To numismatik-FJI.
Tuto informaci jsem mu poskytl až po vyjíti druhých dodatků. Dokonce mě poslal druhé podepsané dodatky.

Zda se, že jste momentálně všichni dost mimo... téma.
Tohle téma není ani o výdělcích na Slovensku a v Česku a není ani o p. Halačkovi a jeho (případných) chybách.

To Smith:
Jaa-chym mě předběhl - asi je na netu častěji než já. Ale rozumím-li dobře, čekáte dvojčata ? GRATULUJI a držím pěsti ! My máme dětí pět (jednotlivě !), takže Ti velice rozumím. Ale Ty to bereš nějak hopem... Ještě trojčata a máš mě. Pak si "sednem někde na pivko" a probereme to. Ti, co stále počítají prachy, nic nechápou. Sběratelství není přece o penězích. V takovém případě to je jen milenka, která brzy omrzí (když prachy dojdou).
Omluva, že mimo téma. Ale je léto a k počítači se dostávám velmi sporadicky.

Vraciam sa k pôvodnej téme vlákna. Dnešná pošta mi priniesla nasledovný list.
Moja otázka sa týka samotnej známky, či náhodou nejde o známku pri ktorej tlači bol stred obrazu podložený (neviem ako sa to nazýva odborne), a tak samotný obraz orlice je zliaty.

Obrázky:

běžné řekl bych, asi tisk mírně opotřebenou deskou nebo naředěnější barvou...

O obyčajnosti viem. Pri riedkej farbe by nemal byť aj okraj známky rozpitý?
Skôr som mal na mysli toto, či to náhodou nie je ono (a nejde mi o ocenenie):

Obrázky:

Zdroj: Hirš - Katalóg Rakuska

pokud bude řídká barva, nejdříve se to začne slévat v nehustější části kresby a mělkou jemnou kresbou - to je právě v místě znaku...

Ale at se Ti vyjádří sběratel Rakouska speciálně na I.emisi...

To smith.
Zde se o známku s podloženým středem nejedná. Aby se mohla tato skutečnost uznat, musí být podle mého názoru markantní rozdíl mezi středem, který je rozmazaný z důvodu větší vrstvy barvy a zbytkem obrazu známky. V některých případech to bude sporné, ale abychom známku s podloženým středem mohli uznat, pak tato skutečnost musí být PROVOKATIVNĚ JEDNOZNAČNÁ. Pro podobný příklad můžeme zmínit modrá razítka. Zde se také musí jednat o jednoznačně modré razítko a pokud bude černomodré atd., pak nemůže být cenově uznané za modré.
Při této příležitosti je dobré si připomenout i cenovou otázku. Tyto známky, hlavně na dopise mají svojí katalogovou váhu, ale tržně není akceptovatelná. Pro příklad uvedu jednu podobnou skutečnost. Vlastnil jsem tržní listinu z konce července roku 1850 s nejdražším odstínem žluté známky- červeno- hnědo- oranžové. Známka byla luxusní, měla nádherné razítko, téměř z místa mého bydliště a jako celek byla tato tržní listina označená Ferchenbauerem ve všech směrech jako mimořádná kvalita a uvedl vysokou cenu, které samozřejmě trh nerozuměl, protože ho zajisté zajímají jiné věci, než odstíny známek atd.
Proč to zde píši. Právě téma katalog, verzus trh je základem finančních otázek kolem známek a dopisů I. emise. Jsou věci oblíbené a věci naprosto nezajímavé, ale katalog uvažuje v některých situacích naprosto jinak.

Prikláňam sa k názoru Dráčeka. Skôr asi pôjde o zliatu tlač, ale je to iba môj názor. Špeciálne som sa I. emisiou RU nezaoberal, takže lepší by bol názor špecialistu na I. emisiu.

Ďakujem za vyčerpávajúcu odpoveď a vysvetlenie. Cením si to.
Čo sa týka cien v katalógoch samozrejme každý tvorca si stanovuje svoje ceny podľa vlastného uváženia, a obchodnej politiky.