Moderátoři: dejvy, pavlinka, smith, regula_jan
Neznám historii Brna ani tejhdejší zvyklosti pošt. úřadů v případě různých pohřbů..
Ani nevím, kde v Brně ten pošt. úřad stál (nikdy jsem v Brně nebyl), ale na fotce jsou vidět tram. koleje, které se v Brně v průběhu let všemožně prodlužovaly (vodítko na přesnější určení doby pořízení fotografie?) https://cs.wikipedia.org/wiki/Tramvajová_doprava_v_Brně
"Poslední parádou" chápu konec nějaké epizody - nějakého období nebo nějaké poslední rozloučení aka pohřeb či odchod do výsluhy/důchodu atd..
(úřad se někam stěhoval, konec rozvážení pošty koňskými povozy (???), smrt nějakého předešlého pošt. ředitele a pod..).. možná i konec Rakousko-Uherské monarchie - spousty RU úředníků, zvlášť němců, zůstali věrní RU monarchii až do poslední chvíle (!!)..
I když ony koňské povozy vypadají, jako by se chystaly na nějakou pietní projížďku městem (např na cestu za pohřebním vozem na hřbitov) tak na pohřeb to nevypadá. V případě pohřbu bych čekal nějaké černé prapory, fábory, věnce a pod. pohřební výzdobu. Na pohřeb FJ I. nebo Ferdinanda d'Este to taky moc nevypadá..
Je to úmrtí Prukla až ve 20 letech opravdu ověřené několika zdroji?
Na to, že by to byla fotka z období 1. světové války tam vidím spousty mužů, kteří by měli být na frontě..
atd. atd.. fakt nevím..
Já osobně bych se podíval do archivu nějakého tehdejšího brněnského deníku/novin (nevím jestli jsou naskenované na netu, ale brněnská knihovna je určitě vlastní). Tato událost (možná i totožná či podobná fotka) musela být tehdy určitě přímo na titulní straně..
Tak se pokusím dobu vzniku fotografie ještě trochu zúžit.
Úmrtí poštovního pojezdného Johanna/Jana Prukla dne 19.09.1926 v sanatoriu v Kr. Poli je spolehlivě dohledatelné v on-line matrikách MZA. Podle Brněnského adresáře (od r. 1920 Adresáře Velkého Brna) byl Johann Prukl poštmistrem poštovního úřadu pojezdného v Brně do r. 1907 na adrese Franz-Josefstrasse 4 (dnes Milady Horákové), od r. 1908 do 1919 pak na adrese Neustiftgasse 18 (dnes Nové sady). Adresář Velkého Brna od r. 1920 už není on-line veřejně přístupný, a tak osobu poštmistra jsem nezjistil, ale úřad pojezdného je v něm dále uváděný do r. 1922 na adrese Neustiftgasse 18. Zajímavá je informace o archeologickém průzkumu tohoto místa v časopisu Archeologického ústavu Brno Přehled výzkumu za r. 2010, zde se uvádí přemístění stájí v letech 1905-1910.
Poštmistr Prukl už měl v r. 1918 svá léta, navíc v adresáři na r. 1919 je poprvé uveden s titulem císařský rada. Pochybuji, že by přesluhoval po převratu. Teď ještě zbývá přesně zjistit rok, kdy vznikla přístavba poštovního úřadu Brno 2. Fotografie tak mohla vzniknout buďto u příležitosti přestěhování poštovního úřadu pojezdného z ul. Milady Horákové na Nové sady (zřejmě kolem r. 1910), pravděpodobněji pak při udělení titulu císařského rady (zřejmě v létech 1917-1918). Jenom mě mate, že už nikde nestojí ani jeden automobil.
Adresa pojezdného adresář na r. 1909:
Adresa pojezdného na r. 1917:
A na r. 1919 s titulem:
Dvě až pět věcí:
1) musí to být před listopadem 1918
2) mělo by to být před válkou (bez přístavby a bojeschopní)
3) auta bych neřešil - nebylo jich mnoho a asi by nebyl problém "je vyhnat"
4) koleje od šaliny tam jsou "od nepaměti", byla to ta nejzákladnější trať😉
5) nebude to pohřeb, natož k úmrtí císaře - nejsou tam černé fábory a ty by tam nutně musely být
Jako, poslední paráda-rozloučení před odjezdem do války by nebyla tak úplně od věci, ale netrvám na ní. To slovo "poslední" by v tom případě nebylo od věci.
