Moderátoři: dejvy, pavlinka, smith, regula_jan
Příspěvky: 3 242
Zaregistrován
26. 2. 2020
Bohužel, nemohu ničím dokladovat ani následující používané denní razítko. Je stále jednokruhové, průměr 23 mm, silnější patkové písmo V nastavitelném datování jsou přidány k poslednímu dvojčíslí letopočtu i expediční údaje. Žampach nedatuje, Ing. Votoček přidává rok začátku používání - 1870.
Takže aspoň schematický obrázek... 😉
Obrázky:
Příspěvky: 3 242
Zaregistrován
26. 2. 2020
Zde se poprvé setkáváme u denního razítk brněnského hlavního poštovního úřadu s tzv. expedičními údaji. Tato časová vložka udává udává tzv. expedici, což byla původně poselná doprava dopisů z jednotlivých listovních sběren na poštovní úřad, ale u velkých poštovních úřadů jde o nejzazší čas (hodinu), kdy by mohla být v ten den poštovní zásilka podána na přepážce a následně potom ještě předána k vypravení do poštovní přepravní sítě (k expedici). Časem, kdy přibývalo poštovních zásilek a za jeden den bylo více expedic zásilek do přepravní sítě, se podoba této časové vložky ustálila do podoby sestávající z římských číslic (odpolední a večerní expedice) nebo z arabských číslic (dopolední expedice).
Příspěvky: 3 242
Zaregistrován
26. 2. 2020
Dalším razítkem je jednokruhové, průměr 22 (1871) a 26 (1874) mm. Legenda je tu doplněna v bezpatkovém písmu opět o slovo „STADT“ („MĚSTO“). V nastavitelném datování je uvedeno stále poslední dvojčíslí letopočtu, expediční údaje jsou zde ale vynechány. Proč? Kdo ví ...😉
Obrázky:
Příspěvky: 3 242
Zaregistrován
26. 2. 2020
Nebude to tak asi na fotografiích zřejmé a patrné, ale můžete mi věřit …
Na tom korespondenčním lístku je denní razítko menšího průměru 22 mm ...
Obrázky:
Příspěvky: 3 242
Zaregistrován
26. 2. 2020
… na dopise pak to větší s 26 mm.
Obrázky:
Příspěvky: 3 242
Zaregistrován
26. 2. 2020
V příspěvku č. 174 jsme v našem vyprávění "zjistili", že Kromě běžných dopisů se člověk potká v poštovním provozu nejčastěji s dalším druhem listovních zásilek – jsou to tzv. korespondenční lístky (Correspondenz-Karte). Prvotní návrh na jejich zavedení byl poprvé zveřejněn, projednán a přijat na V. německo-rakouské poštovní konferenci v Karlsruhe 30. listopadu 1865. Německý poštovní rada Heinrich von Stephan upozornil, že existující forma dopisu neposkytuje pro značnou část zpráv dostatečnou jednoduchost a krátkost, pisateli navíc vznikají zbytečné náklady na papír a obálky. Vyzve proto ostatní kolegy k vytvoření jednoduchého poštovního formuláře, který má mít jednotnou velikost a má být natištěný na tvrdém papíru. Přítomní pošťáci s takovou podobou otevřené listovní zásilky sice souhlasí, jenže německá vláda má strach, že levnějším poštovním dokumentem přijde stát o část svých příjmů a myšlenku na poštovní lístek nedovede do konce.
Ale myšlenka nakonec nezapadne. Generální ředitel rakousko-uherských pošt Wilhelm Kolbensteiner, také účastník této konference, o ní povypráví Emanuelu Herrmannovi, profesorovi národohospodářství na vídeňské vojenské akademii. Tomu se nakonec podaří připravit ekonomické zdůvodnění pro její zavedení. Tvrdí v něm, že kdyby se kartička posílala za poštovné dva krejcary, odesílatel ušetří proti běžnému dopisu tři krejcary (nádeník si tehdy denně vydělal 18–24 krejcarů). A neprodělají ani pošty – masivní rozšíření této novinky jim naopak přinese vyšší zisky. První korespondenční lístky se tak nejdříve zrodily v Rakousku-Uhersku. Byly vydány 22. září 1869 o rozměrech 122 x 85 mm. Používat se začaly 1. října 1869. To je datum, kdy se „narodil“ korespondenční lístek …
Příspěvky: 3 242
Zaregistrován
26. 2. 2020
Pamatuji si, že svého času byla mánie, najít právě ten "první" korespondenční lístek, s datem v denním razítku 1. října 1869... Nakonec se to povedlo ...
