Moderátoři: dejvy, pavlinka, smith, regula_jan
Většina listovních zásilek byla v té době stále podávaná obdobně jako v předznámkovém období, jako skládaný list a méně často jako list vložený do obálky tak, jako to známe dnes. Ve své sbírce mám dopis s předpisově vylůepenou známkou uprostřed dopisu (základní porto), kde nalepená 2-páska červené známky 3 kr. (poplatek za službu doporučeně 6 kr.) byla vylepena na neadresní straně. Často se také využilo dvoupásky známek na zalepení skládaného listu spolu s malou červenou pečetí. Dělávalo se to tak, bylo to podle předpisu. Při jeho otevření adresátem musela být pak ale takováto 2-páska roztržená. V případě mého dopisu se tak naštěstí nestalo, známky byly vylepeny pěkně mimo. Poštovní úředník použil při příjmu této zásilky i dodatečné řádkové razítko „RECOM.“. K tomu pěkný otisk příchozího razítka poštovního úřadu Blansko. Jediné co mi na této zásilce chybí ke štěstí, je dopsané rekomandační pořadové číslo ...
Dám sem obě strany dopisu. Ale pěkné ne?
Obrázky:
To, co známe dnes, tedy pořadové rekomandační číslo uvedené přímo na zásilce (na nálepce) nebývalo dříve zvykem (viz můj předchozí dopis), s přibývajícím počtem zasílaných rekomand, to bylo ale žádoucí...
Občas se, díky pečlivému poštovnímu úředníkovi, rekomandační číslo někde, někam, na adresní stranu zásilky vepsalo ručně, ale aby to mělo nějakou "štábní kulturu" (pošta byl přeci úřad!) vedlo to k tomu, že se zaváděly razítka, která toto sjednocovala. V Brně se v padesátých letech 19. století objevilo kruhové razítko, jehož prázdný střed umožnil vpisování evidenčního čísla zapsané zásilky (rekomandační pořadové číslo).
Obrázky:
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.
