mince protože například citron ho má také.😉

Tyto stránky se věnují různým možnostem uložení mincí. Po zkušenostech s výstupy jedné diskuse jsem zde nadhodil ještě další alternativu, se kterou jsou někteří sběratelé naprosto spokojeni, ale zde se tomuto tématu snad doposud nikdo nevěnoval. Proto mě zajímají zkušenosti dalších, zde působících sběratelů, kteří tento materiál používají.
Jak jsem napsal, možností je několik, ale bohužel také výrobců, z nichž někteří používají takové materiály, nebo přísady do nich, které nejsou k uložení mincí naprosto vhodné.
Když se podíváme na kapsičky z umělé hmoty, pak jich je na trhu taková záplava, že chvíli bude trvat, než se v této nabídce vyznáme. Nejhorší zde je fakt, že každý výrobce může používat jiné materiály.
Preferuješ zde plata, ale zde platí to samé. Kdo nám zaručí naprosto bezpečné materiály, lepidla atd. I v této možnosti jsou s některými velmi špatné zkušenosti.
To samé bude platit i u některých jiných možností.
Proto diskuse, které jsem se účastnil došla k závěru, že je v našem zájmu se poohlédnout po takových materiálech, které jsou svými parametry naprosto totožné, ať je bude vyrábět kdokoli. Preference padla na PP celofán. Spochybňuješ zde potravinářské atesty, ale uznej, že srovnávání s citrónem je v tomto případě trochu od věci., protože tento atest by měl být vystaven pouze materiálům, které nemají negativní vliv na lidské zdraví. Tedy co neškodí nám, nemělo by škodit ani materiálům mincí, medailí atd.
Kapsičky z umělé hmoty je dobrá a pohodlná volba, používá je mnoho kolegů sběratelů. Někteří, ale z důvodu, že nemají chuť hledat ty pravé, nebo jim prostě z principu nevěří, proto nejdříve dají mince do sáčku z jiného, podle jejich názoru, bezpečného materiálu.

ta poznamka je na miste.

hloubeji jsem se ale temi vlastnostmi polymernich materialu nezabyval (byt jsem samozrejme i v teto oblasti na necem pracoval, na ferovku - nebavi me to), takze do argumentace, zda poskozeni zpusobuji zbytky katalyzatoru ci iniciatoru, ruzne stabilizatory, zmekcovadla, retardery, plastifikacni cinidla, separacni cinidla, sitovaci prostredky, plniva a ja nevim co jeste ci zda jsou na vine az produkty vznikajici samotnou degradaci organicke hmoty (urychlene napr. diky absenci neceho z vyse jmenovaneho), mne fakt nezajimaji (rekneme na par vyjimek, mam vyhledove nachystanou jednu publikaci s krasne "vykvetlou dvackou").

predstava, ze kus polymeru je jen a jen ten samotny polymer, je licha.

navic - videl jsem mince z papirovych sacku, ktere byly znicene lepidlem pouzitym na vyrobu techto sacku, videl jsem mince poskozene z vyparu pouzitych na upravu dreveneho nabytku... bylo by toho proste asi vic. stoprocentni ochrana, ktera navic vyhovi uzivateli a jeho konkretnim potrebam neexistuje. je to honba za svatym gralem (pricemz spis se najde ten gral, nez idealni material pro vsechno). vzdy je to nejaky kompromis (a samozrejme vzdy jsou materialy lepsi a horsi z pohledu nasledku, ktere za stejny casovy usek zanechaji na mincich)

je treba si uvedomit, ze i kovy (predevsim jejich povrch) podlehaji bezne nejakym zmenam, jen ne v radu dni, tydnu ci let, ale postupne, pomalu a v radu (obvykle) let az desetileti. pri ulozeni by nam melo jit o to, abysme tento proces zbytecne neurychlili.

pokud chcete mit jistotu, vezmete napr. platinovou kapsli, dejte do ni minci, vyplnte ji argonem, neoteviratelne uzavrete a muzete mit jistotu, ze se minci nic spatneho nedeje 😎

No vida a pak že to nejde 😉

vite, nechci tu rozpoutat zadnou vedeckou diskusi ani polemiku. je dobre, ze nad vhodnym materialem premyslite a od toho nikoho odrazovat neminim. jen je treba si uvedomit, ze vse ma tolik promennych, ze stabilni reseni se asi jen tak nalezt proste nepodari.

uvedomte si, ze polymer vyrabeny pred 20 lety nebude tentyz, jaky koupite dnes a zcela jiste jiny bude k dispozici za 10-20 let. proc?

byt muzete mit dojem, ze vse je vymysleno a vynalezeno, tak to tak neni a veci se stale (nekdy skryte) meni a vyvijeji. stejne jako televize. ta uz prece byla objevena davno, tak proc by se mela vyvijet?

kolik lidi pred 20-30 lety myslelo na biodegradabilitu materialu, ekologicke aspekty? jak prisne se posuzovala zdravotni rizika? kde byla pred 20 lety EU se svymi stupidnimi zakazy kdeceho? kolik veci se muselo (a jeste bude muset) v produkci nejakeho polymeru jeste zmenit jen kvuli legislative?

kde firmy vyrabejici pytliky kupuji material? v cine?

nechci narusovat ani diskusi ani vas entuziazmus. smysl premyslet to ma, ale verit tomu, ze se doberete jasneho a jednoznacneho reseni? ja bych si na to nevsadil ani kacku.

btw. podivejte se jenom "letem svetem" na [vyrobu klasickeho celofan(http://cs.wikipedia.org/wiki/Celofán), kdyz o nem mluvite. docela slusne defile chemikalii, ze? ze by po nich nezustaly ani stopy? nebo jich zustane jen tak malo, ze pokud toho celofanu nezkonzumujete kilo, tak se to nepozna?

