Moderátoři: smith, babygulka, regula_jan, kolo101
Adri,ano nechci to sem házet jedno přes druhé,tak ještě pár prvních razítek.I když to nejsou žádné zázraky,tak jsou to nejstarší razítka konkrétních poštovních úřadů a ne vždy běžně k sehnání.
Co se týče dopisu ,tak ano m1234 má pravdu,na zadní straně je poštovné 3 Kr,což mi moc na ty kilometry (míle) nepasuje,ale nejsu momentálně doma,tak nemůžu nahlédnout do chytré knihy.
No a to Weis a Zábřeh,tak k tomu jsem nic nenašel.
Po delší době jsem opět něco zařadil z mé oblíbené judaiky, a ještě k tomu z Moravy.
Listina z roku 1754, Lundenburg (Břeclav), nahoře signeta 2 Kr., v níž právník zastupuje jistého Žida Jacoba Marcuse Gotzleho. Adresováno majiteli Břeclavi Josefu Václavu z Lichtenštejna, k němuž se traduje zajímavá historka - Juda ben Löw (zemřel kolem roku 1731) byl výborným hráčem šachu, jehož si nechal zavolat kníže Josef Václav z Lichtenštejna k rozehrané partii s markýzem z Francie. Podle postavení to vypadalo, že vyhraje markýz, ale Juda dokázal celou situaci obrátit, a tak mu z vděčnosti kníže za vyhranou partii proti francouzskému markýzovi, s nímž uzavřel sázku, že nepohraje, nechal postavit ve městě dům čp. 98 při Mariánském mostě na cestě do Poštorné. 😃
Obrázky:
Ve filatelii nelze nikdy zoufat. Budoucnost nám může přinést nádherná překvapení. (Máte-li nějaký zajímavý dokument k historii Židů na našem území do roku 1848, nabídněte.)
Ahoj Adri,
tento dopis je pro mě zajímavý mj. tím, že pochází z doby, kdy panovala Marie Terezie, která obvinila Židy z údajné podpory pruského vojska při obsazování Prahy. Žádný jiný dokument z poloviny 18. století nemám. Hned v září 1744 nařídila vypovězení Židů z Prahy i z celého království. Ale nakonec roku 1748 vypovězení stáhla, ale ne zadarmo. :-)
Nejstarší záznam o židovské komunitě v Břeclavi se datuje k roku 1414. Roku 1572 zdejší židovská obec hostila moravskou rabínskou synodu, jíž předsedal zemský vrchní rabín Löw. V 16. století byla již komunita dostatečně velká, aby mohl vzniknout první chrám, což byla zřejmě dřevěná synagoga z počátku 16. století neznámého umístění, která však zanikla v roce 1643 při zničení města švédskými vojsky, kdy prakticky zaniklo celé židovské osídlení za třicetileté války, protože samotné město se stalo bitevním polem. V roce 1638 mělo město pouze 20 židovských obyvatel v 6 domech.
Kolem roku 1651 se v městě začali usazovat Židé z Valtic, kdy následně byl i přestavěn chrám roku 1672, který se v roce 1697 chvíli před bohoslužbou z neznámých příčin zhroutil. Při neštěstí naštěstí nebyl nikdo zraněný. Na stejném místě byla počátkem 18. století vybudována nová synagoga neznámého vzhledu s atypicky umístěným aron ha-kodeš k jihovýchodu, jež byla nakonec zbořena v 60. letech 19. století.
