Děkuji, to asi by šlo... mohlo mě to také napadnout ...

Tak nakonec jediný způsob jak to sem nakonec přenést, se mi daří při - u mě označit čás textu, dát přes pravou myš kopírovat, kliknout do přidat příspěveků a ctrl + v...

No, tak snad to bude mít nějakou fazónu....

Z archívů Poštovního muzea v Praze vím, že 29. října 1918 Národní výbor (to byla původně politická organizace, která sdružovala za Rakouska – Uherska většinu českých politických stran Zemí koruny české a v červenci 1917 ukončila činnost. Později, 13. července 1918, byla jako orgán československé politické reprezentace znovuobnovena pod názvem Národní výbor československý. Právě jeho členové Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár, Antonín Švehla vyhlásili 28. října 1918 samostatný československý stát.

Úkolem tohoto výboru byla příprava převzetí státní moci a vypracování zákonů nového státu. Dne 14. listopadu 1918 byl přetvořen do podoby Revolučního národního shromáždění, které předalo výkonnou moc první československé vládě Karla Kramáře, jmenované téhož dne, a která převzala vládu od Masarykovy Prozatímní československé vlády, uznané 14. října v Paříži západními mocnostmi). Přijali od zástupců ředitelství pošt a telegrafů v Praze slib věrnosti, aby 4. listopadu 1918 jmenoval dosavadního jeho přednostu JUDr. Maxmiliána Fatku generálním ředitelem pošt a telegrafů na území státu československého. Základním kamenem československé poštovní správy se stalo ale až 13. listopadu 1918 nové ministerstvo pošt a telegrafů (Zákon č. 40 Sb.).

Tomuto úřadu pak podléhal poštovní, telegrafní, telefonní i radiokomunikační provoz. Z toho, že byl vytvořen samostatný resort pro toto odvětví, vyplývá důraz na jeho vzrůstající společenský a ekonomický význam a tehdejší důležitost poštovních a telegrafních služeb. Navíc ministerstvo pošt a telegrafů nemělo být pouze samostatným úřadem titulu státního a veřejného zájmu, nýbrž od samého začátku plnilo také roli podnikatele. A vidíme to i dnes, po více jak 100 letech znovu - tu snahu vyčlenit rozpočet pošty z napjatého deficitního státního rozpočtu a umožnit tímto krokem její samostatnější a snad i efektivnější hospodaření, při trvalém vlastnictví státem. Rostoucí podíl podnikatelských aktivit nakonec vedl k organizačnímu vyčlenění státního podniku Československá pošta, který byl vytvořen k 1. lednu 1925 s tím, že jeho hospodaření se řídilo obdobnými pravidly, jaká běžně platila v soukromých firmách. Řečeno suchou mluvou právnickou, stalo se to na základě zákona č. 404 sb. ze dne 18. prosince 1922 a podnikového vládního nařízení č. 206 Sb. z 25. září 1924.

Na aršíku, který přikládám, a který v roce 2018 vydala Česká pošta, s.p., je na 32 korunové známce Jiří Stříbrný (1880–1955). Československý politik, novinář, účastník prvního odboje a několikanásobný ministr. Byl dlouhodobě, a to až do roku 1935, členem nejvyššího zákonodárného sboru Československa. Četné byly jeho jednotlivé posty v různých vládách Československa. Od roku 1918 do roku 1919 působil jako první ministr pošt a telegrafů.

Na druhé, 37 korunové známce, je pak již zmiňovaný Maxmilián Fatka (1868–1962), rakousko-uherský, český a československý státní úředník a politik. V říjnu 1918 ho Národní výbor československý jmenoval plnomocníkem poštovní a telegrafní služby a v témže roce byl jmenován Maxmilián Fatka prvním generálním ředitelem Československé pošty. Funkci generálního ředitele Československé pošty zastával až do roku 1935.

Jak říkám, když chce, umí Česká pošta, s.p. vydat pěkné a zajímavé známky....

To všechno se dělo "daleko" v Praze a v těch nejvyšších patrech politiky a vedení samotné nově vznikající pošty. Příště se ale už vraťíme zpět k nám do Brna… na Hlavní nádražní a brněnský nádražní poštovní úřad Brno 2...

Jedna dobová, mimořádně zajímavá pohlednice z mé sbírky mapující historii brněnského nádražního poštovního úřadu, zachycující přímo i jeho budovu ...(vpravo)