a ted si vsimnete "rozdíl od jiných plastů se biologicky plně degraduje". co to znamena? mirne nadneseno to, ze vam jej nejake breberky casem sezerou. a co hur, pri zrani toho materialu se mohou jako metabolity uvolnovat latky, ktere mohou s minci pekne zacvicit (pritom zdravotne v dane koncentraci a mnozstvi mohou byt klidne prohlaseny za nezavadne). a zacit to muze klidne tak, ze ten celofan bude od manipulace nekde lehce upatlany potem, ci na nej nekdo kychne apod. k tomu staci nejake ty mikroorganismy a co s minci pak bude?

ja to nevim... jen rikam, ze z toho co vim pro mne vyplyva, ze snadne reseni neexistuje.

osobne, kdybych musel skladovat skutecne sterilne velmi cenne mince, asi bych vyuzil dozicek z kvalitniho skla (neco na zpusob nize, ale skladnejsich, napr.) a ty bych pak jeste umistil do hermetickeho boxu s kontrolovanou, nejlepe inertni, atmosferou a nulovou vlhkosti). ovsem za takove reseni by mne asi po pravu pozvali na konzultaci k doc. Chocholouskovi...

Obrázky:

Jednotné riešienie ako skladovať mince nemôže predsa byť. Každému vyhovuje niečo iné, niekto mince potrebuje prenášať, inému zase vyhovuje mať mince iba na jednom mieste. A samozrejme do toho vstupuje otázka čo kto zbiera, brakteáty potrebujú ine uloženie ako novodobé mince.
A presne ako Oliver píše, pred pár rokmi vyhovovalo niečo iné, dnes sú zasa iné sposoby a materiály vhodné na uloženie, možno sa o nejaké desaťročie dozvieme aké nevhodné materiály používame dnes.
Ja osobne mám mince uložené na platách, a ked prežili od svojho vzniku zopár storočí, tých "pár rokov" u mňa nejak vydržia.

Smyslem mého poukazu nebylo ani v náznaku hledání dokonalé pravdy, protože si asi všichni uvědomujeme chemickou skutečnost tohoto světa kolem nás. Jenom pokud se podíváme na cestu výroby téměř všech potravin, pak budeme vyvedeni z omylu zdravotní dokonalosti.
Ochrana kovů je ale snad z jistých ohledů v jiné rovině menší náročnosti a pokud bychom se podívali na všechny proměnné, které je mohou více, či méně ovlivňovat, pak se k dokonalému výsledku nikdy nedopracujeme, protože každý materiál, výrobek, nebo prostředí nám může náš cíl zhatit.
Tedy nešlo mě v žádném případě o dokonalost, ale pouze o pohled, kterým si dovoluji zdělit, že polypropylen by měl být za stejných okolností bezpečnější než například polyetylen, do kterého mohou být dodány další negativní chemické látky.

Dobrý den.
Pokusím se krátce vstoupit do zdejší odborné diskuze pouze svojí zkušeností s mincemi a celofánem. Když jsem před XX lety se sbíráním mincí začínal, tak to byly hlavně československé mince. Na radu letitého sběratele od kterého jsem mince převážně získával jsem kusy z obecných kovů a v ražebním stavu balil do nastříhaných a poskládaných čtverců z celofánových archů které jsem kupoval běžně v papírnictví. K mincím které jsem měl vícekrát a získal je třeba v ražebním stavu z oběhu jsem již tak šetrný nebyl a ukládal je nezabalené spolu s těmi v celofánu na mincovní plato (mincovní alba sice také existovala, ale nekvalitní kde mince oxidovaly). Rozdíl v uložení se naplno projevil cca před rokem kdy jsem sbírku československých mincí rozpouštěl. Ty co byly v celofánu si zachovaly naprosto původní ražební lesk, ty co byly volně tak na vnější straně zmatovatěly a ražební lesk ztratily.
Co se týče situace s celofánovými sáčky na trhu tak koupit se dají i malé, na přiložené fotografii je sáček o rozměru 50x130mm + chlopeň 25mm se samolepicím proužkem (černá mřížka je odnímací ochranná folie která kryje 3mm širokou lepicí vrstvu). Chlopeň se dá opakovaně odlepovat a přilepovat bez poškození (dá se samozřejmě i odstřihnout). Bohužel tyto sáčky jsem kupoval pro jiné použití, uložení mincí v nich jsem nezkoušel, systém uložení mincí mám již ke své spokojenosti vyřešen.
Omlouvám se za vstup do probíhající diskuse.

Obrázky:

To Kučera.
Děkuji za názor, který sem patří, protože mě šlo hlavně o dlouhodobé zkušenosti.
Škoda, že jste byl nedostupný, protože jsem pro Vás měl kontakt na člověka, který prodával jednu minci, kterou jste sháněl. Možnost ještě byla na pražských aukcích. Dnes to již bohužel není aktuální.
Nevím přesně o jaký ročník se jednalo, ale šance na získání zde byla dost velká.
Omlouvám se za tuto zprávu zde, ale bohužel jinou možnost jsem neměl.
Ještě jestli mohu poprosit o místo, kde jste tyto sáčky koupil a cenu.
Děkuji.

Sáčky pocházejí z tohoto internetového obchodu - balení 100ks / 89,-Kč
http://www.celofanove-sacky.eu/
Velký výběr malých rozměrů mají i zde (údajně "maximálně zpomalující černání stříbra"), ty jsem ale v ruce neměl:
http://www.aktual-koralky.cz/katalog/zbozi/krabicky-a-sacky/celofanove-sacky
P.S. Co se týče numismatiky, byl jsem ji nucen z určitých důvodů trochu upozadit, více snad při setkání na nějaké podzimní akci.