Korespondenční lístek (Correspondenz-Karte) odeslaný z Vídně v první den jejich poštovní existence – 1.10.1869. Filatelistický unikát objevený v 70. letech minulého století českými sběrateli po 110 letech ode dne odeslání! Nachází se dodnes ve sbírce českého sběratele. Dovolím si sem (bez svolení jeho dnešního majitele) vložit alespoň jeho obrázek. Patří to sem! Všimněte si totiž kam byl adresován... jasně že k nám, do BRNA!!!😁
Obrázky:
Příspěvky: 3 242
Zaregistrován
26. 2. 2020
A to není všechno! Tehdejším hledačům prvního korespondenčního lístku se nakonec podařilo objevit doslova „Modrý mauritius“ mezi korespondenčními lístky! Jde o unikát, poštovně použitý exemplář ze dne 30.9.1869. tedy den před oficiálním uvedením korespondenčních lístků do poštovního provozu! No a kam, že byl tento koresponďák adresován! Brňáci, jasný že zase k nám do Brna!😁 V levém rohu je dokonce otisk příchozího rámečkového (!) razítka s datumem „Brünn 1.10.“! A tak Brno zanechalo ve světové filatelii další mimořádnou stopu.
No prostě nádhera a také tento krasavec se dnes nachází ve sbírce jednoho českého sběratele. Tiše závidím a dovolím si i sem bez svolení vložit i jeho obrázek...
Obrázky:
Příspěvky: 3 242
Zaregistrován
26. 2. 2020
Dostáváme se do let 1873-1874...
V příspěvku 77 jsem zde psal že v roce 1839 nakonec skutečně došlo k přestěhování jediného, brněnského poštovního úřadu do dnes již neexistujících prostor po bývalé Správě erárních statků v budově na tehdejší Verlorene Gasse – posléze Ztracené ulici č. 68 (dnešní Poštovská ul.) 35 roků sem chodil Brňané podávat dopisy. Prostory ale přestaly vyhovovat stále narůstajícímu poštovnímu provozu ve městě o velikosti a narůstajícímu průmyslovému významu města Brna. Hned v sousedství poštovního úřadu stával na rohu ulic Verlorene Gasse (Ztracené ul., dnešní Poštovské) a Dolní Jánské – objekt, ve kterém byl asi od roku 1787 hostinec „U tří knížat“ (fasáda arkýře na rohu byla ozdobena třemi obrazy knížat). Šlo o věhlasný brněnský hostinec, kde byla během téměř sta let jeho existence ubytována řada prominentních osobností z celé Evropy … Napoleonův maršál Alexander Berthier (1805), pruský král Bedřich Vilém a pruský princ Jindřich August (1814), portugalský král Don Miguel a další. Dal jsem do toho příspěvku i fotografii zobrazující budovu - ve své době jednu z nejstarších ve městě - těsně před jejím zbořením. Přikládám ji semznovu, aby se vědělo ...😉 .
Budova hostince byla nakonec skutečně zbořena, dům totiž prodala poslední majitelka pí. Kramerová, vdova po obchodníku s kůží, po smrti svého muže poštovnímu eráru pro možnost výstavby tolik potřebné zcela nové budovy pro hlavní brněnský poštovní úřad ...
Obrázky:
Příspěvky: 3 242
Zaregistrován
26. 2. 2020
Budova hostince byla tedy v březnu 1874 skutečně zbořena a ještě toho roku (!) byla v těchto místech dokončena nová budova brněnské hlavní pošty a současně i nové sídlo brněnského městského ředitelství pošt - dnešní Poštovská ulice č.p. 3/5.
Rozlehlá budova na rohu dvou ulic (Poštovská 3, Jánská 15) s neorenesančním průčelím představuje dodnes hodnotnou architektonickou památku brněnské městské památkové rezervace
(původní sádrový model Adolf Loos, stavitel Karel Friem)
Obrázky:
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.