Nějak cíleně VLP nesbírám, nemám ani ambici a snahu zkompletovat všechny VLP jdoucí přes Brno a brněnský nádražní poštovní úřad, ale celistvost z té první, nejstarší, vlakovky by neměla v mé sbírce chybět...

Však taky nechybí !😁

Obrázky:

A detail řádkového razítka K.K.FAHRENDES POSTAMT No 3

Obrázky:

Na trati z Vídně do Brna pak přibývaly další vlakovky. Například číslo 5...
Připomínám ji tady proto, že o ní vím, že i u ní se používalo nejdříve dvouřádkové razítko K.K.FAHRENDES POSTAMT No 5...

Obrázky:

...ale když se od roku 1875 i ve vlakových poštách začala zavádět jednokruhová razítka, objevilo se i "na pětce"...
(ta zkratka K.K.B.P. vhorní části znamená K.K.BAHNPOST)

Obrázky:

Ale to jen tak na okraj, abyste věděli, že nějaké vlakové pošty existovaly, a že se to samozřejmě týkalo i brněnského nádražního poštovního úřadu v jeho nejstarším období...

Takže přátelé, kolegové sběratelé, tímto jsme se dostali až do roku 1902. Rakousko-Uhersko sice stále existuje, ale nám v Brně už nestačí poštovnímu provozu na nádraží užívané prostory stávajícího nádražníhio poštovního úřadu Brünn Bahnhof/Brno Nádraží...
Nové, už dvacáté století, si v Brně už žádá něco víc... třeba právě novou poštovní budovu nádražního poštovního úřadu a vlastně i celé nové hlavní nádraží...
Je nutné stavět, budovat, stěhovat se....

Ale o tom všem až zase někdy příště, v dalším pokračování našeho vyprávění...
Pokud tedy budete mít zájem...

Závěrem jsem si dovolil seřadit významná data a události brněského nádražního poštovního úřadu v jeho nejstarším období 1848-1902 už jen telegraficky …

1847 – 1848 postavena nová výpravní budova brněnského nádraží společná pro společnosti Severní státní dráhy („Nördliche Staatsbahn“) a Severní dráhy císaře Ferdinanda („Kaiser Ferdinands-Nordbahn“).

1848 - 2.8. 1848 - nejvyšším nařízením Vrchní dvorské poštovní správy ve Vídni č. 12902/3093 došlo s působností od 15.8. 1848 k otevření poštovní expedice jako filiálního poštovního úřadu, jehož vedením byl pověřen vrchní poštovní oficiál František Bresnitzer. Službu zde zpočátku vykonávalo asi 10 zaměstnanců.

1850 – došlo ke změně Vrchní poštovní správy na Poštovní ředitelství se sídlem v Brně, Jánská ulice.

1850 –1.6. 1850- byl zajišťěn v nádražní poštovní expedici prodej poštovních známek, později byla tato expedice povýšena na poštovní úřad mající označení Brünn Bahnhof (Brno Nádraží) – ještě roku 1855 se ale uvádí, že jde pouze o poštovní expedici.

1850 – zavedena v Brně poštovní telegrafní služba a zřízen brněnský telegrafní úřad (vedoucí Emanuel Kraus) se sídlem v budově poštovního ředitelství v Jánské ulici.

1851 - první poštovní schránky v ulicích Brna. Jedna je umístěna i na nádražní poštovní expedici.

1851 – zahájení provozu „vlakových pošt“.

1859 – zavedení nové poštovní služby – spěšné doručování dopisů označených expresními razítky.

1867 – zahájeno zajišťování služby převodu peněz pomocí poštovních poukázek.

1869 –1.10. 1869 - poštovní správa rakousko-uherské monarchie zavádí do poštovního provozu tzv. „Correspondentz-Karte“ (korespondenční lístek).

1872 –11.2. 1872 - ustavení Spolku c.k. poštmistrů moravsko-slezských se sídlem v Brně

1884 – telegrafní služba byla zahrnuta do poštovního provozu a v Brně bylo zřízeno poštovní a telegrafní ředitelství (K.k. Post und Telegrafen direktion in Brünn).

1886 – nádražní poštovní úřad byl erarizován (zestátněn), stal se samostatným a na poštovním úřadě Brünn Stadt/Brno Město nezávislým - K.k. Postamt Brünn Bahnhof popř. K.k. Post und Telegraphenamt Brünn.

1886 – 1.10. 1886 - zavedení rekomandačních nálepek do provozu (Brünn Bahnhof/Brno Nádraží).

1890 – na území Čech a Moravy má poštovní síť zhruba 1 000 poštovních úřadů.

1892 – dochází k rozlišování denních razítek dle jejich funkčního určení malými písmeny abecedy.

1893 – začal zde pracovat jako poštovní kontrolor Vladimír Vašek (známější pod svým uměleckým pseudonymem Petr Bezruč).

1896 –1.1. 1896 - nařízeno označovat filiální poštovní úřady ve velkých
městech číselně (Brünn 2/Brno 2).

1898 - únor - vydáno nařízení o užívání zemských jazyků (úředním a služebním jazykem u poštovních úřadů je ten zemský jazyk, ke kterému se hlásí většina přítomného obyvatelstva při posledním sčítání lidu).

1900 - novinkou bylo i zavedení nové měny roce 1900, byla jí zlatá měna s jednotkou, zvanou koruna o 100 haléřích. Podle ní byly raženy z jednoho kilogramu mincovního zlata 2952 korun, ale z jednoho kilogramu jemného zlata bylo raženo 3280 korun.

1900 – na nádražním poštovním úřadě pracovalo 28 úředníků a 38 poštovních zřízenců. Po celou dobu vykonával úřad pouze podávací službu.

1902 – 16.6. 1902 - přestěhování a zahájení provozu nádražního poštovního úřadu Brünn 2/Brno 2 v nově postavené samostatné poštovní budově, těsně sousedící s brněnským Hlavním nádražím.

Obrázky:

Pod Rakouskem ještě trochu trpíme, ale dá se to vydržet ...

Sluší se podotknout, že ona "zaostalá a zpuchřelá" c.k. monarchie zavedla vlakovou poštu jako (pravděpodobně) šestá na světě a to dokonce 14 (pokud počítáme počáteční pokusy pak 12) let před USA! První vlakovou poštu zavedla Británie už v roce 1838.

Než budeme zase někdy pokračovat v našem povídání o brněnském nádražním poštovním úřadě, je asi ten pravý čas se zase trošku pochlubit...

Že jo?😁