Tak ještě doplním: ta informace o stávce kočích v červnu 1905 je správná. Večerní Brněnské noviny (Brünner Zeitung) dne 19.06.1905 přinesly zprávu: Dnes, tj. 19. tohoto měsíce zde vypukla částečná stávka kočích. Ti vozkové, kterým jejich šéfové přepravu povolili, dostali od profesního svazu kočích červené, na kloboucích pověšené karty s označením "Přeprava povolena". Ke stávce se připojili i kočí poštovních vozů (postilióni). Tato stávka však byla už v poledne po dohodě mezi postilióny a poštmistrem Johanem Pruklem vyřešena, takže už odpoledne byla přeprava poštovními vozy plně obnovena. Přerušena tak byla jen krátkou dobu dopoledne.
A to možná nejzajímavější by se zjistilo na str. 2 v Brünner Zeitung ze dne 30.09.1918. Tento výtisk není dostupný on-line (jen v MZK), ale v jednořádkové ukázce je informace: ... správce stáje poštovních koní (Poststallhalter) Johann Prukl měl v Brně zásluhu na uspokojivém řešení ...
To zřejmě připomíná vyřešení stávky postiliónů v r. 1905. A ten článek by mohl oznamovat Pruklův odchod na odpočinek.
Tímto končím vánoční pátrání po události zachycené na fotce a fotku za sebe časově zařazuji až do r. 1918.
Všem fandům Sběratele, brněnské historie, zejména té poštovní, v prvé řadě pak autorovi tohoto vlákna, přeji klidné Vánoce a do nového roku hlavně zdraví a radost z obohacení nejen sbírek, ale i duše.
Jak už napsal jazzdr, muž stojící v první řadě by mohl být Johann Prukl. Samotné poslední rozloučení se pravděpodobně týkalo dlouholetého ředitele Franze Mlčocha. Narozen 8. ledna 1847. Výnosem ministerstva jmenovaný dne 14. května 1900 Oberpostverwalterem v Brně 2, dne 22. dubna 1907 Postamtsdirektorem v Brně 2. V roce 1916 nejspíše penziovaný. Roku 1917 umírá ve svých sedmdesáti letech. Výnosy ministerstva "Post- und Telegraphen-Verordnungsblatt für das Verwaltungsgebiet des K.-K. Handelsministeriums" z roku 1916 jsem na internetu nedohledal.
Ano, vypadá to na odchod Franze Mlčocha, vrchniho poštovního správce/poštovního ředitele pošty Brno 2 (nádraží) v létech 1901-1915(?16?). V Adresáři Brna na r. 1916 je Franz Mlčoch naposledy uveden jako Postamtsdirektor K.k. Post- und Telegraphenamt Brünn 2. V adresáři na r. 1917 je u téže funkce uvedeno "neobsazeno", na r. 1918 je uveden Karl Prager a na rok 1919 týž Karl Prager s poznámkou "beurlaubt", tj. na dovolené.
Pokud budeme vycházet z údaje, že poštovní úřad Brno 2 byl rozšířen o jižní dvoupatrovou přístavbu v létech 1915/16 (Jaroslav Punochář - Brněnské poštovní účady v běhu času, 2009), tak by fotografie mohla pocházet z první poloviny r. 1915.
Mimochodem, 1 automobil jsem na té fotografii přece našel, stojí vpravo vedle úřadu u zídky oddělující 6. nástupiště.
Děkuji za doplnění mozaiky. Rakouská národní knihovna:
https://anno.onb.ac.at/
nemá na rozdíl od té naší žádný problém s autorskými právy ve vztahu k novinovým zprávám.
Tam jsem dohledal ve 4 denících ze soboty 9. září 1916 (ve 3 vydaných ve Vídni a v 1 vydaném v Ostravě) zprávu, že císař propůjčil Franzi Mlcochovi (psanému bez spřežky nebo háčku), řediteli poštovního úřadu v Brně, u příležitosti podání jeho žádostí o přeřazení na trvalý odpočinek, titul říšského rady. Fotografie by tak mohla být ze září 1916.
Mám ještě dotaz: kde jste dohledal úmrtí Franze Mlčocha?
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.