V roce 1903 se používalo razítko už zase jiné ....😲
Dopis a detail razítka přikládám...

Obrázky:

Za pár let přišla nová Československá republika, tak možná, že s tímto razítkem už na ředitelství vydrželi....
No, kdyby někdo z Vás měl cokoliv, co by doplnilo předrepublikovou historii brněnského poštovnictví a brněnského hlavního poštovní úřadu (Brünn, Brünn Stadt, Brünn1/Brno 1), klidně to sem nyní dejte!
Aspoň se mrkneme na něco nového...
Děkuji předem...

A někdy příště?

Vrátíme se časem nazpět, až do srpna roku 1848, kdy na brněnském Hlavním nádraží byla otevřena poštovní expedice Brünn Bahnhof.

Ale to už je zase úplně jiné vyprávění...

Ještě snad jako tečka ... takový přehled ...

Hlavní zemští poštmistři (Oberpostmeister) a vrchní poštovní správci (Oberpostverwalter) pro Moravu v Brně

V čele rakouské poštovní správy stál nejvyšší dvorský poštmistr, na nižším stupni organizace se v jednotlivých zemích tvořily hlavní zemské poštovní úřady, vybudované ve všech správních střediscích rakouského soustátí (např. Praha, Brno…). V jejich čele stáli hlavní poštmistři. Tím nejstarším skutečně doloženým brněnským poštmistrem byl Valentin Sartor…

1623 – Valentin Sartor
1625 – Vincenc Wiesinger

Valentin Sartor byl ale nekatolík a musel tak po 22. březnu 1625 Brno opustit. V tento den bylo totiž vykonáno nařízení krále ze dne 27.12.1624, že všichni nekatolíci musí opustit zem. Místo něho se správcem stal Vincenc Wiesinger, jehož jméno se právě v roce 1625 v archívech objevuje. K těmto prvním dvěma jménům jsou zde připojeny ty letopočty, které uvádí František Žampach ve své publikaci „O poště v Brně“, naopak Pavel Čtvrtník, Jan Galuška a Patricia Tošnerová uvádějí ve své knize „Poštovnictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“ data poněkud rozdílná, která jsou v rozporu s výše uvedenými skutečnostmi:

1617 – 1632 Valentin Sartor
1634 – 1646 Vincenc Wiesinger

Navíc je také známá skutečnost, že při švédském obléhání Brna, trvajícím 112 dní (3.5. - 23.8. 1645), dle dochovaných archívních pramenů zahynul také brněnský poštovní správce, bohužel jeho jméno tyto archívy neuvádějí …

1651 – 1655 Jiří Khünstler (Kunsthe)
1655 – 1698 Jan Jiří Metzger z Metzburgu
1700 – 1707 Karl Josef Metzger z Metzburgu
1708 – 1714 Jan Vilém Appelmann
1714 – 1718 Oto Ferdinand Kaltschmied z Eisenbergu
1719 – 1732 František Bernard Prokops z Rabsteinu
1732 – 1743 Leopold Vilém Appelmann
1743 – 1770 Karel Leopold Khautz z Abendthalu

Od roku 1749 sídlila v Brně vedle poštovního úřadu také vrchní poštovní správa (v tehdejší Nové poštovské ulici č. 10, dnešní Jánské ulici), což byl nadřízený úřad pro veškeré poštovní stanice na Moravě. Jeho vedoucím, tzv. vrchním poštovním správcem, se stal Karel Leopold von Khautz z Abendthalu, tehdejší brněnský poštmistr. Od té doby vrchní poštovní správce nadále souběžně zastával i funkci brněnského poštmistra - tu ale vzhledem k povinnostem, spojeným s funkcí vedoucího vrchní poštovní správy, vykonával pouze formálně a poštovní úřad tak řídil některý z poštmistrových podřízených …
Vrchní poštovní správa byla instituce nadřízená pro všechny moravské poštovní úřady, zabývala se zakládáním poštovních úřadů, správou a účetnictvím.

1770 – 1776 Josef Antonín z Holzbecheru
1776 – 1800 Karel z Köffiller
1800 – 1804 František Würth
1804 – 1820 Václav Bettmann
1820 – 1822 Jan Högler
1823 – 1828 Antonín Linz z Leckenbergu
1828 – 1831 Antonín Turneretscher
1831 – 1834 Engelbert Bahr
1834 – 1835 Antonín Bruckmayer
1835 – 1837 Bohumír z Giuliani
1837 – 1838 Vilém Weingarten z Münzbergu
1838 – 1844 Vilém Stupper
1845 – 1849 Antonín Selinger
1849 – 1870 Jan Kolmann

… víceméně až do roku 1850, kdy byla v rámci celkové reorganizace státní správy vrchní poštovní správa transformována na poštovní ředitelství. Tehdejší vrchní poštovní správce Jan Kollmann se tak stal 29.1. 1850 prvním brněnským poštovním ředitelem.

Pod brněnské poštovní ředitelství spadalo v jeho počátcích osm poštovních erárních úřadů - v Brně, Opavě, Olomouci, Břeclavi, Bohumíně, Zábřehu, Hranicích a Svinově, dále 67 pronajatých poštovních stanic, dvě poštovní přespřežní stanice v Brně a Opavě. Dále pak to bylo 102 soukromých poštovních expedic, 11 železničních expedic a 40 pošt sběren.

Zdravim MikyM doufam ze vam moc nenabouram zrovna tema pred,republikove ale myslim ze to stoji za ukazku krasna obalka se soubeznou frankaturou Ru+ Csr1 a to nejzajimavejsi je samozrejme 😆 Razitko a datum 1.1.19 !!! Brno 1 👍

Obrázky:

Ne, nenabouráváte, klidně sem dávejte co uznáte za vhodné a co se líbí...

Je to sice už po rozpadu R-U a téma hlavního brněnského poštovního úřadu jsem prozatím "uzavřel", ale zase na vašem dopise lze krásně dokladovat, že ještě 1.1. 1919 (pominu-li Nový rok - první Nový rok nové republiky😃 ), dva měsíce po vzniku Československa, se na hlavním poštovním úřadě v Brně stále používala stará R-U denní razítka!

Když hrábnu do svého nezpracovaného šuplíku, mohu zase dokladovat (ale jak říkám, nemám dál toto téma zpracované a tak jistě někteří z Vás to dopisy ve své sbírce mohou upřesnit a posunout, že už 11.8.1919 se používalo tzv. "znárodněné" denní razítko s vylámaným německým názvem "Brünn 1"

Obrázky:

a o "rok později" (28.8. 1920) se už používala první naše - československá - denní razítka s zkratkou Č.S.P.

Ale jak říkám mnozí z vás by to dokázali díky zásilkám ve své sbírce, určitě ještě upřesnit... já se tomu zatím nevěnoval... až někdy, až bude čas....

Obrázky:

Brno nádraží rok 1898

Obrázky:

No... když už jsme se ještě na chvilku zastavili u hlavního brněnského poštovní úřadu... něco maličko bych doplnil ...

V tomto dřívějším příspěvku jsem psal, že ... "Roku 1839 nakonec skutečně došlo k přestěhování tohoto, ve své době jediného, brněnského poštovního úřadu do dnes již neexistujících prostor po bývalé Správě erárních statků v budově na tehdejší Verlorene Gasse – posléze Ztracené ulici č. 68 (dnešní Poštovská ul.).
Bohužel fotografie budovy, která dnes už nestojí se mi dosud nikde nepodařilo dohledat..."