Občas je z toho vlastně i "reklamní letáček" ...

Obrázky:

Ale před více než dvě stě lety?

Opakování je matka moudrosti ...😉
Už víme, že tzv. „rekomando“ (dnes „doporučený dopis“) bylo na poštovním úřadě zapsáno (tzv. rekomandace) do samostatného seznamu přijatých zásilek pod pořadovým číslem, které se ručně uvedlo i na adresní stranu zásilky. Pod tím číslem byl takový doporučený dopis zapsán následně do přepravního seznamu a na každé poštovní stanici byly takto zapsané zásilky jednotlivě kontrolovány a na cílovém poštovním úřadu byly pak zapsány do seznamu došlých doporučených dopisů. První zmínka o tzv. rekomandaci se objevila už v roce 1695 v novém poštovním řádu císaře Leopolda I., ale v různých rakouských dědičných zemích se proces rekomandace vyvíjel a prováděl rozdílně. Určitý jednotný systém a pořádek pro rekomandaci byl vyhlášen až v prosinci 1788 „Nejvyšším rozhodnutím císaře Josefa II.“ V něm se poprvé objevuje pojem „rekomandační poplatek“, ale i podmínky pro podání rekomandačních zásilek oproti tzv. „recepissu“ (podacímu lístku). Byl také poprvé pevně stanoven vzájemný vztah mezi poštou a odesílatelem.

Recepiss - (nepleťte si s receptem, který psal pan doktor polámanému mravenečkovi v jedné dětské říkance)...
Recepissům, které si nechal vytisknout každý poštmistr poštovní stanice samostatně pro svoji potřebu, říkáme „poštmistrovské“, později mají podobu jednotně tištěných úředních formulářů vydávaných jednotlivými poštovními správami a ředitelstvími První jasnější formulace a pokyny o nich se dají dohledat v novém taxovním pořádku pro listovní poštu, který vyšel na základě nejvyššího rozhodnutí císaře Josefa II. z prosince 1788. Platnost dvorského dekretu byla od 1.ledna 1789. Tyto Recepissy byly zprvu jen rukopisné, později šlo o tištěné formuláře, které se vypisovaly dle předtisku. Na těch ještě pozdějších jsou už i otisky razítek podacích i dodacích poštovních úřadů a mnohé z nich se tak stávají němými svědky cesty, kterou musela poštovní zásilka urazit od odesílatele až k adresátovi.

Ještě odbočím... Pro mě osobně byli největšími znalci problematiky starých Recepissů pánové Jaroslav Ježek a Jaroslav Kyzlink. Pan Kyzlink se navíc - jako Brňák (jak jinak, že 😃 ?) - soustředil právě na Recepissy z Brna. Jeho dávné povídání o Recepissech , otištěné v časopise Filatelie v jednom z čísel v roce 1984 si zkuste dohledat, stojí za to si to přečíst!

Osobně mám staré recepissy rád. Nejen proto, že i pěkně vypadají ... Jsou němým svědkem o zásilce, jejím adresováním, ceně, ale třeba i o panu poštmistrovi ... je na něm jeho písmo, když ho musel vyplnit. Škoda, že z toho podpisu nedokáži vyčíst jeho jméno do mého archív a přehledu brněnských poštmistrů. Poznám z něho, když je jiný podpis, že už nastoupil jiný pan poštmistr ...

Samozřejmě, že Recepissy brněnského hlavního poštovního úřadu jsou nedílnou součástí mé sbírky o této brněnské poště a pár Vám jich ukáži.
Třeba hned ten nejstarší, který mám. Je k poštovní zásilce adresované do Jaromierritz.

Obrázky:

Je z roku 1788 a je 234 roků starý!!

Obrázky:

Další je o deset let z mladší. 1798.

Obrázky:

Kdybyste přišli na brněnský hlavní poštovní úřad například v roce 1807 a žádali stvrzenku o podání doporučené zásilky, dostali byste už "Aufgabs-Recepisse (podací lístek) ...

Obrázky: