Paul napsal/a:

Já bych citoval Špačka..:)
Popularizátor společenské etikety Ladislav Špaček uvedl na svém blogu: „Tato pera jsou ‚spotřební‘, počítá se s tím, že si je hosté odnášejí, buď z praktických důvodů, nebo jako suvenýr. […] Je pravda, že prezident Klaus si pero bral trochu komicky. V tom je jediná příčina, proč video obíhá celý svět. Jako státník měl pero vzít s výrazem naprosté samozřejmosti a strčit si je okázale do kapsy, pak by nikoho nenapadlo, že něco není v pořádku.“[13]

Počítá se s tím, že si je hosté odnášejí = rozuměj, obvykle, když jsou slušně vychovaní, to při podpisu smluv vypadá tak, že se podepíše, pera si vymění a ponechají. Případně jsou jimi obdarováni. Pera jsou sice možná "spotřební", ale nejsou to propisky za 15 Kč. A Klaus ji prostě ukradl. Jinými slovy (abych to nějak snad ukončil, než tu zase někdo začne Klause oprašovat, ofukovat a leštit), porušil dané zvyklosti, doložil nevychovanost a jistý prvek kleptomanie.
Ostatně, když máte vzácnou návštěvu a jednou za život vyndáte stříbrné příbory, taky budete mít problém s tím, že si je hosté odnesou domů aniž by od vás dostali povolení.

A tuhle jsem vedl debatu: Podle mne je výhoda filatelie v tom, že se pořádají výstavy ze sbírek sběratelů (členů), kde se nejen dotyční chlubí, ale zároveň i propagují a třeba dokládají výsledky svého bádání. Numismatici toto nemají. A různých mincí je relativně dost. Ostatně, existují o nějakých 2500 let delší dobu.

Zdenda-Kubik napsal/a:

Na fb jsem měl hodně profilů, ale nikdy žádný pod svým pravým jménem🙂

Aha, tak kam vam muzu napsat ? 🙂 Nebo popripade kontaktujte me prvni vy - na fb mam stejnou prezdivku jako tady 😉

Ale toto je opět jednostranná reakce.

V každém sběratelském oboru existují položky mimořádně vzácné, velmi vzácné, vzácně, až po zcela běžné. V každé oblasti existují položky běžnější, ale komerčně dobře prodejné za nesmyslné ceny a naopak položky tržně podhodnocené atd.

Já sbírám stříbrné a měděné mince Františka II. a i kdybyste měl pět životů, nebudete mít šanci tuto oblast zkompletovat, protože pokud pochopíte tuto dobu a budete znát jisté historické náležitosti, pak budete zcela srozuměn se skutečností, že velká skupina mincí byla ražena pouze v omezených nákladech, z nichž se většina oběhem zničila. Pokud se budeme držet sběratelské zachovalosti a budeme odmítat "kosti," pak se pěkné kusy mohou vyskytnout jednou, dvakrát za život, či nikdy.

Proto nemám rád zcela jednostranné závěry.

Pavel_III - já Klause v lásce nemám..ale tady prostě mám jinej názor. Jinak to byla propiska za pár stovek co si vzal, běžný tuctový zboží, co rozdávaj členům delegace...

Pavel_III napsal/a:

A tuhle jsem vedl debatu: Podle mne je výhoda filatelie v tom, že se pořádají výstavy ze sbírek sběratelů (členů), kde se nejen dotyční chlubí, ale zároveň i propagují a třeba dokládají výsledky svého bádání. Numismatici toto nemají. A různých mincí je relativně dost. Ostatně, existují o nějakých 2500 let delší dobu.

To je snad jediné co vám drobet závidím😉
Mimochodem Pavle, rád čtu tvé mnohdy humorné,ale věcné příspěvky...viz.Klaus a jeho péro:mrgreen:.. solidně myšleno😉

Paul napsal/a:

Pavel_III - já Klause v lásce nemám..ale tady prostě mám jinej názor. Jinak to byla propiska za pár stovek co si vzal, běžný tuctový zboží, co rozdávaj členům delegace...

Paul mýliš sa. To nebola "propiska za pár stovek". Podľa The Guardian to bolo ceremoniálne pero vykladané polodrahokamom lapis lazuli, ktorý sa ťaží v čilských Andách.
Keby si pero zobral "oficiálne", tak ho zoberie aj s púzdrom. On si však samotné pero zastrčil do vrecka, púzdro nenápadne zatvoril a ponechal na stole prázdne. No a potom sa už len lišiacky usmial aký je šikovný chlapec...😃

To není jednostranný závěr. Mincí je dost. A mnohé, za těch skoro 3000 let, ani nejsou zdokumentované (to zase drtivá většina známek zdokumentovaná je, těch o kterých se dosud neví bude pár kusů, včetně skutečně prvních známek - poukázek za poštovní službu z Paříže někdy v XVIII. století, ty jsou fakt dnes neznámé a ani se neví, jak vypadaly). Čili, mincí je dost a dost různých. Samozřejmě, jsou mince, kterých je známo jen pár kusů a mince, jak uvádíš, kterých je sice spousta, ale obvykle v bídném stavu. Ale to "dost" jsem myslel ve smyslu "je jich tolik, že je co sbírat". Rozhodně to není jako u filatelie v roce 1850, kdy známek bylo pár různých (byť třeba v miliónových nákladech, kromě Mauritia, kde jim potřebu pokrylo 200 nebo 300 kusů).
Mince mají dva nedostatky - neexistence (soutěžních) výstav, což není jen o získaných medailích, ale je to i o propagaci filatelie, a mincím chybí to, co je u filatelie celistvost, zkrátka ten "poštovní provoz". Provoz sice na mincích vidět je, ale akorát snižuje jejich sběratelskou hodnotu. Jediný jiný "provoz" jsou kontramarky. Další "provoz" pak je ovšem archeologický, jenže ten je v soukromých sbírkách tak nějak nedohledatelný a v případě "minohledačů" bývá naprosto popřen. U nelegálních a nezdokumentovaných výkopů se historická výpovědní hodnota mince rovná nule, aneb stejná mince nalezená poblíž mincovny má historicky jinou hodnotu než stejná (stejný typ) mince nalezený třeba v hrobové výbavě 2000 km od místa běžného výskytu (tohle se ovšem zase netýká filatelie, dopisy na hliněných destičkách jsou běžnému sběrateli zcela nedostupné).

hezky Pavle, takže můžeme říct, že známky mají svoji kulturu a mince ne😋

Pavel je určitě zarytý numismatik,ale jeho filatelistcké ego je bohužel silnější....
Jsem si docela jistý,že si i vystál hodinové fronty v mrazu na nové dvacky...😆