Moderátoři: dejvy, pavlinka, smith, regula_jan
Státní pošta viděla od počátku v přibývajících soukromých železničních tratích možnou konkurenci. Využila vydání poštovního zákona (r. 1837) k prosazení monopolu na dopravu osob a zásilek a doslova diktovala železnici podmínky, za kterých se na této dopravě může podílet (povinné bezplatné dopravování listovních a balíkových zásilek a za dopravu osob dostávala od železnice pošta část jejího výnosu). Vzhledem k rozvoji průmyslu a obchodu, přílivu nových zaměstnanců a obyvatel docházelo ve městech k rozšiřování městské zástavby a stávající poštovní úřad již nestačil ke zvládnutí narůstajícího poštovního provozu. Stále palčivější problém – samozřejmě nejen ve městě Brně - byl řešen postupným zřizováním filiálních poštovních úřadů (poboček) v jednotlivých městských částech. Také při stavbách železničních tratí se na mnoha zastávkách začaly budovat další poštovní úřady či expedice, jejichž hlavní pracovní náplní byla manipulace se zásilkami dopravovanými vlakem a jejich následný transport na „běžný“, většinou nejbližší poštovní úřad. Brno nebylo vyjímkou …
Nejvyšším nařízením Vrchní dvorské poštovní správy ve Vídni č.12902/3093 ze dne 2.8.1848 byly s působností od 15.8.1848 současně otevřeny v Brně dva filiální poštovní úřady - na brněnském nádraží poštovní expedice „Brünn Bahnhof“ (dnes pošta 602 00 Brno 2) a Starém Brně „Alt Brünn“ v budově hostince "UModrého lva" listovní sběrnu Briefsammlung Alt Brünn (dnes pošta 603 00 Brno 3).
A tady je důležité se na chvíli zastavit. Z archívů Ředitelství pro tratě bývalé Společnosti státní dráhy a Ředitelství pro tratě bývalé společnosti Severní dráha císaře Ferdinanda jsem ve fondech, uložených v Národním archívu v Praze, získal informaci, že nová výpravní budova nádraží byla postupně předávána k užívání od srpna do zimy 1848. My už víme, že nádražní poštovní expedice byla otevřena s působností od 15. srpna 1848. Z těchto dvou faktů nakonec docházím ve svých úvahách k tomu, že oficiální datum zahájení provozu nádražního poštovního úřadu v Brně je skutečně 15. srpen 1848 a že brněnská nádražní poštovní expedice začala fungovat už během onoho postupného předávání prostor v nové nádražní budově k užívání (srpen-zima roku 1848 ), přestože za oficiální datum zahájení provozu nových výpravních budov brněnského nádraží je považováno 1.1. 1849. Provoz tak byl skutečně zahájen až v těchto nových prostorech a brněnská poštovní expedice tedy nebyla nikdy umístěna ve zmiňované první (původní) nádražní budově.
Dal by se tak totiž vysvětlit i existující rozpor mezi skutečným rokem vzniku brněnského nádražního poštovního úřadu (1848 ) a pozdějším mnohaletým oficiálním uváděním roku vzniku (1849) státní Československou a později i Českou poštou. Vzpomínám si, že v prostorách pošty 602 00 Brno 2 pro veřejnost dlouhá léta dokonce visel informační plakát České pošty s.p., který na rok 1849 - jako rok vzniku „brněnské dvojky“ – odkazoval …
Obrázky:
Nová společná výpravní budova obou železničních společností se skládala ze tří částí, dvoupatrová křídla tvořila samostatnou provozní a administrativní jednotku pro každou z železnic, pravá (západní) patřila Severní dráze císaře Ferdinanda a levá (východní) Státní dráze. Spojovala je jednopatrová budova s hodinovou věží (později si uvedeme, že právě tato část nádražní budovy je z pohledu našeho vyprávění tou nejdůležitější).
Obrázky:
Pro zajímavost - ještě dnes, po modernizaci a přestavbě brněnského hlavního nádraží z počátku 20. století, z kolejové strany fasády můžeme nalézt na budovách pod římsami počáteční písmena, která jsou pozůstatkem původního rozdělení budov jednotlivých drah. Od hlavního vestibulu směrem doleva rozeznáváme písmena KFN označující Kaiser Ferdinands – Nordbahn (Severní dráha císaře Ferdinanda) …
Obrázky:
Dostala se mi do ruky kniha železničního historika pana Mojmíra Krejčiříka „Česká nádraží“ (respektive první dva díly), kde jsou, kromě jiného, popsány a zobrazeny také půdorysy mnohých nádražních budov. A tak dnes vím, že budovy obou železničních společností byly vlastně shodné, jen zrcadlově obrácené, spojené v každém podlaží průběžnou chodbou. Z ulice cestující v každé budově vešli do ústřední místnosti odjezdového vestibulu, který měl z jedné strany jízdenkovou pokladnu a z druhé byt staničního vrátného, později změněného v restaurační kuchyni. Naproti vestibulu se odbavovala zavazadla a ústila do něho z obou stran již zmiňovaná průběžná chodba, ze které pak byly přístupné na vzdálenější straně od středu budov čekárny I. a II. třídy, na straně bližší čekárna III. třídy a sociální zařízení. Naproti nim pak vedlo do dalších podlaží budovy schodiště. Východy na nástupiště k vlakům byly pouze z čekáren, ty byly po četných stížnostech cestujících z důvodu chybějících samostatných restauračních zařízení záhy upraveny na jídelní sály.
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.