Výpravní budova nově vzniklého nádraží na této trati, které bylo zbudované jako konečné, byla v Brně postavena napříč přes kolejiště, na volném prostranství před městskými hradbami v blízkosti městské (Ferdinandovy) brány, přibližně do míst před budovu dnešní pošty 602 00 Brno 2 na ulici Nádražní.
Na části plánu města Brna z roku 1843 je v prostoru nádraží patrná právě i nádražní budova znázorněná napříč kolejiště (žlutě vyznačeno). Mimochodem, výstavba nádraží v tak těsné blízkosti města (resp. městských hradeb), dnes zárodek všech polemik o přesunu nádraží, byla ojedinělá, v dalších městech (Břeclav, Olomouc, Prostějov) bylo nádraží položeno daleko od centra.

A přikládám i dobový obrázek prostranství před Ferdinandovou branou, vlevo je patrna část nádražní budovy Severní dráhy v době zahájení dopravy v roce 1839 …

Obrázky:

A tady je nejstarší nádražní budova celá...

Původní nádražní budova v Brně byla postavena jako koncové nádraží kolmo ke kolejišti, protože původní plán výstavby Severní dráhy císaře Ferdinanda z roku 1836 totiž počítal pouze s tratí Vídeň – Bochnie, jejímž hlavním ekonomickým cílem byla přeprava soli (v Bochnii u Krakova se nachází jeden z nejstarších solných dolů na světě), a jejími odbočkami do Brna, Olomouce a Opavy. Nádražní budova měla dispozici obdélníku s nepříliš rozlehlým vestibulem s odbavovacím prostorem a čekárnami (dle návrhu oddělení architektů ředitelství nádražních staveb v čele s architektem Antonínem Jünglingem) v empírovém slohu. Proti ní stála 6 metrů vysoká nástupištní hala, která zastřešovala 3 ze 4 staničních kolejí. V patrech těchto nádražních budov, které byly budovány podél železnice v tomto stylu, pak bývaly často umisťovány úřady a byty. Aktuálním změnám v železniční výstavbě, především pak rozmachu železniční dopravy, přestala časem pochopitelně vyhovovat.

Obrázky:

Severní dráha císaře Ferdinanda získala při svém založení od císaře Ferdinanda privilegium -- zaručenou exkluzivitu - pro provozování železničního spojení Vídně s místy na trati do haličské Bochnie, tedy i s Brnem. Vývoj ve světě se ale vydal směrem, kdy se do výstavby železničních spojení stále více angažoval stát a v rakousko – uherské monarchii tomu nebylo jinak. V roce 1841 byla založena státní společnost „Severní státní dráhy“ („Nördliche Staatsbahn“) a tato společnost nejprve v srpnu roku 1845 zprovoznila trať Olomouc - Praha a později roku 1849 i přes značné stavební potíže v okolí Brna i spojovací trať Brno – Česká Třebová....

Sídlil už i v této první nádražní budově poštovní úřad?

Vydržte do příště, slibuji, že už to nebude jen o železnici a nádraží, ale už i o poště😁

Zdravim MikyM zajimave cteni Brno krasne mesto 🌏👍 R- nalepku Brunn- Bahnhof zatim nesehnal ale nasel jsem vcera na burze tuto malickost krasna pohlednice z Brna s razitkem Brunn 2 ⊙ 31.5.10 mimochodem o jakou budovu se jedna v popredi obrazu ?

Obrázky:

Besední dům v Brně s koncertním sálem.. do dneška se skoro nezměnil.

Obrázky:

Ano budova je naprosto stejna diky 👍

V květnu bude u fy. Klim BRNO probíhat letošní jarní filatelistická aukce....
JEDNA Z POLOŽEK ...😲

Obrázky:

Tak budeme dnes pokračovat v našem vyprávění zase o kousek...

Malou zajímavostí může pro nás být ta skutečnost, že různá vyobrazení budovy koncového (tzv. „hlavového“) brněnského nádraží se celkem výrazně liší. Fotografie bohužel z té doby neexistují.
Jeden obrázek první nádražní budovy v Brně, nakreslený údajně podle originálních původních plánů, jsem objevil v prvním díle „Dějinách nádraží rakousko-uherské monarchie“ od Karla Prohasky z roku 1898. Porovnejte si sami … průčelí přízemí, štít budovy… s obrázkem ve zdejším příspěvku č. 342...

Obrázky:

První budova brněnského nádraží patřící společnosti Severní dráhy císaře Ferdinanda sloužila železničnímu provozu nakonec jen velmi krátce. Budova byla v roce 1847 stržena (do dnešních dnů se dochovala část kleneb sklepů této budovy jako součást tzv. „Myší díry“, dnes již nepoužívaného podchodu pod nádražím), byly položeny nové koleje a brněnské nádraží bylo upraveno z konečného na průjezdné. Podél kolejí byla postavena nová budova, společná už pro obě železniční společnosti – jak pro Severní dráhu císaře Ferdinanda, tak i Státní severní dráhu (projektantem nové stavby byl opět Anton Jügling spolu se Sigmundem Schweitzem).