V roce 1702 žilo 30 židovských rodin ve 12 domech. Dekretem ze dne 24. října 1726 se počet židovských rodin omezil na 66. Během války mezi císařovnou Marií Terezie a pruským králem Friedrichem II. dne 25. března 1742 byla žid. čtvrť spálená, údajně nedopatřením husarského vojáka. V roce 1787 Židé Břeclavi byli povinni přijmout příjmení. Dokument ze dne 29. září 1787 ukazuje staré a nové názvy 61 rodin, jak zmiňuje ve své monografii Hugo Gold, např.: Sternfeld, Kuffner, Schwitzer, Stern, Brum, Fischer, Neubach, zpěvák, Mai, Altbach, Volk, Weiss, Neumann, Rosenbaum, Klinger, Ditz, Bohrer, Grünbaum, Reich, Künstler, Frank, Sulzer, Stein, Heiliger, Mallowan, Hoffmann, Haas, Zechner, Reiner, Gröger, Glück, Zeilinger, Petersel, Bittner, Schwoner, Lang, Goldschmidt, Blau, Weinberger, Goldreich, Morgenstern, Stöhr, Weiss, Näscher a Schlesinger.
Od roku 1673 žilo v Břeclavi 8 rodin a jejich počet stoupal, takže v roce 1726 - 1848 byl regulován na povolených 66 rodin, tj. cca 450 osob.
Z období, kdy pochází dopis (1754) těch rodin asi nebylo mnoho. Jistý pán stejného příjmení je zmiňovaný jako rabín - Eljokim Götzl ben Zewi Halewi (1734).
V monografii Hugo Golda jsou Gotzlové taky doloženi - Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart - je dostupná online.
Dnes je to zcela zaniklá komunita, po válce nikdo nepřežil.
Co se týká obsahu, zatím to přelouskávám a přepisuji, ale ještě jsem nepřekládal.
Pro mě je taky zajímavé, proč to neřešil rychtář, jak bývalo zvykem, ale že je to adresováno na "nejvyšší místo".
Pokud bys mi mohla říct, ve zkratce, o co tam jde, budu rád. (Nejde mi o doslovný překlad).
:-)
Ve filatelii nelze nikdy zoufat. Budoucnost nám může přinést nádherná překvapení. (Máte-li nějaký zajímavý dokument k historii Židů na našem území do roku 1848, nabídněte.)
Dobry vecer,
v prvom rade vdaka za priblyzenie tvojho zaujmu. Kompliment!!!😉
Neviem ci rozumiem textu tak isto ako ty, navrhujem aby sme to prebrali stranu po strane:
1, v latincine napisane slova – tu nepomözem
2, nasledujuce slova – nepoznam (popripade neviem ich spravne precitat):
„Beudtenbürger“ – Bürger znamena Obcan
Slovo „Vaters“ - nie som si ista ci to citam spravne!
3, Text je prepisany do zrozumitelnejsej nemciny 21 Storocia:
Den bei Irrer doch Fürstliche durch leicht. Beudtenbürger Pfürtshastl – Amt gleich nach meines Vaters des so genanten Marci Götzl Jüdischen Handelsmann zu Beudtenburg den 8. Monat(h)s Tag Oktober in lebenden Jahrs erstellten absterben, als dessen Sohn Krastlcher in Authentico Subit: hier -naben kommenden Obligation an besagt: meines Vaters Verlassenschaft er mutno zu fordern berechtigten Capitals Betrag zu 286 fr: (Gulden) cum (Courant?) inteorasua cad(?), gleichen zu (..genannten?) Monats auch Jahres durch einen gewissen honmir (?) bestellten Inden Kozl, dieser ohn: weit gedachten Schuld – Anforderung gemäß ? Die gesamt: Väterlicher Hinterlassenschaft mündlich eingelegten Kammer euch Arrest, Ihnen hiermit Schriftlichen ersetzen, euch Rechts erforderlich Justihiciwen gefolgerten auf wiederholten Amt Väterlicher sowohl bewog als bestmögliche wo auch wo rinnen immer bestehende Verfasserschaft.
---8.10.1754 menovany Marci Götzl, zidovsky zivnostnik – Vyhlasenie(?) möjho otca ziadana suma 286 fr, skrz honorar (honmir?) objednany Kozl(?), ktory ustne vyhlaseny Arrest, tu pisomne - vam zakonom ziadany...
S pozdravom A.
PS: Ake minze boli v tomto obdobi? Plus ich rozdelenie..
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.
